nejprve dovolte, abych vám řekla, že jsem velmi ráda, že se od včerejška podstatným způsobem zklidnily emoce, kterými tato záležitost dofinancování sociálních služeb na rok 2019 byla komentována. Přesto mi dovolte, abych celou řadu věcí, která zazněla tady od pana předsedy Výborného prostřednictvím pana předsedajícího, ale také v médiích v uplynulých dnech, uvedla na pravou míru.
Kalkulace dofinancování sociálních služeb v důsledku navyšování platů v minulém roce a v důsledku výpadku tzv. individuálních projektů, kterou předložila 2. května 2019 Asociace krajů Ministerstvu práce a sociálních věcí a také sociálnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, mluví o výpadku 1,9 miliardy korun. Dle propočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, ale také Asociace poskytovatelů sociálních služeb se jedná o následující komponenty. 1) Je to zvýšení zvláštních příplatků, které vzniklo rozhodnutím vlády ze 17. prosince 2018, dopad 638 milionů korun pro kraje. 2) Zvýšení platů o 7 %, nikoliv plánovaných 5, které byly zahrnuty ve státním rozpočtu, dopad 360 milonů korun pro kraje. Celkem bez 2 milionů miliarda korun. 3) Výpadek resp. přerušení individuálních projektů, dopad 900 milionů korun. K tomuto ještě Ministerstvo práce a sociálních věcí vyčíslilo zvýšení zvláštních příplatků a zvýšení platů o 7 % tak, jak to bylo u toho výpadku u krajů, ve výši 81 milionů korun pro Ministerstvo práce a sociální věci, pro tzv. nadregionální sociální služby, které, jak jistě víte, se specializují zejména na občany s poruchou autistického spektra nebo s roztroušenou sklerózou. To znamená, to je složení těch 2 miliard korun, o kterých tu v posledních týdnech mluvíme.
Já bych k tomu chtěla říct následující. Za prvé, miliarda, kterou dáváme spolu s Ministerstvem financí a o které rozhodla včera vláda, plně pokrývá veškeré platy. Je to těch 7 % navýšení místo 5 % a navýšení zvláštního příspěvku. Včera jsme tento krok schválili a vláda bude jednat urychleně v souladu se zákonem tak, aby na začátku měsíce srpna kraje tyto finanční prostředky měly na svých účtech. To znamená, že všichni poskytovatelé sociálních služeb budou mít na konci roku na výplatu svých zaměstnanců. Takže opakuji, že není pravda, že nebude na platy.
Za druhé, klíčový moment, který chci připomenout znovu. Kraje s touto dohodou souhlasí. Téměř před dvěma týdny, bylo to toho 7. června, jsem se dohodla s paní předsedkyní Asociace krajů a kraje dohodu přivítaly. Minulý týden jsem s hejtmany jednala a musím zkonstatovat, že mně do očí žádný hejtman tuto dohodu nezpochybnil. Takže tuto kritiku nepovažuji za věcnou, ale za součást politického zápasu.
Za třetí, jak už jsem včera uvedla, příkladem může být přístup KDU-ČSL a Zlínského kraje, který v tuto chvíli KDU-ČSL řídí. Zlínský kraj podle našich propočtů - je to dlouhodobá situace - dává pouze nebo dofinancovává pouze pětinu toho, co je průměr všech ostatních krajů vyjma Prahy, protože Praha dává mnohem více a tím pádem ten průměr zkresluje. To znamená, že dávají pouze 4 %, dofinancovávají tu alokaci, kterou Zlínskému kraji přiděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí. A pokud pan předseda Výborný říká, že nižší procento je dáno tím, že mají jinou strukturu poskytovatelů sociálních služeb, tak to jen dokazuje, že tomu vůbec nerozumí. Zlínský kraj dává jen 4 % toho, co dostává na dotaci od MPSV, a celý republikový průměr je 20 % bez Prahy, s Prahou by byl mnohonásobně vyšší.
Jen pro vaši představu, kolik dávají různé kraje. Zlínský kraj - a bavíme se o číslech za rok 2018 - 3,36 %. Středočeský kraj za rok 2018 - 22,8 %. Liberecký kraj za rok 2018 - 21,18 %. Karlovarský kraj 11,39, Jihomoravský kraj 23,16, Jihočeský kraj 15,62, Kraj Vysočina 16,97, Ústecký kraj 22 %, Plzeňský kraj 11 %, Hlavní město Praha 153 %, Pardubický kraj 14,9 %, Olomoucký kraj 25,08 %, Moravskoslezský kraj 18,26 % a Královéhradecký kraj 28,61 %.
