Nyní turci v referendu rozhodli o změnách v ústavě, která posiluje pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a o přechodu z parlamentního na prezidentský systém. Hrozí tak, že to co bylo prezidentem Kemalem Ataturkovem zrušeno bude znovu Erdoganem obnoveno?
Erdoganova cesta do prezidentského křesla byla složitá, než se stal prezidentem byl starostou Istanbulu, vězněm a premiérem. Ani jako dítě neměl ustláno na růžích, narodil se velmi konzervativním rodičům z Gruzie, otec v rodině vládl pevnou rukou. Tayyip vystudoval školu pro imámy a kazatele a zapojil se tak do politického islámu. Byl prvním islámským starostou. On sám o sobě mluvil jako o imámovi. V podnicích provozovaných městem zakázal alkohol, měl v plánu postavit velkou mešitu, od tohoto plánu však ustoupil po protestech.
Vrátí se Turecko k |islámu?
To,
že je Erdogan skutečně islámským prezidentem potvrzuje i fakt
prohlášením,
že Ameriku objevili tři sta let před Kolumbem muslimové a
povyšuje tak islám. Turecký prezident také zpochybňuje práva
žen, jeho názor kdy označil bezdětné ženy za méněcenné nebo
vyslovil svůj nesouhlas s
císařským řezem a také interrupcí. A
to nejsou všechny kontroverzní výroky tureckého prezidenta
na adresu žen. Hlavně, že o hlasy pro islamistickou vizi chodil
podle New York Times získávat dokonce do nevěstinců.
Erdogan nechal v roce 2011 zbořit památník, který byl vystaven k turecko-arménskému usmíření a odkazoval na genocidu milionu a půl Arménů. Konflikt v Sýrii dlouho využíval k útlaku Kurdů, čelil podezřením z finanční spolupráce s IS a měl mu dokonce dodávat zbraně.
Jaká budoucnost čeká Turecko, když dojde k zvýšením pravomocí islámského prezidenta Recepta Tayyipa Erdogana, který bude mít právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat soudce nebo rozpustit parlament. Prezidenta, který odmítá jakoukoliv kritiku, která by ho mohla ohrozit. A jaký vliv to bude mít na Evropu?