Já bych se také za náš klub hnutí ANO vyjádřila k předloženému návrhu zákona. Vážené dámy, vážení pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, stojím zde dnes, abych vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s návrhem zákona, který ukládá firmám povinnost přispívat na penzijní spoření zaměstnanců v náročných profesích. Tento návrh je nejen nesystémový, ale také nespravedlivý vůči zaměstnavatelům a ve výsledku ani nechrání samotné zaměstnance, tak, jak si předkladatelé slibují. Proti návrhu se vymezují zástupci podnikatelů, ale i odborů. Oběma skupinám však vadí něco jiného. 

Odbory nepovažují navržené řešení zvýhodnění některých zaměstnanců pracujících ve 3. kategorii náročných profesí za dostatečné, jelikož v praxi v drtivé většině případů k jejich zvýhodnění nedojde. Již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut navrhovaný příspěvek ve výši 4 procent na produkty spoření na stáří pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů. Tohle je komentář Českomoravské konfederace odborových svazů. 

Zástupcům podnikatelů se zase nezamlouvá zvýšení administrativní a finanční zátěže. Návrh se bohužel vrací k diskutabilní praxi přenosu povinností státu v oblasti sociálního zabezpečení na zaměstnavatele. Není dostatečně prokázáno, že povinné příspěvky zaměstnavatelů jsou nejefektivnějším způsobem pro zabezpečení zaměstnanců rizikových profesí ve stáří. Jak podnikatelé, tak odbory se nicméně vyjadřují a kritizují způsob, jakým se návrh dostal do Sněmovny. Návrh totiž nebyl předjednán se sociálními partnery, a to v důsledku toho, že je to poslanecký návrh a na připomínky bylo pouze několik dní.

Českomoravská konfederace odborových svazů je velmi znepokojena tím, jak o takto velmi zásadní věci, která má dopad nejen na zaměstnance, ale i na zaměstnavatele, není veden sociální dialog a ani samotný návrh zákona nebyl postoupen sociálním partnerům k připomínkám, a to uvádějí odbory ve své zprávě. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů rozeslala poslancům dopis, ve kterém žádá, aby návrh nepodpořili. Jak navíc doplnila v dopise konfederace, požádali premiéra o jednání a ten na výzvu údajně vůbec nereagoval. 

Dále bych ráda uvedla, že předložený návrh zákona zavádí pro zaměstnavatele řadu nových povinností, které s sebou nesou významné administrativní náklady. Kromě nových povinností přímo spojených s finančními příspěvky na produkty spoření na stáří by museli zaměstnavatelé měnit také interní procesy a přizpůsobovat systémy pro evidenci směn a příspěvků. To by znamenalo nejen zvýšení administrativní zátěže, ale i nákladů na úpravy informačních a mzdových systémů. Je to i z toho důvodu, že vlastně účinnost tohoto zákona se navrhuje již od 1. července letošního roku.

Firmy se obávají, že návrh zákona vyvolá další finanční tlak na zaměstnavatele, zejména na malé a střední podniky, které často čelí větším výzvám v oblasti nákladové efektivity. Zavedení povinného příspěvku na produkty spoření na stáří by navíc znamenalo i zvýšení nákladů na práci zaměstnanců, kteří v současnosti dostávají příplatky ke mzdě za práci v rizikovém prostředí. Novinka by zároveň ztížila poskytování zaměstnaneckých benefitů, což by vlastně mohlo být kontraproduktivní.

Podle normy by pracovníkům takzvané 3. kategorie, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň jedenáct směn za měsíc měla firma spořit 4 procenta vyměřovacího základu výdělku. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou a i způsobem přípravy bez analýz nesouhlasí. Materiál počítá s tím, že ve třech až deseti směnách by měla firma spořit 3 procenta, při jedné či dvou směnách není spoření povinné. Podmínky pro čerpání takzvaného předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit.

Podle původní verze důchodové reformy mělo 108 000 lidí ze 3. kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží získat možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Co nastane tedy prakticky? Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok, lidé budou muset firmě nahlásit, že spoření chtějí, dodat musí číslo účtu, penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření. Od dalšího měsíce po nahlášení by měli peníze začít dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu pokuta až 2 miliony korun, kdyby nevydal o příspěvku pracovníkům potvrzení, sankce by činila 200 000 korun. Řešit tyto případy má inspekce práce. 

Já bych se na závěr svého vystoupení, protože si myslím, že jsme tady ve faktických poznámkách probrali kdeco, ještě obrátila na pana ministra zdravotnictví, protože si myslím, že ten při debatě o důchodové reformě vůbec nevystoupil a ani v současné době není přítomen v sále, a myslím si, že by měl k tomuto tématu určitě co říct. Protože jak vidíme potom situace v terénu, tak mnozí pracující v náročných profesích se potýkají s těžkým zdravotním stavem už ve věku od padesáti let a myslím si, že Ministerstvo zdravotnictví by mělo k tomuto tématu určitě vystoupit. 

Na závěr bych tedy shrnula, že dochází k porušení jak principu sociálního dialogu, tak je zde i nejistota, především právní nejistota. Mluvíme tady o zátěži pro firmy a svým způsobem i ohrožení pracovního trhu. Takže bych za náš klub v prvním kole dala návrh na zamítnutí zákona. Pokud, pane místopředsedo, tento návrh neprojde, tak návrh na vrácení k přepracování. 

Děkuji.