Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) navrhuje vládě a Parlamentu vyjmout 28. říjen ze seznamu státních svátků a zároveň stanovit řádovým dnem pro propůjčování a udělování státních vyznamenání 28. září – Den české státnosti.
Realita 20. století ukázala, že k oslavě rozbití podunajské monarchie nejsou žádné důvody, neboť se plnou měrou naplnila předpověď Františka Palackého, který jasnozřivě varoval, že zánikem habsburského soustátí se národy střední Evropy stanou obětí rozpínavosti německé nebo ruské. Ve skutečnosti se stalo obojí. Winston Churchill charakterizoval osud pohrobků habsburské monarchie výstižnými slovy „Všem národům a územím, které tvořily habsburskou říši, přineslo získání samostatnosti muka a strázně, jaké dávní básníci a teologové vyhradili zatraceným a prokletým.“
Jakékoli nezaujaté hodnocení vývoje po roce 1918 musí dospět ke stejnému závěru jako sir Winston: jakkoli se mnozí česky mluvící občané s první republikou autenticky identifikovali, nelze přehlédnout, že v hospodářské oblasti republika do značné míry žila z podstaty, která byla vybudována ještě před Velkou válkou, ať už v průmyslu, obchodu, dopravě nebo bankovnictví. V oblasti politické však byla republika zmítána nepřetržitými korupčními a defraudačními skandály a její zahraniční politika vedla k napjatým vztahům se všemi sousedy a zcela nedostatečnému zajištění bezpečnosti proti vnějším hrozbám. Zásadním problémem byl vztah k jazykovým menšinám, jejichž loajalitu a identifikaci se státem se nikdo nepodařilo vybudovat.
Osud republiky potvrdil pravdivost teze prof. T. G. Masaryka, že státy se udržují těmi ideály, na nichž byly založeny. Československo vytvořili politici, kteří všichni přísahali věrnost císaři a tuto přísahu zradili. Vytvořili fikci nikdy neexistujícího národa československého a se lží o počtech příslušníků tohoto národa a národů ostatních podvedli spojence při jednáních o poválečném uspořádání středoevropského prostoru. Podle Masarykovy teze je patrné, že stát založený na zradě, lži a podvodu se dlouho udržet nemohl…
Kromě všech důvodů, svědčících obecně proti slavení vzniku Československa, je zásadním argumentem, že stát, vzniklý 28. října 1918, zanikl 15. března 1939, po válce nikdy nebyl v původním rozsahu obnoven a definitivně zmizel z mapy světa 1. 1. 1993.
Slavnostní připomínání říjnových událostí vytváří iluzi, že český stát vznikl až v roce 1918, a kompromituje tak více než 1 200 let trvající existenci českého knížectví a království, které bylo v některých obdobích nejvýznamnějším státním a politickým útvarem střední Evropy.
Z výše uvedených důvodů je patrné, že slavit vznik neexistujícího státu, založeného na neudržitelných principech, již nelze nijak obhájit. Je proto nejvyšší čas provést následující legislativní změny:
I.
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění, se mění takto:
V § 1 se vypouští text „, 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu“
II.
Zákon č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky, v platném znění, se mění takto:
V § 13 se na konci věty slovo „říjen“ nahrazuje slovem „září“.
https://www.facebook.com/korunaceska.cz/posts/3410483572378020
