Pane předsedo, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, když jsme schvalovali, tedy ti, kteří jsme tady byli, zákon o státní službě... Nebo dostali, ne, že jsme ho schvalovali, mnozí jsme ho neschválili, ale dostali jsme ho na stůl, tak si pamatuji velmi dobře, jak davy náměstků se těšily na to, ať už konečně se petrifikuje stav, který je. To znamená, oni ať si sednou do pozice náměstka. Je to pozice hned po ministrovi, to znamená je to nejbližší spolupracovník ministra, on s nimi nebude moct nic udělat, protože tam budou. A samozřejmě když se podíváte na to, kolik náměstků na kterých ministerstvech přibylo v té době, aby si jednotlivé strany zajistily své lidi na těchto ministerstvech, v tzv. odborných funkcích, tak si myslím, že to jednoznačně dokládá, že to nebyla dobrá cesta.
Když přijde nová vláda, nový ministr, nový starosta, hejtman atd., tak lidé očekávají, že něco změní. Co může změnit, když nemůže změnit své nejbližší spolupracovníky? Může změnit jednoho politického náměstka. Svého. A co ti ostatní? Co když mnozí z nich tam nepatří? Co když svou práci dělají špatně? Já vám řeknu, jak to nakonec dopadá, protože jsem sám bohužel ve výkonu, kdy musím být účasten této dohody, tak je to tak, že stát jim zaplatí strašné peníze za odchodné. Ale ne to odchodné, které jenom je, a je strašně vysoké, ale je to tak, že dostanou ještě mimořádnou speciální odměnu, abychom se dobrovolně dohodli, on odešel a mohl přijít někdo jiný. Na to se nikdo nedívá. To, kdybychom vyčíslili, to byste viděli, kolik je to desítek možná stovek milionů v České republice. Myslím na všech úrovních řízení.
Já si myslím, že voláme po demokracii, voláme po tom, že ten, kdo je zvolen, nechť předvede, co se svými sliby udělá. Pravdou je, že když je zvolen takový člověk, který by chtěl všechny vyhazovat, tak dneska mu už moc doba nepřeje. On sice lidi dneska možná, kdyby tento zákon nebyl, tak velmi jednoduše vyhodí, ale žádné jiné nezíská. Snažili jste se získat někteří, určitě je nás tady mnoho, kdo řídí velké týmy lidí, získat dneska člověka znamená vyvinout ohromné úsilí ho vůbec najít a pak ho přesvědčit, aby k vám přišel. Protože takoví lidé, kteří stojí zato, jsou jinými přesvědčováni, aby zůstali tam, kde jsou. A to nejsou jenom lékaři, zdravotníci a tyto profese, o kterých mluvíme. Nemáme policisty, jako že dříve jich bylo dost, do této služby se hodně hlásili, nemáme v žádných pořádných pozicích lidi. Myslím si, že získat náměstka, který toho moc neumí a chce jenom býti náměstkem, to je asi možné. Zkrátka do funkcí, kde člověk nemusí podat výkon a dlouho se nepozná, jaká erudovanost a odbornost v něm je, tak tam možná ano.§
Já jenom chci upozornit na kontext doby. My jsme se posunuli už zase někam jinam, ale ne z politického, ale z demografického hlediska. Nemáme lidi do patřičných funkcí a já jsem přesvědčen, že strnulost tohoto zákona zabraňuje potom lidem, kteří něco slíbili voličům, mají nastoupit a mají pracovat, tak jim zabraňuje, aby mohli skutečně tuto svou vizi realizovat.
A je to tak, že to stojí ohromnou práci celého týmu, ale i toho, kdo je na vrcholu, aby vymyslel, jak se dohodnout. A když už se nakonec zjistí, že to zákonně nejde, tak si toho člověka koupí tím, že ho přesvědčí, aby odešel za velké peníze. A to si myslím, že takový systém já jistě podporovat nebudu. Děkuji za pozornost.
