Ty jsem si samozřejmě musela v hlavě srovnat hned ve chvíli, kdy jsem tuto nabídku přijala. A pochopitelně při nich vycházím ze sociálně demokratických pozic.
Mezi prioritami, které nesnesou odkladu, protože už nějakou dobu leží na stole, je plošné navýšení platu ve veřejné sféře o 10 procent, učitelům o 15 procent. V tom jsme zajedno s požadavky odborů, jejichž hlavní argument je, že ekonomika dobře šlape a pracující si přece za poctivě odvedenou práci zaslouží dostatečné ohodnocení. Protiargument, že ekonomika nemusí růst pořád, neberu. O navyšování platů se bavíme nyní.
Totéž platí o minimálně mzdě, jejíž růst prosazujeme. Měla by se navýšit o 1500 Kč, tedy z 12 200 na 13 700 korun měsíčně. Minimální mzda jednak zajišťuje, aby se pracující nepohybovali na hranici příjmové chudoby, jednak je nástrojem na zvyšování odměn za práci v soukromém sektoru.
Setkáváme se s argumentem, že tím budeme jen tahat peníze ze státní pokladny. Jenže ve skutečnosti ze zvýšených platů a mezd bude profitovat právě státní rozpočet, protože to znamená vyšší daňové a sociální příjmy pro státní rozpočet.
I když by to mohlo vyznít jako klišé, já jsem skutečně přesvědčena, že za poctivou práci by se měla platit férová mzda, a je to i předpoklad dobře fungujícího státu, když budou zaměstnanci státu dobře ohodnoceni.
Zvyšování důchodů neodkládat
Mezi hořícími prioritami je zvyšování důchodů. Usilujeme kvůli tomu o dřívější svolání schůze Sněmovny na druhou polovinu srpna, abychom na zákon navázali vládní nařízení, které zvýšení zajistí.
Ve hře jsou nyní dvě varianty. Buď se zvýší důchod lidem nad 85 let, jak chce vláda, nebo varianta Senátu, že by přidáno dostali ti, kteří jsou v penzi alespoň 25 let. Já se v této chvíli přikláním k vládnímu návrhu, protože na České správě sociálního zabezpečení nemáme software, který by byl schopný spočítat těch 25 let od nástupu do důchodu. To by mohlo způsobit problémy.
Ženy nemají dostávat méně
Když se zmiňuji o seniorech a seniorkách, měli bychom si uvědomit, že chudoba lidí v důchodovém věku má ženskou tvář. Máme pětinový rozdíl mezi ženami a muži už ve mzdách a máme dřívější odchod do důchodu, pětinový rozdíl je i v penzích. Ženy se zároveň dožívají o průměrně o šest let déle, často jsou tedy v posledních letech života na všechno samy. Proto jsou seniorky skupinou nejvíce ohroženou chudobou.
To je třeba systémově vyřešit. Jak? Prvním krokem by podle mě bylo začít diskusi o „gender pay gapu", rozdílu mezd žen a mužů, který máme jeden z největších v Evropě. Mimochodem u průměrné mzdy je rozdíl 7 tisíc. Průměrně žena vydělává o 7 tisíc korun méně než muž, což je přes 80 tisíc ročně, a hýbe to celou ekonomikou. Řešením toho se můžeme dopracovat i ke srovnání penzí.
Na předškolní péči se zapomínalo
Mezi prioritami ministerstva, které jsou mi osobně blízké, je oblast rodinné politiky. Musíme prosadit navýšení rodičovského příspěvku, se kterým se deset let nehýbalo, potřebujeme, aby plnil svou funkci, tedy aby byl srovnatelný s minimální mzdou.
Stále podceňovaným a přitom důležitým tématem je dostupnost předškolní péče o děti. Hlavně finanční a místní. Obzvlášť v době, kdy Sněmovna zrušila bez jakékoli náhrady garanci pro dvouleté děti ve školkách. Máme hotový návrh na národní financování dětských skupin. Dětské skupiny jsou obrovský úspěch, dneska jich máme asi 800, a nadále bude jejich počet růst. I proto potřebujeme zajistit jejich stabilní financování. Také je třeba legislativně ukotvit mikrojesle. Nedostupnost předškolní péče souvisí s tím, proč mnoho rodin nemá tolik dětí, kolik by si přálo.
Dětem nesmí hrozit chudoba
Také je stále nedořešené zálohované výživné. Neplacení výživného je přitom jeden z nejčastějších trestných činů u nás. Tento nástroj má chránit dítě před chudobou. Cílem ale není vyplácet zálohované výživné, ale řešit krizové postavení dítěte. Cílem je chránit dítě i dosáhnout toho, aby nezodpovědný rodič zodpovědnost převzal a začal platit. Samo MPSV však tu problematiku řešit nemůže. Je to i otázka vymahatelnosti práva, rychlosti rozhodování soudů.
Sečteno a podtrženo, priority, se kterými jsem do toho šla, mají posílit sociální stát, podpořit občany v pocitu jistoty a bezpečí.
Jana Maláčová
