Příslušní odborníci nainstalovali ve Velemíně potřebná zařízení, ale vypadá to, že se celá věc trochu nečekaně zkomplikovala. Jeden z přístrojů, který slouží k odběru vzorků polétavého prachu, totiž někdo odcizil.  I když měření samotná by měla pokračovat a krádež by neměla mít na sběr dat žádný vliv, určité rozpaky a s nimi spojené otázky zůstávají.

Podle expertů z Ústavu zdravotnických studií není přístroj použitelný k ničemu jinému, nežli k účelu, pro který byl vyroben. Příslušný lapka si s ním tedy může za dlouhých zimních večerů tak akorát z nudy cvičně měřit prašnost u sebe doma ve sklepě, případně ho překrýt vkusnou dečkou a postavit si na něj fíkus.  Také by se ho mohl pokusit zpeněžit v některé sběrně surovin, ale tam za něj příliš nedostane – kovu v přístroji moc není.

Ve hře je ovšem i  varianta, že příslušný aparát zcizil někdo, kdo moc dobře věděl co dělá a proč to dělá. Někdo, komu by se výsledky měření nemusely hodit do krámu a proto se rozhodl pokusit se celou studii sabotovat.

Připadá vám, že slyším trávu růst a začínám podléhat konspiračním teoriím?  Pojďme se tedy  na celou záležitost podívat očima čtenářů detektivek. Všichni víme, že základní otázkou při řešení všech záhad je Cui bono, tedy ¨komu ku prospěchu¨. Jak jsme si už řekli, přístroj jako takový je laikovi úplně k ničemu a ani ve sběrně kovů s ním žádné terno neudělá. Víme, že výsledky měření mohou prokázat jasná zdravotní rizika pro občany v obcích, kterými se kvůli blokování dostavby D8 valí automobilová doprava a také víme, kdo si dokončení  stavby dálnice nepřeje. Komu by se tedy případné zmaření výzkumu, který může argumentačně podpořit nutnost dálnici dostavět,  hodilo nejvíce?

No schválně, komu?