Není zřejmě v lidských silách takovýmto přírodním katastrofám zcela zabránit a to ani za cenu těch nejsofistikovanějších protipovodňových opatření. Ono je to celkem logické, spoutáme-li vodu na jednom místě, rozlije se jinde a při hustotě osídlení v ČR jí bude vždy někdo zasažen. Povodňové škody nemůžeme eliminovat, můžeme jenom předejít těm nejhorším.

O to více si cením naprosto profesionálního zásahu záchranářů z Hasičského záchranného sboru, Policie ČR a jejich kolegů z Armády ČR. To oni vyrazili do postižených oblastí jako první a utkali se s velkou vodou. Podle mého názoru vyšli z tohoto souboje více než se ctí.  Přesné číslo se nikdy nedozvíme, můžeme si však být jistí, že bez jejich osobního nasazení by byl například počet obětí téměř jistě vyšší. O škodách na majetku ani nemluvě.

Člověk by čekal, že současná vláda dovede lidi jako jsou právě záchranáři ocenit. Pokud je smyslem státu poskytnout člověku důstojný prostor pro život, je třeba si vážit těch, kteří životy zachraňují. Mnohdy s nasazením životů vlastních. A jak je tomu u nás? Vláda sice verbálně záchranáře pochválila, ale hned na to oznámila, že dodrží svůj záměr a sníží jim platy.

Přijde mi smutné, že stát projevuje svým hrdinům – jimiž hasiči, policisté a vojáci bezesporu jsou – svůj vděk a uznání právě takto. Slovní pochvala od ministrů v čele s premiérem je jistě potěší, ale buďme k sobě upřímní, na chleba se namazat nedá a složenky s ní člověk taky nezaplatí.

Současná vláda si do svého pomyslného erbu vepsala slovo ¨úspory¨.  Nejsem vůbec přesvědčená o tom, že v době krize jsou drastické škrty tím nejlepším receptem na rozpumpování ekonomiky. Jedno vím ale docela jistě – v případě hasičů, vojáků a policistů šetří vláda na těch nepravých.