Obdobné přestupy se ovšem dějí i ve veřejném životě. Jeden z nejvýraznějších se udál nedávno na ministerstvu dopravy, kde začal v roli ministerského poradce působit ekolog pan Patrik. Přestup to byl věru nečekaný. Ekologická organizace Děti Země řadu let úspěšně blokovala dopravní stavby po celé republice  - včetně naší D8 - a její šéf nyní úřaduje na ministerstvu, které má tyto stavby na starosti a  které nedávno s velikou slávou ohlásilo vznik tzv. dopravní superkoncepce, která počítá i s dokončením D8.

Na první pohled by se řeklo, že přestup dopadnul nadmíru dobře. Ovšem na pohled druhý už to tak růžově nevypadá. Pan Patrik totiž nadále tak trochu kope i za svůj bývalý klub Děti Země, které dodnes nestáhly ani jednu ze svých blokačních žalob. Docela by mě zajímalo, čím konkrétně tedy k rozhodnutí o dostavbě D8 přispěl. Trochu to totiž, řečeno fotbalovou terminologií,  vypadá, že pan Patrik v dresu jednom prudce vystřelí na bránu a v dresu druhém  řeší zapeklitou situaci před vlastní svatyní.To není zas až tak špatný byznys, hrát sám proti sobě.

Zajímavé je, že kdyby pan Patrik nehrál vůbec, už bychom po D8 dávno jezdili. Jenže to by zase  nemohl od fanoušků obou stran sklízet potlesk.

A nejsmutnější na tom je, že jsme si tento přestup museli zaplatit a nadále platíme my všichni. Například v podobě jeho smlouvy s ministerstvem, celospolečenských ztrát plynoucích z nedostavěné D8 vyčíslených studií ČVUT a Zdravotním ústavem prokázanými zdravotními riziky na objízdných trasách.

Viděno touto optikou se zdá, že z přestupu roku se stal vlastní gól. Ovšem pan Patrik může radostně zdvihnout ruce a oběhnout čestné kolečko.