„Tak prej nám zavřeli ministry. Jo?“ byla první otázka, co jsem čtvrtý den v týdnu, tedy ve čtvrtek, slyšel od občanů na Ústecku. Sice nám (zatím) žádné ministry nezavřeli, ale policejní razie ve Strakově akademii ukázala skutečný stav naší politické scény. Na to téma vyšly již desítky komentářů a v novinách aféře věnovali v pátek deníky i několik stran papírového textu. Ale jedna stránka aféry není příliš diskutovaná.

Připomeňme si, že ruka zákona také zadržela bývalého a současného šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka a Milana Kovandu. Tato informace, ačkoliv se to nezdá, je klíčová.

Není důležité, jestli jejich nezákonná činnost byla epizodní nebo závažná. Důležité je, že k tomu vůbec došlo. Armáda je barometrem síly nebo tragédie státu. Po roce 1990 západoevropské státy byly štěstím bez sebe, že se jim podařilo pomocí dobře placených kamarádů v české policie a státní správě rozložit ekonomiku, rozprodat za hubičku konkurenční firmy, aby byly zavřeny a zlikvidovány. Došlo postupně ke zničení hospodářské (tedy i zemědělské) základny v Československu, resp. později v České republice.

Komediální je naše česká mírotvorná politika. Nějaký Havel prosadil, že nebudeme dodávat do světa zbraně a zbraňové systémy. Ihned naše trhy obsadily západoevropské a americké firmy.

V rámci této destabilizace státu profesionálové v armádě viděli, jak se z ozbrojených sil stává postupně, ale nezadržitelně nefunkční organizace. Zcela logicky armádní důstojníci a generálové se na rozkladu armády přiživili korupčním jednáním. Proč by si i oni něco nevzali armádní z mrtvoly?

Nekompetentnost se projevila i ve výběru ministrů obrany. Mediálně nejznámější je ministryně a bídná zpěvačka Parkanová, kterou se dařilo utáhnout i na vařené nudli, absolutním vrcholem bylo jmenování ministryní véčkařku, která se dala na stranu pravicových extrémistů ODS/TOP 09.  Naštěstí tato ministryně – Peaková – byla natolik nadržená, že chtěla ihned dosadit své „odborníky“ (mafiány?) a vyhodila několik osob, které měly na „ministerstvu pro rozkrádání armádního majetku“ kupodivu rozumný osobní kredit. Zcela nepokryté mafiánské praktiky Peakové vedly premiéra Nečase k tomu, že ji musel z postu ministryně pro rozkrádání armádního majetku odvolat.

Pokud ruka zákona má podezření na nemravné chování u bývalého a současného šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka a Milana Kovandy, je to jenom důsledek dlouhodobého hroucení Armády ČR do stavu neschopnosti, rozložení a rozkrádání. Zasaženy korupcí tedy nebyly jenom úředníci ministerstva, armádní štáby, a vojáci v jednotlivých armádních ozbrojených složkách, ale i nejcitlivější složka – armádní zpravodajství. Tedy instituce, pro kterou je loajalita, čestnost, odolnost proti korupci základem pro funkčnost této instituce.

Již jenom to, že bývalý a současný šéf Vojenského zpravodajství, jsou podezřelí z trestné činnosti, znamená dovršení rozkladu naší armády. Ta dnes je natolik malá a z hlediska výzbroje téměř bezmocná, tedy nefunkční, že se hodí jenom některé její menší části k policejním úlohám v zahraničí, podle toho jak si NATO usmyslí. Viz zbytečná mise českých vojáků v Afghánistánu.

Nejsmutnější je, že materiální i morální rozklad armády probíhal bez ohledu na to, zda u vlády byli lidé z ČSSD nebo z ODS, resp. ODS/TOP 09/VV/LIDEM. Na tom nic nezmění ani nemoc, která postihlo činovníky ODS. Když si totiž policisté přišli pro úředníky z ROP v Ústí n.L. a televize chtěla vyjádření po bývalém hejtmanovi, nyní poslanci Šulcovi, zavřel se před ní na WC, kde strávil více, než hodinu. V jaké skrýši trávil čtvrteční den Nečas zřejmě neprozradí. Na WC by tak dlouho asi nevydržel.