Když hovoříme o zákazu chovu, klecového chovu slepic, musíme ale připomínat, že ten zákaz je datován do roku 2027. Samozřejmě nevím, neměl jsem čas si ověřit, jestli to chovatelům vykompenzuje jejich výlohy za vylepšené klece. To by bylo dobré vědět. Možná, jestli pan ministr by nám to nemohl označit. V tom případě by se mohly připravit.
Samozřejmě je ušlechtilé omezovat se z dobrých důvodů, humanitárních důvodů v běžném podnikání, jako bychom šli příkladem. EU to dělá velmi často v oborech např. ochrany klimatu. Nejlepší je, když to udělají tedy všichni. V případě EU, protože je uzavřeným trhem, tak si myslím, že by to bylo správné, podporuji ten návrh usnesení, který k tomu vyzývá, aby se podobná regulace uplatnila i v ostatních členských zemích.
Tady zazněla slova, jako že v podstatě je nemravné, aby kvůli zisku se týrala zvířata, chovaná tedy k užitku potravinářskému, jednoduše řečeno. Ono to není jenom kvůli zisku. Uvědomme si, že je to taky kvůli omezování ceny. Každý by jistě mohl chovat zvířata pro potravinářské účely v exkluzivních podmínkách, kdyby pak dosáhl srovnatelné ceny. To je problém té konkurence, protože my když tady zakážeme tento „levný“ chov, tak se k nám dostanou levná vejce z jiných trhů, řekněme si upřímně, že klíčový parametr našich zákazníků, spotřebitelů je výše ceny. Čili těmi podmínkami chovu dosahují chovatelé nízké ceny, ke které je mimo jiné tlačí potravinářské řetězce, samozřejmě potom spotřebitel, který jim dává naprostou přednost, prioritu vůči čemukoli dalšímu. Tuto realitu je třeba si uvědomit, protože pak nelze jenom ukazovat prstem na ty chovatele, protože se takhle vytváří podmínky. Z toho důvodu v salámech není mnoho masa... Je-li tam vůbec nějaké. Lidé to nadšeně kupují v domnění, že si kupují uzenářské výrobky, ve skutečnosti tedy kupují strouhanku nebo sušené mléko. Možná i výchova spotřebitele by byla docela dobrá součást našeho pokroku v rovině kvalitativní.
Nevím, jestli jste někdy studovali, určitě se díváte na složení potravin. Když si koupíte šunku, o které člověk má pocit, že to je ten sval, ta kýta, který se akorát dusí, nebo případně udí, tam se dozvíte, že je tam 85 procent vepřové kýty... Já už to dlouho na žádném tom štítku nenašel, ale kdysi když jsem dočetl až do konce, tak tam byl poslední řádek, kde bylo napsáno, že je tam 8 procent svaloviny.
Ta kýta je totiž také kost, kloub, kůže a zkrátka jsme podváděni. Já si upřímně řečeno a neberte mě doslova, dnes pokládám potravinářství za jeden z nejvíce zločinných oborů, protože naprostá většina jeho kvality je postavena na podvodu, na umělých příchutích, na všelijakých přídavných chemických látkách, které vytvářejí chuť a vytvářejí dojem, že jíte něco jiného než ve skutečnosti v tom výrobku je. Tady bych prosil, abychom si uvědomili, že tlak na zisk je také z druhé strany toho spotřebitele, který chce být klamán. Pokud jde o podmínky chování různých druhů zvířat, viděl jsem kravín, kde byly ustájeny krávy, které v životě neviděly trávu a v životě neviděly modré nebe. Doufám, že takových případů už je čím dál tím méně. Nejsem si jist, nechám se poučit, jak je to s prasaty. Známe spoustu zvířátek z pohádek, že ano? Pasáček vepřů. To byla doba, kdy se chovala tato domácí zvířata v malých podmínkách, a i to prase se vyhánělo na pastvu. Viděl jsem vepříny, kde výběh nebyl anebo to byla jenom taková malá ploška ušlapaného bláta. Známy jsou případy, kdy i ty vepři se chovají v tak stísněných podmínkách, kde si navzájem ožírají oháňky a ubližují si, protože stres z malého prostoru i zvířata vede k jakémusi kanibalismu.
