Vytváříme model, který zajistí lidem důstojné podmínky pro život, ocení jejich celoživotní práci, ale také péči a výchovu dětí. Model, který podpoří lidi ve složitých životních situacích. Model, který se vyrovná s nepříznivým dědictvím postkomunistického podfinancovaného sociálního systému a plánování a podpoří mj. vzájemnou mezigenerační solidaritu.

Stejně důležité je ale pro nás odstraňovat nedostatky současného důchodového systému. Proto naše poslankyně Pavla Golasowská a poslanec Vít Kaňkovský předkládají v současné době několik důležitých pozměňovacích návrhů, upravujících stávající důchodový systém.

Vyšší důchody pro ženy – matky
 
Česká republika má v rámci EU druhý největší rozdíl mezi příjmy žen a mužů. Jedná se o 22 % u pracujících žen a mužů. Tato dlouhodobá nerovnost se následně promítá i do velkých rozdílů mezi důchody mužů a žen. Ženy mají v průměru o 2 000 korun nižší důchody než muži. Ženy, které se staraly o děti a vychovávaly je, přišly často o kariérní postup v práci nebo o práci, kterou dělaly rády, ale z důvodu rodičovské dovolené (při více dětech i delší než 3 roky) na své původní pracovní místo již nenastoupily. I toto je pak často důvodem nízkých důchodů žen, které ač vychovaly nové daňové poplatníky, jsou ve stáří výrazně znevýhodňovány nízkými důchody. Oceňujeme roli žen-matek a jejich výraznou roli ve společnosti. Předkládáme proto návrh, aby žena za každé vychované dítě měla důchod navýšený o 500 Kč. Jsme přesvědčeni, že za svou péči o děti si ženy finanční prostředky pro důstojné stáří zaslouží. Je ponižující a nedůstojné, když důchodkyně-matky musí často potupně prosit o různé sociální dávky, neboť nízká výše jejich důchodu jim na pokrytí základních životních potřeb často nestačí. Navíc takto investované peníze důchodkyně neutratí v tzv. daňových rájích, ale vrátí se opět do systému formou nákupů za spotřební zboží, léky apod. Uvedený pozměňovací návrh je alespoň malým přilepšením ženám matkám, na které by společnost neměla zapomínat, ale naopak jim jako poděkování za výchovu dětí pomoci zkvalitnit jejich jednu etapu života a ocenit tak jejich přínos společnosti.

Změny ve vyplácení vdovského a vdoveckého důchodu
 
V uplynulých měsících jsme dostávali podněty od lidí z celé republiky. Vdovy a vdovci jsou opomíjenou skupinou, které stát neposkytuje dostatečnou podporu v lidsky, emočně i sociálně složité a náročné situaci, kdy přišli o životního partnera – manžela či manželku. Kromě starostí s pohřbem a s nemalými náklady na něj musí řešit pozůstalost, dědické řízení, odblokování finančních karet pozůstalého, vyřešení splátek hypotéky či úvěru, hrazení nájmu bytu a další situace, které souvisí s odchodem zemřelého. Manželé měli dva příjmy, pozůstalý musí najednou vyjít s příjmem jedním. Pokud se pozůstalý nestará o nezaopatřené děti nebo nepečuje o osobu blízkou či nedosáhl určitého věku, pobírá důchod pouze 1 rok, což je často velmi krátká doba na to, aby bez velké finanční újmy vyřešil výše zmíněné náročné finanční situace. Často se přitom jedná o ženy, které pracovaly a ještě pracují, vychovaly děti, které jsou už dospělé a zesnulý také pracoval třeba 25 i více let a odváděl finance na pojištění.

Připravili jsme proto následující 3 zásadní pozměňovací návrhy, které – budou-li schváleny ve standardním legislativním procesu – mají začít platit již od 1.9.2018. Jedná se o následující změny:

• Zvýšení procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu ze starobního nebo invalidního důchodu z 50 % na 60%

• Prodloužení vyplácení vdovského a vdoveckého důchodu z 1 na 2 roky

• Výplata invalidního a vdovského nebo vdoveckého důchodu souběžně v plné výši – pokud jsou splněny podmínky nároku

Pozměňovací návrh snížení doby pojištění a snížení důchodového věku
 
Poslední navrhované úpravy se týkají doby pojištění, která je nutná pro přiznání starobního důchodu. Vnímáme, že věk, kdy je člověk schopen a má naplno pracovat má své limity: zdravotní (fyzické, mentální, emoční) i sociální (např. s přibývajícím věkem stoupá šance, že se lidé starají o své starší a nemocné příbuzné, a tudíž už není možné pracovat naplno atd.). S účinností od 1. září 2018 proto navrhujeme, aby nárok na starobní důchod vznikl pojištěnci tehdy, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let (nikoliv 30 jak je tomu nyní) a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod.

U pojištěnců narozených po roce 1964 důchodový věk činí maximálně 65 let. U žen-matek, současně navrhujeme zohlednit dobu jejich péče o občany a nové daňové poplatníky snížením věkové hranice pro odchod do důchodu následujícím způsobem:

1. 64 let u žen, pokud vychovaly jedno dítě,

2. 63 let u žen, pokud vychovaly dvě děti,

3. 62 let u žen, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, nebo

4. 61 let u žen, pokud vychovaly alespoň pět dětí

Stáří je důležitou etapou v životě člověka. Věříme, že má být prožité dle fyzických možností naplno, v klidu a v důstojných podmínkách. Nezbytnou podmínkou je důstojný důchod. Věříme, že uvedené návrhy pomohou zlepšit sociální situaci dnešních důchodců a že je podpoří i kolegové z ostatních stran. O výsledcích vás budeme informovat.