Vidíte, že ta čísla se značně liší a Zlínský kraj je ze všech krajů včetně Hlavního města Prahy opravdu s necelými 4 % na tom nejhůře.
A moje otázka zní. Když jde tolik o potřebné, tak proč Zlínský kraj přispívá tak málo?
4. Co se týká té druhé miliardy, a to je myslím ta zásadní otázka, tam chtěly kraje dofinancovat výpadek z evropských peněz na individuální projekty. Vyčísleno to bylo, jak už jsem uváděla na 900 mil. korun. A zde mají kraje k dispozici 1,5 mld. korun nad rámec své dílčí alokace. Vidíte, že celá ta výzva má 8,08 mld. korun, každý kraj dostal svoji částku, se kterou může během sedmi let hospodařit a 1,5 mld. je nad rámec této sumy. Nesouhlasím tedy s kritikou pana poslance Výborného, že ředitelé se k těmto financím nedostanou. Poskytovatelé se k těmto finančním prostředkům dostanou tak, jak to dělají už dávno, a to přes kraje, které si o ně musí zažádat.
Minulý týden Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo tiskovou zprávu s jasným návodem a kontaktními údaji na dotyčného pracovníka, jak nejrychleji peníze z Evropské unie čerpat. Najdete ji na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, všechny kraje jsme proaktivně minulý týden oslovili a já ráda veškeré tyto detailní informace ještě jednou nad rámec těchto informací poskytnu.
Kraje mají dvě základní možnosti, jak dodatečné finanční prostředky z evropských fondů čerpat. Jedná se o operační program Zaměstnanost a první možnost je, že buď si připraví projekt zcela nový, nebo si prodlouží projekt stávající, což je samozřejmě jednodušší způsob. Mohou si ale zvolit, jakou cestu z těchto dvou půjdou. Klíčové však je, že u nových projektů jsou uznatelné náklady již od 23. ledna tohoto roku, a to i v případě, že projekt není schválen. To znamená pokud došlo k čerpání těchto finančních prostředků, jsou uznatelné od 23. ledna tohoto roku. V tuto chvíli mají čtyři kraje schválené projektové záměry, a to s datem od 1. ledna 2020. Jedná se o kraj Královéhradecký, Moravskoslezský, Středočeský a Ústecký. U Středočeského a Ústeckého kraje máme informaci, že budou chtít zahájit realizaci projektu dříve a upraví svoji projektovou žádost do konce tohoto týdne, to znamená, že dojde k předlužení čerpání, nebo k uspíšení čerpání. Karlovarský kraj podal svůj projektový záměr včera a podstatnou změnu rozšířením projektu a možnost čerpání od 23. ledna předložil Jihočeský kraj, jehož žádost v současné době posuzuje Platforma programového partnerství.
Ještě k 1,5 mld. korun a zda to stačí, nebo nestačí na tři roky. Toto je maximální délka čerpání - tři roky. Ještě jednou připomínám, že 1,5 mld. je nad rámec 8,08 mld. korun. Jsou to peníze nad rámec očekávání, nad rámec takzvané dílčí alokace, se kterou měl každý kraj po dobu celého programového období hospodařit. Mimo to, mimo tyto částky 1,5 mld. korun, již některé kraje mají tuto realokaci v rámci svých individuálních projektů schválenou. Jedná se o Prahu a Zlínský kraj. Výzva č. 5 a 6, která běží od roku 2015, to znamená, že podmínky jsou identické a nemění se, stanovuje následující mantinely, a to velmi důležité pro vyhodnocení celého systému. Uvědomuji si, že je to složité, ale je potřeba znát veškerá fakta. Žádost o podporu musí kraj podat nejpozději do 13. prosince tohoto roku. Všechny projekty musí být ukončeny k 31. 10. 2022 a projekt může trvat maximálně 48 měsíců. To je důležité vědět, že to jsou jediné mantinely čerpání těchto individuálních projektů. Podotýkám také, že od 1. ledna 2021 má začít nové programové období EU s novými finančními prostředky. To znamená, že s jednoduchým výpočtem 1,5 mld. přes veškeré argumenty, které tady padly, pokrývají 900 mil. korun a jdou dokonce nad rámec dílčích alokací, které byly stanoveny.