Předpokládám, že většina z vás ví, jakým způsobem se chovají husy na husí játra. Výborná francouzská lahůdka foie gras. Ty jsou skoro zavřeny do bedýnky, aby se nehýbaly a neplýtvaly energií, protože játra musí být dostatečně tučná a prorostlá. Přikrmování hus je známo i z našich samozřejmě tradičních domácích podmínek, kdy se huse cpou šišky do krku tak, aby tomu nemohly bránit přirozeným polykáním. Čili podívejme se na to trochu komplexněji. To týrání existuje i v mnoha jiných oborech. Nemusím snad připomínat, jak to vypadá na jatkách. Tam přivezete kdoví jakým humánním způsobem to zvíře a tlačíte ho do uličky, kde on už ví, co ho čeká. Slyší řev ostatních příslušníků stáda, který to provází, jejich masakrování, a samozřejmě i z atmosféry toho prostředí cítí, co ho čeká. Kromě jiného se to promítá do kvality masa, ale o humánním zacházení bych tady rozhodně nemluvil. Pokud zrušíme klece a já nejsem vůbec proti, abyste mi správně rozuměli, tak budou slepice chovány v halách, je to malý pokrok. Velký pokrok pro lidstvo, malý pokrok pro slepice s odpuštěním, protože tam si zase šlapou po zádech, nemají tam prostor a dochází tam ke stejným efektům stresového chování zvířat, které jsou ve stísněných podmínkách.
Drezuru, o tom tady mluvil Václav Chaloupek dostatečně dlouho, zase s jistým sentimentem vzpomínám na scénu, kdy Vinnetou zabil medvěda, aby ochránil Nšo-či, což by bez drezury nebylo možné, a někde v rozhovoru vzpomíná, jak ten medvěd se divil, co to tam předvádí, když on s ním byl kamarád, což bylo důležité, aby ho při tom natáčení nesežral. A také jsem si našel, protože už jsem zapomněl, tam byla cvičená opička Judy, vy starší si to jistě pamatujete ze sledování s dětmi. Nevím, jestli nějakým nehumánním způsobem se tato zvířátka cvičí, protože bych to nenazýval drezurou, ale cvičí pro potřeby natáčení scén. Byl bych v tom opatrný, abychom to nepřehnali, podobně je to s cirkusem. Cirkus měl v minulosti řekněme vzdělávací účel, protože lidé necestovali, nemohli se podívat do exotických končin a nemohli vidět exotické zvíře jinde. Čili tato funkce cirkusu dnes opravdu pominula a je možná zbytečné je tím trápit.
Chci upozornit na to, že ochrana zvířat tímto zákonem rozhodně neskončí. Dobře víte, že existuje také tlak proti zoologickým zahradám. Zase. Zoologická zahrada před 100 lety a dnes. To je absolutně odlišná disciplína. Znám dvě. Jedna je pražská, tam se výběhy slonů proměnily opravdu mimořádným způsobem, přibližují se dnes k přirozenému výběhu, výběh žiraf je totéž, a pak známe samozřejmě safari ve Dvoře Králové, kde už tedy v podstatě jsou ta zvířata chována téměř divokým způsobem, když to přeženu, nejsou tedy v Africe, ale jsou v nějakých řekněme jejich přirozenému instinktu blízkých podmínkách. Jenom upozorňuji na to, že na zoologické zahrady dojde a že musíme všechno pečlivě zvažovat.
Vrátím se ke slepicím, protože to je hlavní téma. Viděl jsem záběry, vždycky si musíme dát pozor, jaké záběry a kdo nám ukazuje, protože ony nemusí vypovídat o všeobecných podmínkách chování těchto zvířat, ale samozřejmě pro potřeby marketingu a lobbingu se vybírají ty obzvlášť křiklavé záběry, a ty co jsem viděl, jsou fakt strašlivé. Věřím tomu, že k takovým podmínkám může docházet. A už to, že k tomu může docházet, si myslím, že je dobrý důvod, abychom se tím zabývali, protože chci připomenout, že nejenom přirozená humanita, ale dokonce i víra nám zakazuje týrat zvířata. Měli bychom si uvědomit, že to jsou kořeny evropské civilizace, a měli bychom se k nim hlásit i v takovýchto ohledech. Jenom jsem si dovolil pár okolností zmínit, že nejde jenom o slepice, že by mělo jít obecně o humanitu a že by možná bylo dobré, kdyby se lidstvo dokázalo trochu uskrovnit ve svých potřebách a dát přednost humanitě na druhé straně při výrobě potravin.
Děkuji za pozornost.
