Pokud má někdo s takovým postojem problém a nazve mně xenofobem, či populistou, tak jím rád budu, protože nemohu jinak. Zdá se mně, že po explozi nelegálních migrantů, kteří byli dokonce vítáni, přichází nyní druhá fáze. Klidnější a plíživá, o to však nebezpečnější. Přichází fáze příprav opatření, s jejichž využitím mají být potrestáni ti, kteří budou zlobit. U nás připravuje ministr Pelikán, bratr konvertovaného muslima, novelu zákona, který by umožnil poslat do vězení nás, kteří budeme „hanobit“ rasu a třídu s tím, že hanobit hlavu státu dovoleno, netrestáno a tím svým způsobem žádoucí. U nás v Praze vyvíjí nenápadně činnost Islámská nadace s cílem proniknout do škol.
Pojďme ale od nás do Evropy. Nejnovějším počinem Evropské komise, družiny nikým nevoleného panstva, žijícího v luxusu a přepychu obklopených služebnictvem, je včerejší návrh, aby stát, který odmítne vzít na své území uprchlíka, kterého jí určuje direktivně kvóta, zaplatí za tuto neposlušnost v přepočtu 6,75 milonu Kč. Máme přikázáno 1691 uprchlíků, což by bylo 11,5 miliardy Kč. Vedle toho včera komise včera doporučila přijmout bezvízový styk s Tureckem. S tím Tureckem, které zavírá novináře, likviduje svobodu tisku, bombarduje své Kurdy atd. Pojďme ale dál. V Rakousku, také včera, zabil ve Vídni exulant tyčí ženu. A mohl bych pokračovat. Naše eurokomisařka, do nebe vynášená a vychvalovaná Věra Jourová rozesílá pozvánky na semináře s páterem Halíkem, kde vykládají o evropských hodnotách a páter hanobí prezidenta Zemana – asi podle božího přikázání „miluj bližního svého“. To je realita, které je ovšem nutno se postavit a čelit jí. Já osobně takové hodnoty nechci. Mám jiné, za které bojovali naši předci a které začínají u oněch třech atributů, které jsem uvedl v úvodu a které budu bránit. Jsem permanentně mezi lidmi a jsem si jist, že je vyznává většina.
Sečteno a podtrženo, Evropa je v reálném ohrožení a její lídři nekonají, nekoná ani naše vláda. O to víc je třeba ocenit dlouhodobé postoje prezidenta republiky Miloše Zemana a nejen ocenit. Je třeba mu i pomoct, nejen pouze kritizovat. Jasně, zřetelně a srozumitelně. Je tomu už dva roky, co jsem stanul v čele strany, jejíž je pan prezident čestným předsedou. Je to strana, která má už ve svém názvu práva občanů, tedy Strana práv občanů. A mít právo na svou zemi a s ním i na svůj jazyk a kulturu, to je právo, o které se vedly celou historii lidstva války, jejichž cílem bylo obsadit a dát do svého područí jinou zemi. Je to svaté právo každého z nás a také povinnost ho bránit.
Toto všechno jsou hlavní důvody, proč jsme se Strana práv občanů (SPO) rozhodli jít do nadcházejících krajských voleb v koalici se Stranou přímé demokracie Tomia Okamury (SPD). Přišla doba, kdy je třeba přestat přemýšlet o rozdílech a naopak o tom, co nás spojuje. Přišla doba, kdy je třeba konat a to je možné jedině tehdy, když jste silní natolik, že váš hlas musí být brán.
Neuvěřitelné množství zběsilých reakcí na serveru I DNES po včerejším zveřejnění našeho záměru na tiskové konferenci svědčí o tom, že tento krok je správný a že nahání Pražské kavárně a sluníčkářům strach. Oni ale nejsou ti, u nichž bychom hledali podporu a oporu. Ti jsou jinde, mezi obyčejnými lidmi, kteří si uchovali zdravý rozum, kteří nejsou napojeni na různé nadace a spolky pracující proti skutečným zájmům naší země. Pro tyto lidi tu jsme, pro ně neseme kůži na trh a věříme, že právě oni nám pomohou.
