Rád bych upozornil na jednu věc. Na můj návrh byl přijat v návrhu usnesení, o kterém teď mluvíme, bod 3), kde žádáme, aby navržené priority bodu 2) strategické agendy byly doplněny o podporu prorodinné politiky.
Uvědomuji si, a bylo to komentováno na výboru, že prorodinná politika je věcí členských států, každého samostatně. Nicméně Evropa vymírá. My jsme to trošičku nahradili eufemismem, demografickým vývojem. A myslím si, že úplně první prioritou Evropy by mělo být, aby podporovala to, aby nevymřela, aby měla vlastní občany atd. atd., se všemi konsekvencemi, posléze přistěhovalecké politiky.
Tento návrh je důležitý také proto, že strategická agenda Evropy se potom pochopitelně odráží v tom, co členské státy při čerpání evropských fondů mohou použít na svou strategickou agendu.
A tady bych připomněl, že zrovna v tuto chvíli víme, že Česká republika může čerpat pro příští období, to znamená 2020 až 2024, až 550 mld. Kč. A tato záležitost je nyní v připomínkovém meziresortním řízení.
A bohužel nebo bohudík – to nevím – to funguje tak, že strategické cíle Evropy musí být pochopitelně sledovány i jednotlivými členskými státy, aby mohlo dojít k jejich naplnění, a to i přes eurofondy. Proto je zde toto usnesení, abychom je mohli použít. To není samozřejmě na to, aby případně, jak si někdo představuje, byly dávány nějaké finanční prostředky atd. řekněme vícečetným rodinám, ale jde o to, aby byla podporována např. bytová politika, bytová výstavba s podporou fondů.
A tady rozšířím jenom mírně svůj pohled. Včera bylo jednání Asociace hejtmanů, kde jsme diskutovali o přistěhovalcích. Bylo konstatováno, že cizinců na území České republiky je 570 tisíc, někteří se tady chtějí usadit. Dále bylo konstatováno, že vláda navýšila počet místo pro Ukrajince, a to se týká pana ministra, jeho konzulárního oddělení, z 20 tisíc na 40 tisíc, jenomže bychom samozřejmě preferovali, aby sem nejezdili jenom námezdní lidé, kteří odjíždějí, ale aby sem jezdily celé rodiny, čímž se tady mohou usadit. Je to svým způsobem naše kultura. A myslím si, že tato imigrační politika nám všem může vyhovovat. Ale města a kraje potřebují, abychom měli prostředky na to, jak jim pomoci, ubytovat je, začlenit je do společnosti takto plným integrovaným způsobem.
To je jeden návrh.
A pak bych požádal, aby bod 5) – vyjádření znepokojení – se hlasoval odděleně, a to z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že bychom neměli oslabovat pozici tím, že si neumíme problémy, které máme, vyřešit tady.
Nebudu dál rozvádět všechny důvody. Řeknu jenom jedny. Svého času jsem byl v podobné situaci, kdy kdekdo vyjadřoval kdejaké znepokojení. Faktem je, že oslabení vlády tím, že premiér je takto oslaben, je naprosto zřejmé. Nicméně to sebemrskačství, kdy vidím u některých našich kolegů politiků neuvěřitelnou radost z toho, aby Česká republika byla z Evropské unie maximálně penalizována kvůli této věci, ve chvíli, kdy tato záležitost není ještě vůbec vyřešena, a to normálním řádným způsobem. V tuto chvíli přišel nějaký podnět sem, na to někdo bude nějak reagovat, a to je ping-pong, který bude trvat ještě hodně dlouho. A z nás zřejmě nikdo neví, kde je vlastně pravda, a ta se zřejmě ukáže, až dlouhý proces, který je zbytečně dlouhý z mého pohledu i u nás, u naší policie a státní zastupitelství, řešení této záležitosti dělá velký problém na politické scéně České republiky.
Z tohoto důvodu si myslím, že jakékoliv sebemrskačství vůči oslabení našich pozic v jednání Evropské rady. Podíváte-li se, kolik ministrů, premiérů, dokonce i prezidentů – myslím tím například Francii – mělo dost závažné problémy, které řešili ve svých zemích, tak zcela jistě jiné státy velmi dbají na to, aby nepoškodily samy sebe, příjem evropských peněz do svých veřejných rozpočtů jim, že se snažily nepřenášet své problémy na evropskou úroveň.
Zítra máme diskutovat o Dočasné komisi, která tady má vzniknout. Myslím si, že je správná chvíle hlasování o závěrech této komise, abychom se k takovýmto věcem vyjádřili.
Děkuji za pozornost.
