Vážený pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně a kolegové. Mé vystoupení bude krátké. Vítám samozřejmě, stejně jako mnozí vy ostatní, zavedení elektronického poplatku. A to, co tady pan senátor Bradáč jako zpravodaj říkal, že potom můžeme platit i po jednom dni, tedy technicky, velmi bych se přimlouval, pane ministře, kdyby to bylo zavedeno, protože jsem přesvědčen, že státní kasa by získala podstatně více peněz.
Pokud dneska jezdíme pražskou dopravou a můžeme zaplatit mobilem 24 či 32 korun atd., je to jednoduché téměř pro 90 % obyvatel naší země, kteří tady pobývají a nemají roční jízdné. Jsem přesvědčen, že denní jízdné, když bude moci někdo zaplatit ne z účtu, ale třeba tímto způsobem, to znamená SMSkou, povede to k menším podvodům a k většímu výběru.
Důvod, proč vystupuji, je i ten, upozornit pana ministra, že možná časovost by byla dobrá, protože všichni víme, jak to je, když jedeme do Rakouska či na Slovensko nebo i někam jinam, a projedeme možná jenom jednu hodinu po dálnici a musíme zaplatit za 10 dní a už pak jedeme jinudy, jeví se to nepřiměřené. Nicméně jejich poplatky – vzal jsem si příklad z Rakouska – pro dnešní odůvodnění, je zhruba takové, že tam celková roční cena je 2320 Kč za rok. Přepočítal jsem to kurzem 26 korun. Ale měsíční je 350 korun a desetidenní dělá zhruba 240 korun. To znamená, přepočteno na koruny, oni zaplatí za jeden den 6,35 Kč, za měsíční známku je to zhruba necelých dvakrát tolik a za den je to necelých čtyřikrát tolik u desetidenní.
My máme 1500 korun a 600 korun. To znamená, že za jeden den v měsíci platíme 20 korun, zatímco Rakušané 11,40 korun, a za desetidenní známku je to na den 40 korun u nás a v Rakousku 23 korun. To mně přijde jako nepoměr a každý nepoměr je vnímán občany, v tomto případě řidiči, zcela jistě jako nespravedlnost, a oni se tomu budou chtít vyhnout. Je přece nesmysl, aby lidé – a takové jistě každý z nás ve svém okolí má, ne jako my, kteří po dálnici jezdíme minimálně každý týden – kteří po dálnici jedou skutečně jenom jednou za dva měsíce, možná jednou za tři měsíce, tím, že ušetří nejen kilometry, ale čas, a ta půlhodina za 400 korun nestojí. Proto buď riskují, anebo dálnici objíždějí A to pak už všichni známe. To jsou teď, pane ministře, debaty s hejtmany, které máte, kdy zpoplatnění jedniček znamená, že náklaďáky nám potom nebudou jezdit ani po dálnici, ani po jedničkách, ale po trojkách, které na to nejsou ani stavěny apod. Je to zatěžování obcí atd. A tady si myslím, že to je stejné. A proto bychom se měli skutečně spravedlivě snažit nastavit tento systém. A u nás při 1500 Kč vychází den na 4,10 Kč, vynásobil jsem to tedy dvakrát v rakouském poměru, a to znamená, že při 250 Kč by to bylo zhruba 8,30 Kč a čtyřikrát víc by to bylo při desetidenní známce, to znamená 160 Kč.
Můj návrh tedy je, abychom měsíční poplatek ze 600 Kč snížili na 250 Kč, což by bylo dvakrát víc, než při ročním poplatku. Ale desetidenní by byl čtyřikrát větší než při ročním poplatku a byl by 160 Kč.
Nejde skutečně o žádné sociální vidění světa v tomto smyslu, tedy primárně, ale jde mi vyloženě o spravedlnost a adekvátnost dopadu.
Pak bych upozornil na jednu věc, kterou tady řekl zpravodaj pan senátor Bradáč. Ta je velmi důležitá. I když návrh jako takový považuji za nespravedlivý, tak přestože by to bylo tak, že každý z nás, nebo každá značka, která je sejmuta a neplacení by bylo dohledáno v několika měsících a pak by to každý zaplatil, myslím si, že toto by vedlo jistě k tomu, že by se platilo. Ale pokud je to tak, že sjede-li řidič z dálnice a už nemůže být pokutován, vede to k tomu, že policie se nebude zabývat hlavními věcmi a řekněme delikty na dálnicích, jako je souběžná jízda nákladních vozů ve třech pruzích atd., atd., a další věci, ale bude se věnovat tomu, že jí přijde oznámení, že na dálnici se pohybuje vozidlo, které nezaplatilo známku. A pak se řidič chová zcela přirozeně, to znamená, on bude chtít jet jenom 15 km do dalšího sjezdu, takže buď pojede příliš pomalu nebo příliš rychle a bude se zkrátka věnovat policii, zda tam je nebo není a nebude se věnovat řízení. vozidla. Zcela jistě chápete, že to není nadnesené chování v tomto smyslu mého podání, ale že je zcela přirozené, a my bychom tyto věci vidět přirozeně měli. To znamená, že řidič se bude snažit sjet co nejrychleji a mít pokoj. Pro někoho to samozřejmě může být hra, pro někoho to může být stres, ale v každém případě to znamená nevěnovat se řízení vozidla a věnovat se něčemu jinému a může to být příčinou vážné dopravní dohody.
Takže to je odůvodnění tohoto mého návrhu, omlouvám se za to, že jste dostali dva tisky, ale v tom mém původním návrhu bylo uvedeno špatné číslo senátního tisku, v tom druhém už zapracovali naši právníci, zároveň když jsem chtěl upravit číslo toho tisku, tak navrhli řešení, které je právně čistší, to znamená, co nahrazujeme čím. Děkuji za pozornost, věřím, že to odůvodnění, ten návrh je zcela jasný, pochopitelně žádám o jeho podporu. Děkuji.
