Dovolte, abych se vyjádřila k této problematice dofinancování a obecně budoucnosti sociálních služeb v České republice.

Dofinancování sociálních služeb tedy je problém, který se řeší téměř každé léto. Za posledních několik let tvořil jedinou výjimku minulý rok, protože se ve státním rozpočtu na konci roku 2017 pro státní rozpočet 2018 nalila rekordní částka. Jinak se jedná o problém, který je opravdu řešený každoročně. V této souvislosti bych ráda připomněla, že se mi podařilo jako nově nastupující ministryni práce a sociálních věcí vyjednat rekordně vysoký rozpočet ve výši 15,7 miliard korun. Takto vysoký rozpočet na sociální služby doposud nebyl.

Jedno z prvních rozhodnutí, které jsem učinila po nástupu do funkce bylo také realokace, na (?) požadavek 1,5 miliardy korun z Operačního programu Zaměstnanost. A na jaře tohoto roku tuto realokaci Evropská komise schválila. Přesto se ztotožňuji s tvrzením, že je zde finanční propad, a že je potřeba finanční prostředky do sociálních služeb dofinancovat.

Upozorňuji také na to, že už při sestavování rozpočtu jsme upozorňovali na to, že pokud nebudou uspokojeny všechny nároky Ministerstva práce a sociálních věcí, budou se muset sociální služby dofinancovávat v průběhu roku 2019. Ten důvod je jasný. Navyšovaly se zejména mzdy a platy. Druhý důvod je výpadek a končící projekty, tak zvané individuální projekty z Operačního programu Zaměstnanost pro toto dofinancování a samozřejmě také rostoucí potřeba a poptávka po kapacitě sociálních služeb.

Já bych ráda upozornila, že v minulých letech došlo ke značné personální stabilizaci sociálních služeb obecně. Nyní ale opět odvracíme krizi, a to zejména, jak už jsem zmiňovala kvůli těm zvýšeným mzdám, platům a výpadku evropských projektů. Často jsem dotazována, jak je to možné. Kde ty finanční prostředky jsou. A já upozorňuji, že kvalitní sociální politika není levná záležitost. Sociální služby se neustále rozvíjí a modernizují. Aktuálně jsme na celkovém počtu 5 694 poskytovatelů služeb - odmlka pro hluk v sále.

Aktuálně jsme na celkovém počtu 5 694 poskytovatelů sociálních služeb a v roce 2007 se začínalo na 3 497, kdy zákon o sociálních službách vznikl v roce 2008. Jedná se tedy o nárůst o 2 197 poskytovatelů. Také roste počet klientů, kteří potřebují pomoc. V současnosti sociální služby obsluhují 257 tis. klientů.

V roce 2017 se zastavil odliv pracovníků do komerčního sektoru, zejména sociálních pracovníků a do obchodních řetězců, zejména pečovatelky. Platy a mzdy v sociálních službách za poslední čtyři roky se zvýšily o zhruba 35 %, což je největší položka obecně v dotacích na sociální služby a tvoří tři čtvrtiny celkového objemu. Jen pro vaši představu konkrétní příklad. Sociální pracovník pro osoby mentálně postižené bral v roce 2011 mizerných 18 tis. korun hrubého za náročnou práci, kde se stará až o padesát klientů, má vyšší odborné vzdělání, někdy i vysokoškolské.

Dnes po navýšení platů bere 29 tis. korun. To znamená o 11 tis. korun hrubého více. Chcete mi někdo tvrdit, že těmto lidem je co závidět? A že si navýšené platy nezaslouží? Další důvod neustále narůstající objemu jsou rostoucí ceny energií. To všichni známe z každodenního života a obecně režijních nákladů. Zlepšili jsme ale také kapacitu i kvalitu - dnes už díky, a to zejména projektům z operačního programu Zaměstnanost, klienti neleží na desetilůžkových pokojích, a já si myslím, že to je dobře. Navíc je potřeba počítat do budoucna s tím, že požadavky na objem finančních prostředků v sociálních službách bude růst. Jen pro osvěžení připomínám, že dnes máme podíl osob starších pětašedesáti let na celkové populaci 18 %.

