Jeden z nich začíná „Když se dívám, jakým způsobem "zasedá" a "jedná" naše PS, velmi často se stydím za poslance, které jsme si zvolili. Už si asi nepamatují, kdo je zvolil a jaký slib svému lidu skládali, když se ujímali svých mandátů....“.
Já k tomu pro ilustraci dodávám citaci častých výroků naší poslanecké elity: „Lžete, kradete, jste zloděj“. Pozor, to není handrkování pavlačových drben, to je dnes už bohužel standardní jazyk zákonodárců Dolní sněmovny.
Nutno zdůraznit české Dolní sněmovny, nikoliv nějaké té z banánové republiky. Našim poslancům toto ale nestačí a jdou dál. Přidali v jednacím sále už i vylepování plakátů na řečniště či didaktické pomůcky ve formě obřích účtenek. Ještě že mají imunitu. Řidič autobusu Smetana šel za přimalování tykadel na bilbord ODS sedět, Kalouskovi za znehodnocení Babišovy účtenky se nestalo nic. Ale vlastně stalo – byl středem pozornosti ve všech médiích a přesně o to mu šlo.
Co k tomu říct? Smát se, brečet nebo strčit hlavu do písku? Nikoliv. Je třeba nahlas říct, že Poslanecká sněmovna je za hranou, měla by se rychle vzpamatovat a tento styl „politiky“ zastavit.
Jak to ale udělat, když velká většina neúnosných sprosťáren se odehrává na pozadí souboje Kalousek versus Babiš? Ten první, faktický vůdce voličsky povadlé TOP 09, se nezastaví před ničím. Z jeho pohledu, aby udržel pravicové voliče před slušným, leč nevýrazným a málo charismatickým šéfem ODS Fialou a také před atakem dalších slibů ANO, mu z jeho pohledu nic jiného nezbývá. A ten druhý, Andrej Babiš, majitel obrovského impéria (zemědělství, potravinářství, lesnictví, chemický průmysl plus média) je snadný terč a vlastně Kalouska a TOP 09 zachraňuje. Proč? No protože v podstatě téměř jakýkoliv projednávaný zákon se ho tak či onak týká, tedy jeho firem. Toho Kalousek mistrně využívá a nejenom on.
Tuto situaci je třeba začít řešit. V opačném případě se časem rozhodující část voličů odkloní od politiky, přestane chodit k volbám, nastane odklon od demokracie a parlament a vládnutí této zemi si koupí ten, kdo má hodně peněz. Řešení, aby se tak nestalo vidím ve dvou rovinách. Ta první je jasná – ten kdo jde do politiky nesmí podnikat, musí svoje firmy jednoduše prodat. Je to jednoduché, stačí na to jedna krátká novela volebního zákona. Druhá rovina řešení je poněkud složitější a spočívá v změně jednacího řádu sněmovny. Takové změně, která by tento styl, který předvedla sněmovna v posledním týdnu zkrátka vyloučila. Napadá mně formulovat etický kodex chování poslance až po vypnutí mikrofonu při jeho porušení. Vím, že vymyslet něco takového není jednoduché, ale vzniklou situaci je třeba řešit. Je třeba totiž mít na paměti, že tyto způsoby zákonodárců vytváří s pomocí médií ať chceme nebo nechceme vzory jednání pro celou společnost a bůh s touto zemí, pokud v tom budeme pokračovat. Bude to jako s těmi vajíčky házenými na Albertově na prezidenta. Vloni vajíčka a za necelý rok už dav ukázal šibenice a potřetí to může být in natura. Tož probuďme se!
