Člověk by očekával, že za tohoto stavu se musí evropští lídři probudit. To, co však předvedli tento týden na bruselském mimořádném summitu šéfů vlád nemá obdoby a ukazuje se, že koncept integrované Evropské unie je nefunkční a chybný. Za tohoto stavu přišel čas zahájit veřejnou diskusi o opravě kurzu směřování České republiky z potápějícího se Titaniku EU, kde na horní palubě Hollande s Merkelovou tančí, zatímco pod čarou ponoru je z trupu jeden cedník a je otázka času, kdy i na palubě zhasnou světla. A s tím se vynořuje stále naléhavější otázka a co my? Budeme stále v klidu poslouchat zmatenou Merkelovou a jejího francouzského přitakávače Hollanda? Budeme se dál shovívavě koukat na stále se usmívajícího muže Bohuslava Sobotku, který si očividně užívá svého premiérování a do žádné bitvy za nás nepůjde?
Čas oponou trhnul, jak praví klasik a na jevišti dějin jsou zcela jiné kulisy než ty, které nám mnoho let vtloukali do hlavy. Já tam vidím nemohoucí a akce neschopnou EU a naši vládu v čele s premiérem, která není schopna hájit zájmy svých občanů, alespoň jejich většiny. Respektive předstírá, že hájí, ale ve skutečnosti hájí sebe samu ve jménu toho, aby se udržela u moci a mohla dál nerušeně požívat exkluzivních společenských a materiálních výhod. Činí tak, přeloženo do politického termínu páně premiéra, když zdůvodňoval, proč nebude proti kvótám uprchlíků dál bojovat – „aby se nevyautovali“. K tomu je třeba se neprotivit Bruselu na straně jedné a příliš si nezadat s těmi, kdo skutečně hájí svou zemi na straně druhé. Proto klidně zradí a nechají ve štychu Roberta Fica či Viktora Orbána.
Kostky jsou tedy vrženy a je zde jasná otázka – zda se dívat na to, jak náš usměvavý premiér bude dál kličkovat, aby se „nevyautoval“ a nebo zda dát průchod názorům těch, kteří mu to kličkování prozatím umožnili, tedy voličů. Jsem si téměř jist, že většinový názor občanů této země je přestat se už nečinně koukat na politiku, která není poctivá a vyjádřit svůj názor, jak v této složité situaci dál.
Sečteno a podtrženo. Evropa je existenčně ohrožena a politika Angely Merkelové ji přivede do neštěstí. Česká republika jako součást EU je ohrožena stejně tak, naopak jako malá země dokonce i více a její budoucnost pod poručnictvím Merkelové a spol. je znepokojivá. Naše vláda nemá odvahu se vzepřít a hájit naše zájmy a nedělá poctivou a jasnou politiku.
Naše země není majetkem této vlády a proto je třeba vzít na zřetel hlas a vůli občanů – je třeba bezodkladně připravit lidové referendum, které odpoví na otázky, jak dál v této dějinné krizi.