V roce 2030 - a upozorňuji, že to číslo se zdá být vzdálené, ale je to za jedenáct let, tu bude čtvrtina obyvatelstva, a v roce 2050 budeme mít třetinu obyvatelstva starších pětašedesáti let, a v roce 2050 bude každý desátý občan ČR starší pětaosmdesáti let. V tomto kontextu mě vysloveně těší v uvozovkách, jakému zájmu se náhle tématu dostává ze strany pravicové opozice, která když byla u vlády, tak tuto oblast tragicky podceňovala. Když jsme přebírali vládu, tak stát v roce 2014 do sociálních služeb vložil - a teď poslouchejte - 7,7 miliardy korun. Dneska máme 15,7 miliardy korun. O 104 % více.

My máme připravené systémové řešení v podobě novelizace zákona, ale teď musíme vyřešit aktuální situace. Já si to velmi dobře uvědomuji. Východiska pro novelu zákona o sociálních službách představím v týdnu od 10. června. Poté budeme diskutovat se všemi důležitými aktéry. To znamená se zástupci zřizovatelů, se zástupci poskytovatelů, klientů, ale i zaměstnanců. A zejména s politickou reprezentací. Jen pro vaši informaci. V neděli jsem pozvána na jednání expertního týmu pana prezidenta do Lán a očekávám, že novela zákona o sociálních službách a především otázka hospicové péče bude jedno z nejžhavějších témat.

S vámi, ctěnými poslanci jsem diskutovala v první... již 2. května na sociálním výboru. Příští týden mám neformální setkání se senátory Parlamentu ČR. S kraji, zejména s hejtmany jsem domluvena na jednání 11. června. Důležitější - a já si to uvědomuji, bude ovšem setkání s jejich podřízenými, s krajskými radními pro sociální otázky. Hodlám ale také diskutovat s obcemi, se zdravotně postiženými, s panem předsedou Krásou z Národní rady osob se zdravotním postižením už velmi čile komunikujeme, s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a také v neposlední řadě s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče.

Pojďme se ale ještě jednou podívat na ten celý současný problém dofinancování a na možná řešení, protože od toho tu jsme, abychom problém vyřešili. Ten deficit pro rok 2019 a jak vznikl. Minulý týden 23. května jsem jednala se sociální komisí Asociace krajů ve Zlínském kraji, kde se jednání na Velehradu uskutečnilo.

Shodli jsme se na tom, že je potřeba dofinancovat částku 2 mld. Kč, na tom máme shodu, a já vám ráda rozkryji nebo rozložím, jak tato částka vznikla.

První částka je 380 mil. Kč na dofinancování zbylých 2 % na nárůst platů. Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 zohlednilo pouze nárůst o 5 %. Pak se mi podařilo vyjednat navýšení platů o 7 % a vláda takto rozhodla, nicméně tato 2 % nebyla pokryta.

Další částka, 639 mil. Kč, na dokrytí navýšení zvláštních příplatků za směnnost, o kterém z pokynu pana premiéra minulý rok na posledním zasedání vlády těsně před vánocemi za účelem stabilizace zdravotnictví rozhodla vláda.

Dále se jedná o výpadek zhruba 900 mil. Kč v rámci programu zaměstnanost, který už jsem zmiňovala, a ačkoliv jsem rozhodla na podzim minulého roku o dodatečné alokaci 1,5 mld., tak Evropská komise tuto realokaci schválila na jaře tohoto roku. Dle výroků zástupců Asociace krajů je příprava těchto individuálních projektů časově náročná, a proto je potřeba tyto finance pokrýt ze státního rozpočtu.

Posledních zbylých 81 mil. Kč tvoří deficit pro optimální dofinancování sociálních služeb s nadregionální či státní působností. Asi nemusím připomínat, že se jedná o služby, které se týkají zejména například problémů autismu či lidí s roztroušenou sklerózou, když máme dnes ten významný mezinárodní den.

V případě nedofinancování - jaké to bude mít důsledky? Jedna třetina služeb bude nucena propustit až polovinu zaměstnanců. Když to přepočteme na celé úvazky, tak se jedná o 10 tisíc přepočtených úvazků kvalifikovaného personálu. Tito lidé skončí jako uchazeči o zaměstnání a budou pobírat dávky v nezaměstnanosti, to znamená, že dojde k dalšímu zatížení státního rozpočtu. Mezi roky 2017 a 2018 - a já už jsem to zmiňovala - došlo konečně k personální stabilizaci sektoru. Nyní opět hrozí rozpad. Hrozí, že tito lidé trvale z oblasti sociálních služeb odejdou, což já osobně považuji za výsostně nežádoucí stav. Asi víte, že v příštích patnácti letech budeme kvůli demografickému vývoji potřebovat dvojnásobnou kapacitu pracovníků v sociálních službách, a to nebude možné, pokud tito lidé nebudou náležitě personálně finančně ohodnoceni a nebudou mít jistotu a předvídatelnost financování sociálních služeb.

