„Lidovci vždy byli stranou, které šlo především o spravedlivý přístup ke všem. My nejsme elitáři, každý má právo na živobytí a každý si zaslouží důstojný život. O to nám šlo vždy a jde nám o to i teď," uvádí ke stému výročí založení strany současný předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Za svého fungování si lidová strana prošla různými etapami - v letech 1921 až 1938 byla silnou a respektovanou vládní stranou. V roce 1938 vystupovala proti ústupkům Sudetoněmecké straně a odmítala přijetí mnichovského diktátu. Jan Šrámek po obsazení republiky emigroval a později se stal předsedou exilové vlády v Anglii. V únoru 1948 Šrámek spolu s ostatními členy vlády rezignoval. Po neúspěšném pokusu o útěk ze země dožil svůj život v nezákonné internaci, zemřel v pražské nemocnici, kde byl hospitalizován pod cizím jménem.
Po roce 1948 se ani Československé straně lidové nevyhnuly tvrdé komunistické perzekuce. Poslanec Broj byl popraven, poslanec Sochorec byl ubit ve vězení, množství členů především z řad inteligence a soukromých zemědělců bylo odsouzeno k mnohaletému vězení.
Další důležité kapitoly strany se začaly psát po roce 1989 - do čela strany nastoupil o rok později Josef Lux, který dodnes patří k jejím nejvýznamnějším představitelům. Na sjezdu v Jihlavě a Prostějově v roce 1992 došlo k přejmenování na KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová), byl podpořen křesťansko-demokratický program.
Několik let pak byla KDU-ČSL výraznou parlamentní i vládní stranou, v roce 2010 však zaznamenala neúspěch při volbách do Poslanecké sněmovny. Novým předsedou KDU-ČSL se stal Pavel Bělobrádek, a to hned v prvním kole s rekordním náskokem oproti ostatním kandidátům. V roce 2013 se lidovci dostali zpět do Sněmovny a vytvořili úspěšnou vládní koalici.
KDU-ČSL oslaví svých 100 let především na sjezdu, který se koná 29. a 30. března, 31. březen pak bude věnován oslavám výročí založení. Lidovce také letos čeká volba nového předsedy. Podle toho současného by měl přinést novou energii, dynamiku, naději, přístupy. „Myslím, že nový předseda by měl přinést něco, čemu se v byznysu říká rebranding či refreshing – dát novou tvář tradiční značce," dodává Pavel Bělobrádek.
