Nedostatek vody v ČR vlekařům nevadí?
Pane senátore, jste původem ze zemědělství a je to váš hlavní vystudovaný obor. Co říkáte tomu, když v naší zemi po tak suchém létě chybí tolik vody, že řeky téměř zejí prázdnotou, studny v létě byly poloprázdné, téměř neprší a naši vlekaři zasněžují kopce miliony litry vody, aby posléze po pár dnech tyto hromady se rozpustily na slunci a vše se vypařilo do ovzduší. Jak je možné, že v létě dokonce chodí policejní hlídky do zahrádkářských kolonií / viz Hradec Králové/ a pokutují zahrádkáře za zalévání jejich úrody a tady v soukromých areálech takto odsávají zbytky vody, která pak chybí jinde? A ještě je v našich médiích litují, možná, že dostanou i dotace z EU na vodu!!!
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Začnu odzadu. Dotace z EU na vodu na sjezdovky opravdu nehrozí, řešení, respektive boj se suchem je velmi složitá, investičně a jinak náročná a hlavně dlouhodobá záležitost. Se srovnáním zákazu vody na zalévání a spotřebou vody na výrobu technického sněhu máte pravdu, ale stejně jako k našim vesnicím a městům patří zahrádky, tak k horám patří sjezdovky a nejde zde jenom o jejich majitele, ale desítky tisíc rekreantů. Když se udělá radikální řez, tak mnoho jich pojede za lyžováním do zahraničí.
Řešení tohoto problému vidím nikoliv v zákazech, ale v jiném chování k půdě a vodnímu režimu v ní. První věc jsou obrovské zábory a zabetonování. Všude to vidíte, prstence kolem měst s obchodními centry a sklad. Když to sečteme, tak statisíce hektarů jsou pod betonem a nezadrží ani litr vody.
Další problém je struktura pěstovaných polních plodin v zemědělství. Tím, že se po roce 1989 nechalo zemědělství napospas, dlouhá řada ministrů byli lidé bez znalostí a nekompetentní, tak zemědělci se přizpůsobili a radikálně změnili strukturu výroby. Snížili radikálně stavy chovaných hospodářských zvířat a s tím souvisela změna pěstovaných polních plodin - dramatický úbytek jetelů, vojtěšek, luskovin, brambor, cukrovky, lnu. To všechno jsou plodiny, které udržují půdní úrodnost, půdní strukturu a v našem případě vodní jímavost půdy - sorbci. Na místo nich se zvýšily dramaticky plochy kukuřic (na zrno a do bioplynek), stoupla plocha obilí a především řepky. To všechno jsou plodiny, které nemají schopnost zadržet vodu. Ti zemědělci to udělat museli, aby přežili. Tisíckrát jsme na to upozorňovali, já jsem o tom mluvi léta, ale bylo to házení hrachu na zeď.
Bylo by to na dlouhé povídání, mohu doložit čísly, ale závěrem - ten problém je příliš složitý a zanedbaný než aby šel řešit pouhými zákazy. Musíme se vrátit k selskému rozumu, přes ekonomické nástroje ovlivňovat chování zemědělců a dát se do vodních investic. Vzpomene si snad někdo, kolik se zde postavilo od roku 1989 vodních děl?