Dále dojde ke snižování kapacit sociálních služeb, čímž dojde k sociální exkluzi skupin obyvatel a řešení tohoto problému bude pro stát ve svém důsledku mnohem nákladnější než dofinancování sociálních služeb ve výši 2 mld. Kč. A to je vlastně zásadní problém na dnešní diskusi, že vlastně musíme, pokud chceme, aby oblast sociálních služeb a pomoc nejpotřebnějším byla stabilizována, tak ty 2 mld. najít, tak, aby nehrozil personální exodus a abychom nepoškodili ty, co jsou na sociálních službách závislí a jsou to nejzranitelnější členové naší společnosti.

Takže se dostaňme k té otázce, jak tento problém vyřešit. Já se osobně domnívám, že to není jen záležitost Ministerstva práce a sociálních věcí. Jako příklad uvedu nedávné dofinancování silnic druhé a třetí třídy, kdy se našlo řešení na úrovni téměř celé vlády, kdy si předsedkyně Asociace krajů, dotčený ministr, paní ministryně financí a pan premiér společně sedli a našli řešení. A já udělám maximum, aby se to v příštích dnech podařilo a problém jsme společnými silami vyřešili.

Často slýchávám, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má ty 2 mld. najít ve svém rozpočtu. Zde chci upozornit, že 94 % rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou mandatorní výdaje. Připomínám, že za posledních pět let se nám podařilo rozpočet na sociální služby navýšit o 104 %, že jsem v rámci OPZ dotačně přesunula 1,5 mld. Kč a tyto finanční prostředky z evropských fondů by šly na mnohem méně smysluplné věci.

Také připomínám, že jsem v rámci své rozpočtové kapitoly našla pro obce dodatečných 200 mil. Kč na dofinancování veřejně prospěšných prací, protože si myslím, že všichni lidé, kteří mohou, tak by měli pracovat. A vím, jaké starosti a problémy s tím starostové mají.

Hledáme také 200 dodatečných miliónů na dofinancování dotací pro sociální práce na obcích.

Slyšela jsem také, že mám ve svém rozpočtu 6 volných miliard v rámci kapitoly 313. Říkám na to - říkala jsem to v posledních dnech také - že to není pravda. Kdybych měla dodatečných 6 miliard, tak mi věřte, že bych v posledních měsících neabsolvovala celá ta kola jednání kolem rodičovského příspěvku.

Naše kapitola 313 vykazuje celkové nespotřebované výdaje ve výši 6,16 mld. Kč, z toho 5,25 mld. Kč mají jasné určení. Největší objem profilujících nespotřebovaných výdajů připadá na prostředky evropských operačních programů ve výši 2,8 mld. Kč. Jsou to prostředky určené na již schválené a realizované projekty. MPSV a náš operační program zaměstnanost je na tom nejlépe v čerpání a tento rok bude čerpání evropských fondů vrcholit. Nerada bych toto čerpání ohrozila.

Na investiční programy je alokováno 1,95 mld. Kč. Tyto prostředky jsou alokovány na konkrétní registrované investiční akce, jako například rekonstrukce a výstavba domovů seniorů v krajích, nebo také pro fungování Ministerstva práce a sociálních věcí do budoucna bude strategicky důležitý přechod na nové IT systémy. Víte, že tento cíl musíme splnit k 31. 12. 2020 tak, abychom nebyli závislí na jednom dodavateli a měli IT systém, který odpovídá 21. století. Jen pro vaši informaci, v tomto roce jsme ze státního rozpočtu pro investice do IT dostali celkem 0,0 Kč.

Dalších 460 mil. Kč jde na platy. 85 % z toho je na platy lidí, pracujících na evropských projektech, které tedy nelze využít na nic jiného. Pak máme ještě zaokrouhleně v rámci zjednodušení zhruba miliardu korun, z toho 100 mil. je na provoz úřadů práce, kde je potřeba dofinancovat, a 50 mil. Kč na stabilizaci lékařské posudkové služby. To jsou finanční prostředky, které byly schváleny v rámci novely příslušného zákona 19. prosince minulého roku.

Zbývající finanční prostředky budou použity na dofinancování potřeb resortu včetně právě té zmíněné sociální práce, dotace obcím na sociálně právní ochranu dětí a již zmiňované veřejně prospěšné práce. Tyto realokace v tuto chvíli buď schválilo nebo bude posuzovat Ministerstvo financí.

