Nejvýraznějšími politickými úspěchy bylo přijetí Ústavy České republiky a vstup ČR do NATO a EU, které (přes nespornou kontroverznost řady agend, jež EU prosazuje…) symbolizují návrat našeho společenství domů, na Západ.
Únorový bolševický puč nespadl z nebe. Byl výslednicí politiky, jejíž kořeny sahají ke Smlouvě o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik podepsané 12. prosince 1943. Následoval Košický vládní program, první znárodňování, uplatnění principu kolektivní viny v případě sudetských Němců, zákaz konzervativních politických stran… zkrátka politika Národní fronty, kde jasný prim hrála KSČ, noty byly napsány v Moskvě a rozdávali je sovětští poradci v Praze.
Pro podobnou cestu, kterou jsme si vybrali my v r. 1989, se rozhodla Ukrajina. Nejpozději v roce 2014 se ukázalo, že Kreml nehodlá respektovat autonomní zahraniční politiku svého souseda. Vojenská intervence Ruské federace (dále jen Rusko) na Ukrajině nezačala před třemi roky v únoru 2022 – od toho okamžiku Moskva svoji agresi „pouze“ podstatně rozšířila.
Je nezbytné i užitečné opakovat to zásadní: Ukrajina se vzdala po rozpadu SSSR jaderného arzenálu ve prospěch Ruska výměnou za garanci územní celistvosti v hranicích, které byly v roce 1994 platné a všemi zainteresovanými stranami uznané. To bylo stvrzeno Budapešťským memorandem. Jisté však je, že kdyby se Ukrajina svých jaderných zbraní nevzdala, nikdy by nebyla takto napadena.
Konzervativní strana uctí letos památku obětí komunistické diktatury v úterý 25. února v 17:00 hodin položením věnce u pomníku tří odbojů na ulici Rooseveltově v Brně. Zveme každého, aby se k nám připojil.
Za Konzervativní stranu
Jan Kubalčík
předseda
