Dění v Paříži ukázalo oprávněnost obav o bezpečnost ve státech, kde narůstá počet muslimů. Ukázalo, jakou pravdu měli ti, kdo před nebezpečím islamismu varovali – jako třeba Národní demokracie nebo Okamurova SPD. A v neposlední řadě ukázalo i dva velké omyly, kterých se pravdoláskaři, sluníčkáři a všemožní další mainstreamoví multi-kulti socialisté dopustili.
Prvním z těchto omylů byla domněnka, že když se islamistům otevřeme a vyjdeme jim všemožně vstříc, nechají nás na pokoji. No, něco podobného jsme tu již viděli před třičtvrtěstoletím. Tehdy Chamberlain také doufal, že když bude Hitlerovi ustupovat, zabrání tím válce. Jak to tehdy dopadlo, dobře víme. A velmi podobně to začíná dopadat i dnes.
Útoky typu toho francouzského dokazují, že evropská a islámská kultura jsou neslučitelné. Dokud bude násilí přirozenou součástí života islamistů, nemůže v zemích Evropy narůstat počet muslimů bez toho, aby se zde objevovaly podobné události. A různé výroky pravdoláskařů, že je naší morální povinností se otevřít muslimským uprchlíkům, nebo že by to byla známka pokojného soužití náboženství, kdyby se v kostele zpívala islámská píseň a v mešitě vánoční koleda, na tom nic nezmění.
Druhá věc, ve které se pravdoláskaři mýlili, spočívala v předpokladu, že omezení naší svobody povede k většímu bezpečí. Po 11. září jsme začali slýchat, že podobným útokům můžeme zabránit, pokud si necháme omezit svobodu – načež se v západním světě rozmohlo šmírování v takovém rozsahu, o jakém se ani Orwellovi nesnilo. Avšak ani všudypřítomné kamerové systémy, telefonní odposlechy a sledování činnosti lidí na internetu nedokázaly těmto útokům zabránit. Ostatně, už Benjamin Franklin říkal, že kdo se vzdá své svobody, aby získal bezpečí, nezaslouží si ani svobodu, ani bezpečí a nakonec ztratí obojí. Nyní vidíme, jak pravdivá jsou jeho slova. Ačkoli nám byla omezena svoboda, bezpečí to nepřineslo.
Nabízí se otázka, zda si pravdoláskaři a multikulturalisté uvědomí, jak hluboce se mýlili – a zda přehodnotí své dosavadní názory. Obávám se však, že většina z nich si to neuvědomí vůbec a stále si budou stát za těmito omyly. Dále budou prosazovat přijímání muslimských imigrantů, dále budou označovat racionálně myslící osoby za xenofoby a populisty, dále budou prosazovat další omezování naší svobody výměnou za fiktivní bezpečí. I nadále nám budou jako léčbu tohoto problému předepisovat ještě větší dávky patogenu. A podle toho to také dopadne, pokud je lidé budou stále volit.
Naštěstí je dost možné, že si lidé konečně uvědomí, že sluníčkový multikulturalismus nepřinese nic jiného než útoky typu toho francouzského – a poté přestanou volit pravdoláskaře a místo nich si zvolí pronárodní politiky, kteří imigraci islamistů zastaví a předejdou tím dalším podobným útokům.
