Já nechci nikomu brát názor na působení zástupců zaměstnanců v těchto orgánech, ale já jsem přesvědčen a možná, že to vyplývá z toho, co jsem dělal celý život prakticky nebo od roku 1989, že tam ti lidé prostě patří, že tam patří z jiných důvodů. To není o těch informacích, to jsme si tady řekli - právo na informace tečou jinými kanály, dozorčí rada má víceméně jiné pravomoci a nyní, to tady bylo řečeno správně, možná aby oni přenášeli ty informace tam. Ale vkládají možná do toho podniku lidský rozum. A já jsem se s tím mnohokrát setkal. Já jsem měl mnoho jednání v různých i dozorčích radách s různými lidmi ve velkých podnicích, v menších korporacích a nikde jsem se nesešel s tím, že by tihle lidé škodili té firmě. S tím jsem se nikde nesešel. To, že za to jsou finanční prostředky? No jsou. Ivan to tady řekl - 20 tisíc, někde více, možná že 100 tisíc. Já teď nebudu jmenovat ty firmy, ale o tom to přece není. Kdyby bylo po mém, tak tyhle peníze odboráři budou odkládat někam na fond a z toho bude placeno jejich školení atd. To je můj názor a to je jiná parketa.
Takže já jsem přesvědčen o tom, že jestliže chceme vtáhnout lidi do rozhodovacího procesu, a já jsem byl jeden z prvních, když se v roce 1990, 1991 modifikoval zákoníku práce, který říkal, že nechceme rozhodování, spolurozhodování o věcech řízení firmy, protože si myslím, že to odborové organizaci skutečně nepatří.
Ale tohle je o něčem jiném. Tohle je o něčem jiném. Tohle je o tom, že do rozhodovacích orgánů této společnosti akciové, ať už o počtu lidí tisíc - prosím vás, já se omlouvám, pane předsedající, zasáhněte, nebo já nevím co-
Takže já chci jenom tímto říci, že nemáme důvod být nedůvěřiví k těm, kteří tu firmu mají rádi, kteří tou firmou žijí. Zažíval jsem dny a noci ve firmě, která byla na hraně. Nebyl jsem tehdy v dozorčí radě. Když jsem byl, tak jsem dělal všechno pro to, aby to získal jiný majitel. Mám dobré zkušenosti s postavením některých lidí v těchto dozorčích orgánech.
A není dobré, když se k tomu stavíme - to je můj názor - jakoby á priori, teď nechci použít slovo nenávist, to není nenávist, ale promiňte mi, já si teď nemůžu najít vhodné synonymum - prostě abychom se k tomu stavěli jako trošku nepřátelsky. Přece ti lidé, kteří pracují ve firmě, mají největší zájem na tom, aby tam vydrželi, aby pracovali co možná nejdéle, aby jim ta práce zůstala. A dělají všechno pro to, aby ta firma opravdu pracovala dobře. A mnohdy se hádají s těmi předsedy představenstva - promiň, to není na tebe osobní (Zřejmě na poslance Pilného.) - o věcech, o kterých jsou přesvědčeni, že mají pravdu. Právě proto, že tu firmu znají, že ji znají daleko lépe než kdokoliv jiný. Dělají tam dvacet, třicet let.
Takže tohle mě vedlo k tomu, že jsem chtěl, aby se to znovu vrátilo do těch kolejí, ve kterých jsme byli před rokem 2014, a nikomu to nevadilo. Nikomu to nevadilo, to je potřeba si říct. Takže je jenom na vás, na poslancích, abychom se vyrovnali s tím, co teď tady bude následovat. Já osobně bych byl moc rád, kdyby to prošlo prvním čtením a kdyby se to dostalo do výboru a tam jsme se dohadovali i o těch počtech, protože už jsem to tady naznačil v prvotním vystoupení, jestli 50 nebo 500, abychom se dohadovali o tom, jestli správní orgány tam patří nebo nepatří. To je debata, o které si myslím, že je správná. A o tuto debatu bychom měli usilovat.
Znovu žádám spíš, aby to prošlo prvním čtením a určily se výbory, do kterých to patří.
Děkuji vám za pozornost.
