Dovolte, abych ve stručnosti připomněla parametry té tzv. izolačky, tzn. mimořádného příspěvku v izolaci či karanténě. Příspěvek je poskytován nejdéle po dobu 14 kalendářních dnů do výše až 370 korun na den. Součet příspěvku a náhrady mzdy nepřekročí 90 % průměrného výdělku daného zaměstnance. Pokud ano, tak bude příspěvek krácen. Na příspěvek dosáhnou také všichni, kteří jsou pojištěni v rámci sociálního pojištění. Zaměstnavatel si příspěvek odečte z odváděného pojistného. Nárok má nejpozději do tří měsíců. Oproti jaru 2021 mohou izolačku získat i lidé po návratu ze zahraničí.
Co se týká zhodnocení nebo vyhodnocení efektivity takzvané izolačky, tak ta bezpochyby zafungovala, díky ní lidé více dodržovali karantény. K vyhodnocení tohoto fungování používáme zejména kritérium podílu karantén a podílu izolací versus nakažení v daném období. Je velmi zřetelné a teď jen některá čísla, že izolačka měla zásadní podíl na zkrocení pandemie. V lednu a v únoru, kdy tento nástroj nefungoval, tak byl podíl nakažení versus ti, co byli v karanténě a izolaci 56 % a čerpali nemocenské. Od měsíce března to bylo 62 %, v měsíci dubnu 63 %, v měsíci květnu 73 % a v měsíci červnu dokonce 92 %. V září, říjnu a listopadu tohoto roku, kdy izolačka nefungovala, to bylo 54 %, v říjnu 34 %, v listopadu 36 %. Takže pevně doufám, že izolačka začne opět fungovat.
Velké kouzlo tohoto nástroje spočívá v tom, že pokud nejsou nakažení, tak nevznikají pro státní rozpočet žádné dodatečné náklady. Jen pro vaši informaci, izolačka pomáhá nejvíce středněpříjmové vrstvě. Například v březnu tohoto roku byla průměrná mzda zaměstnanců s izolačkou 23 308 Kč. Bavíme se o čisté částce.
Co se týká nějakého obecného vyhodnocení, tak díky izolačce šlo do karantény navíc 30 000 lidí měsíčně v průměru oproti hypotetickému stavu bez izolačky, což je také velmi zásadní číslo. Kdybychom měli ten údaj rozdělit do jednotlivých měsíců, tak oproti očekávání bylo v karanténě v měsíci březnu o 10 % více lidí, v dubnu o 13 %, v květnu o 31 % a tak dále.
Co se týká stanoviska odborníků, tak podle odborného stanoviska uskupení MeSES je izolačka levným nástrojem kontroly pandemie. Její implementace je hodnocena jako efektivní. Zaměstnanci nemusejí podávat žádost o podporu, pouze informují zaměstnavatele, že jsou nakažení v rámci neschopenky, zaměstnavatel neprochází žádným administrativně složitým procesem, pouze si příspěvek odečte z odvodů. Celkem byla v jarních měsících izolačka poskytnuta ve 363 000 případů. 363 000 případů.
A co se týká rozpočtových nákladů, tak pokud bych měla jít opět po jednotlivých měsících, jak vrcholila pandemie, tak samozřejmě stoupaly i rozpočtové náklady. Takže v březnu tohoto roku to bylo 647 milionů korun, v dubnu 311, v květnu 106,9 milionu korun a v červnu už to bylo pouhých 29,8 milionu korun. To znamená, když není nákaza, náklady nevznikají.
Toliko k tomuto návrhu zákona. Vše.
A tímto vás prosím, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o jeho podporu.
Velmi děkuji.