Dovolte mi rovněž zmínit, že například na příspěvek na péči ve třetím a ve čtvrtém stupni, který Sněmovna schválila v prosinci minulého roku, bude potřeba letos jen 1,9 mld. Kč a státní rozpočet na tento rok s touto částkou nepočítal.

Často také slýchávám, že bych měla zvýšit úhradovou vyhlášku. Ráda bych také vysvětlila, proč to nehodlám udělat a myslím si, že to je protisystémové. S navýšením takzvané úhradové vyhlášky zásadně nesouhlasím. Je to jen další způsob, jak přenášet další náklady na seniory a zdravotně postižené. Navíc se jedná pouze o desetinu klientů a celkový objem, který by navýšením úhradové vyhlášky byl vyřešen, je 8 mil. Kč. Asi se shodneme, že to je kapka v moři.

Naše vlastní resortní šetření, týkající se reálné výše úhrad vybíraných za stravu a ubytování u pobytových zařízení ukázalo, že u osob se zdravotním postižením více než 57% klientů není schopno hradit maximální částku z úhradové vyhlášky. U domovů pro seniory je to 21 %. U domovů se zvláštním režimem je to 29 %.

Zároveň bych ráda připomněla, že v uvedené situaci, kdy značná část organizací není schopna vybrat ani aktuálně platná maxima úhrad, není důvod tato maxima dále navyšovat. Navíc v případě, že klienti nemohou částku zaplatit, hradí zařízení, a tím by se opět zvýšil tlak na kraje pro dofinancování.

Abych to shrnula, opakuji, že dofinancování je třeba řešit na úrovni celé vlády. Udělám pro to maximum. My s paní ministryní financí již jednáme. Už na minulé mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny v březnu tohoto roku, kdy se problematika řešila, jsme začali neprodleně s vládními kolegy o této situaci komunikovat. Pevně doufám, jak už jsem několikrát zmínila, že v řádu několika dnů se nám společně podaří najít řešení.

Ještě jednou k novele zákona o sociálních službách. Často jsem dotazována, co bude obsahovat. Ve stručnosti. Protože lze očekávat vzhledem k tomu demografickému vývoji exponenciální růst nákladů na sociální služby, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli plánuje zajistit stabilitu a předvídatelnost sociálních služeb. Chceme, aby financování bylo udržitelné a víceleté. Chceme v souladu s programovým prohlášením vlády zajistit vícezdrojové financování. Chceme zajistit peníze na výstavbu kapacit. Víte, že to bude velký problém. Letos se nám podařilo na výstavbu domovů pro seniory vyjednat 450 milionů. Nicméně ty celkové roční požadavky jsou mnohonásobně vyšší. Jen tento rok máme požadavky ve výši čtyř miliard korun, to znamená osminásobek.

Ale já si také uvědomuji, že je velmi důležité zřizovatelům a poskytovatelům administrativně ulevit a odbřemenit. Takže to bude další prvek novely zákona o sociálních službách. Jak jsem zmiňovala, tak to přestavení východisek, ten standardní postup, který Ministerstvo práce a sociálních věcí postupuje, bude představeno od 10. června tohoto roku. Poté bude série kulatých stolů a jednání s těmi již zmíněnými aktéry.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že Ministerstvo práce a sociálních věcí a Asociace krajů jsou ve shodě na konkrétní částce ve výši dvou miliard korun. V tomto smyslu jsme splnili výzvu Poslanecké sněmovny z března tohoto roku. Na této 27. schůzi 27. března jsem byla také vyzvána k několika dalším úkolům. Předložit analýzu funkčnosti současného modelu financování sociálních služeb a předložit na podzim tohoto roku po projednání s Asociací krajů novelu zákona o sociálních službách.

Jak už jsem v předchozím vystoupení zmínila, tak v současné době novelu dokončujeme, připravujeme její důkladné projednání se všemi aktéry, kterých se problematika sociálních služeb týká. Součástí těchto takzvaných východisek bude i důkladná analýza současného modelu financování sociálních služeb, která vám bude poskytnuta.

Jak jsem zmiňovala, v novele bude nastaven spravedlivý systém financování sociálních služeb. Doufám také, že najdeme společně shodu pro novelizaci a v příštích letech už nebudeme muset tuto situaci tak, jak je to každým rokem v létě zvykem, řešit. Co se týká těch bodů ohledně dofinancování, tak předpokládám, že v příštích dnech nalezneme na úrovni vlády společné řešení.

Velmi děkuji za pozornost.