A k tomu, co lze a nelze čerpat z evropských fondů na sociální služby. A teď dovolte, protože se to strašně plete a rozumím tomu, že to je složitá problematika. Z operačního programu Zaměstnanost je možné podpořit dostupnost a rozvoj preventivních sociálních služeb. Jedná se o služby, jako jsou azylové domy, domy napůl cesty, sociálně terapeutické dílny, intervenční centra, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a sociální rehabilitace, dále terénní služby sociální péče, jako jsou osobní asistence a podpora samostatného bydlení. Výzva tedy není zaměřena na dofinancování všech druhů sociálních služeb, které zná zákon o sociálních službách, ale je specificky, a to již od roku 2015, kdy byla vyhlášena, a podmínky se tedy nyní nemění, zaměřena na řešení potřeb cílových skupin, jako jsou například osoby se zdravotním postižením, osoby bez přístřeší, rodiny se specifickými potřebami a tak dále. V médiích se ale tyto služby směšují společně se službami sociální péče, například se jedná o domovy pro seniory, či s pečovatelskou službou. Opakuji, že pro tyto služby určené primárně pro seniory a zdravotně postižené vláda ale včera schválila dofinancování navýšení platů a zvláštních příplatků ve výši 1 mld. korun, tak je potřeba tyto dvě věci neplést. Bavíme se o 1 mld. dofinancování výpadku platů a ještě přesněji 900 mil. jako maximální horní částce pokrytí výpadku takzvaných individuálních projektů na tento rok. A protože podmínky výzvy jsou identické od roku 2015, nerozumím argumentu...
Děkuji. A protože podmínky výzvy jsou identické od roku 2015, nerozumím argumentu, že peníze na výpadek individuálních projektů financovaných z Evropské unie nelze financovat z té samé výzvy. Tomu opravdu nerozumím. Vím, že je to složitá problematika, ale když tomu, prosím, nerozumíte, prostřednictvím pana předsedajícího, proč se mě nezeptáte a místo toho šíříte, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, dezinformace, protože opak je pravdou. A osm krajů z celkového počtu čtrnácti již v posledních týdnech začalo v této věci konat a já si myslím, že to je nejlepší důkaz o tom, že to možné čerpat je. To je dohoda ohledně evropských peněz. Sama Asociace krajů to uzavřela tím, a bavíme se o jednání z minulého týdne, že do října vyhodnotí, jak se krajům daří tyto EU peníze čerpat a já jsem připravena poté s nimi o situaci jednat. Několikrát jsem také uvedla, že celý systém předkládání žádostí a hodnocení zkrátíme z běžných pěti a šesti měsíců na dva. A pokud nebudou kraje předkládat projekty nové, ale prodlouží si ty stávající, tak se to dá ještě zrychlit. Samozřejmě záleží na vzájemné součinnosti. Ale jak už jsem zmínila příklady jednotlivých krajů, které v posledních dnech začaly konat, utvrzují mě v tom, že to bude možné maximálně uspíšit.
Takže abych to shrnula. Za mě je situace taková, že včera vláda schválila dofinancování výpadků na platech ve výši 1 mld. korun. Taková byla dohoda s kraji. Druhá miliarda na EU projektech a nadregionálních sociálních službách je také zajištěna nadstandardně. Kraje s touto dohodou souhlasily a nikdo z hejtmanů se neozval s tím, že by na ní chtěl v tuto chvíli něco měnit. Jediný, kdo se ozval, tak jsou opoziční strany, které tady při vší úctě chtějí vařit stokrát provařené mléko a pro mě je to politická hra bez jakékoliv opory ve faktech. Co si ale myslím, že skutečným problémem je, a myslím si, že to je věc, kterou musíme řešit do budoucnosti, je novela zákona o sociálních službách. Já jsem si tuto situaci kolem dofinancování sociálních služeb, která dle mých informací nastává každé léto, zažila poprvé a mohu vás ujistit, že mě pouze upevnila v tom, že je potřeba systémová změna ve financování sociálních služeb. Minulý týden jsem představila takzvaná východiska pro diskusi o novele sociálních služeb. Diskutuji ji úplně a budeme ji diskutovat se všemi aktéry. Myslím si, že je potřeba do financování sociálních služeb a do systému vnést řád a poté financování finančně stabilizovat, ale nejdříve do toho musíme vnést řád a poté finančně stabilizovat. A víte, že v tom návrhu ministerstvo přichází s věcmi, jako víceleté financování, výdaje na sociální služby jako mandatorní výdaje a tak dále.
Pojďme tady řešit opravdické problémy. Pojďme se bavit, jak ten systém financování sociálních služeb a sociálních služeb obecně, jak jej společnými silami dáme dohromady tak, aby naše společnost byla tu ohromnou výzvu, které čelíme, a to je stárnutí společnosti, abychom to byli schopni zvládnout. A já jsem velmi ochotna a budu velmi vděčna za veškeré připomínky, komentáře, kritiku k té novele zákona o sociálních službách.
Děkuji.
