11.04.2010 18:28:00
Poslanec Petr popírá jasný střet zájmů
Pohled na boj poslance Petra (ČSSD) proti znečištění ovzduší na Ostravsku.
Zákon vyžaduje, aby každý veřejný činitel ohlásil, že u něho může být střet zájmů. Břetislav Petr připouští, že horní zákon, který byl jeho zásluhou vyřazen z projednávání v Poslanecké sněmovně, se bezprostředně dotýká zájmů obou firem v jejichž dozorčích radách zasedá. Střet zájmů však odmítá. S obdobnou náplní podivných tvrzení však pan poslanec přichází také ve svém předvolebním článku „Jak dál v boji proti znečištění ovzduší na Ostravsku?".
Populárně politická naplň textu, pravděpodobně z hlavy mediálního konzultanta, neznalého člověka jistě neurazí. Fakticky vzato však nenabízí o mnoho více než prostá a nezřídka zavádějící opakování dlouhodobě známého a neřešeného problému.
Rádi bychom pana poslance ujistili a to čistě fakticky, že, pokud by jím zmiňovaná média sledoval, zjistil by od počátku 90. let celou řadu regionální témat s problematikou životního prostředí, která plnila přední stránky novin (územní limity těžby uhlí, JE Temelín atd.). O mnoho více rozumného člověka zaráží fakt odvolávání se na 90. léta a nečinnost politické konkurence v řešení problému, když uvážíme, že i v tomto období to byla také ČSSD, kdo byl u vlády, a tedy měla možnost chopit se iniciativy vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji.
Moravskoslezský kraj a zejména oblasti Ostravska, Karvinska a Třinecka jsou dlouhodobě oblastmi s nejvíce znečištěným ovzduším nejen v České republice, ale také Evropské unii. Nejedná se tedy jen o situaci z letošní zimy a už vůbec se nejedná jen o obsah malých částeček prachu nesoucích označení PM10. Pro upřesnění se na tyto částečky nutně další škodliviny nabalovat nemusí, aby se škodlivinami staly. Na území kraje bývají výrazně překračovány imisní limity zmíněného polétavého prachu frakce PM10 (až 51 % území) a dále především imisní limity pro nikl, arsen (cca na 2 % území), benzo(a)pyren (až 23 % území) a ozon. Výraznými zdroji těchto škodlivin je pak nejen průmysl, ale především doprava a individuální vytápění populárním uhlím (zhruba 1/3). Rozhodně v textu nelze souhlasit s tvrzením, že většina lidí ze situace viní průmysl. V sociologické studii pro Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR je to zhruba 40 % obyvatel s tím, že ostatní si uvědomují také výrazný podíl dalších zdrojů. Už vůbec však nelze souhlasit, že bychom na průmyslové provozy měly na regionální úrovni dostatečné páky. Buďto se pan poslanec utvrzuje opět ze střetu zájmů nebo se v regionu příliš často v ochraně ovzduší neangažuje. Navíc si poněkud protiřečí s partajním kolegou Petržílkem, který ve svém vyjádření v článku „Opatření pro zlepšení ovzduší nejsou dostatečná." tvrdí, že „Je třeba začít jednat, měnit integrovaná povolení a omezovat výrobu v ostravských podnicích jako je ArcelorMittal." Bezpochyby ano, ale měnit vydaná integrovaná povolení není jen neuvědomělou slovní hříčkou politika, nýbrž pro podnikatelské subjekty velmi finančně nákladným procesem investic do nových technologií nebo razantního omezení výroby. Vzhledem k dominantnímu zaměstnavatelskému postavení průmyslových provozů v regionu však nejsou uvedené restrikce nejvstřícnější. Jednoznačně tedy musí existovat vstřícnější podpora ze strany státu minimálně ve formě nabídky snadněji čerpatelných prostředků z evropských fondů.
V kontextu velkých průmyslových subjektů je především nutné v rámci nových integrovaných povolení zohlednit regionální podmínky a kumulaci různých vlivů podílejících se na znečištění ovzduší. Schéma rozdělování emisních limitů na regionální úrovni musí umět respektovat aktuální situace v ovzduší. To znamená, že nebude celostátně platný emisní limit, ale bude možné ho jednoduše zpřísnit podle toho, že v součtu jsou emise v kraji vysoké. Otázkou k diskusi může být, budeme li chtít i to, že nový provoz bude povolen jen za předpokladu, že se jinde emise sníží, aby se součet emisí dále nenavyšoval.
Vliv dopravy na kvalitu ovzduší pak rozhodně, jak pan poslanec tvrdí, omezení dovozu automobilového „šrotu" nezajistí. Již teď je registrace starého automobilu často dražší než automobil samotný. Rozhodně je však moudré uvažovat o nízkoemisních a klidových zónách ve městech založených na zkušenostech ze zahraničí. V úvahu přichází jak povolení na základě emisích tříd automobilů tak podle aktuální kvality ovzduší. V tomto případě je však nutné předem zajistit odpovídající objízdné alternativy. Pan poslanec tvrdí, že „Funkční obchvaty nemají Opava, Havířov, Karviná ani Frýdek-Místek." Je otázkou proč místo těchto staveb všechny vlády (včetně těch socialistických) podporují předražené zakázky dálnic. V dopravě je však nezanedbatelně nutné napojování železničních tratí pro nákladní přepravu (překladiště) a její odklon na periferiích, rozvoj krytých parkovacích příležitostí. Osvědčují se podzemní parkoviště, větší podíl zeleně ve městech a nezanedbatelná je nutnost podpory rozvoje cyklostezek a koridorů pro pěší dopravu.
Vůbec velmi zásadní je řešení problému znečišťování ovzduší z individuálního vytápění. Přání pana poslance k zadotování modernizace topenišť z programu „Zelená úsporám" vyvolává otázku proč. Vždyť za velkého zájmu se tak již dlouhou dobu děje a současným tempem by došlo k rozdělení 16,8 miliardy korun, které jsou v programu k dispozici, mnohem dříve než do konce roku 2012. To lze spařovat jako pozitivní regulaci, která by po vyčerpání programu mohla být doplněna ve formě snížení daně na nové ekologičtější kotle minimálně do doby, od které by novela zákona o ovzduší předpokládala nejvyšší sazby za neplnění povinností pravidelných revizí kotlů za účelem zjištění dodržování emisních parametrů a eventuální postih za pálení neodpovídajícího paliva (odpadky apod.).
Závěrečný apel pana poslance na nutnost řešení situace vládou je sice záslužný, ale nanejvýš podivný v kontextu jeho vystupování v Poslanecké sněmovně např. proti rozšíření pravomocí veřejnosti v rámci novely zákona o posuzování vlivu investic na životní prostředí, který má rozhodně účinné nástroje v povolování průmyslových provozů. Poněkud odvážně pak působí závěrečné prohlášení v textu „Navržená opatření nesmí vyšumět do ztracena jen díky tomu, že smogová situace na Ostravsku pominula." zejména při vědomí faktu, že limity pro některé znečišťující látky jsou ve vybraných regionech Moravskoslezského kraje překračovány dlouhodobě v průběhu celého roku a nejen za zimních smogových situací, kterými pan poslanec operuje.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
