Andrej Babiš pak sám sebe prezentuje a je prezentován jako úspěšný český podnikatel. Spoléhá se tak na krátkou paměť občanů, hlavní roli však má šikovný marketing a samozřejmě s ním spojené finance. Těch má Andrej Babiš skutečně velké množství. Kromě 29 500 000 Kč, které podle webu daroval hnutí on sám, přiteklo na účet ANO i dalších několik desítek milionů tentokrát však z firem, které Andrej Babiš vlastní prostřednictvím společnosti Agrofert holding, a. s. Dochází tak vlastně k přelévání peněz z jedné kapsy do druhé. Za pozornost rovněž stojí, že firemní vozy Agrofert holdingu, rozvážející například zboží do různých obchodních řetězců, nesou často na sobě rovněž předvolební kampaň ANO 2011 s tváří Andreje Babiše.

Bezplatnou formou kampaně je pak i vlastnictví vydavatelské firmy AGF Media, a. s., která vydává týdeník 5plus2 a na jaře roku 2013 spustila i svůj vlastní internetový portál. Od června 2013 také prostřednictvím Agrofert holdingu vlastní Andrej Babiš velký mediální koncern MAFRA, a. s., který vydává dva celostátní tištěné deníky (MF Dnes, Lidové noviny), pražský bezplatný deník Metro, provozuje tři televizní stanice (Óčko, Óčko Expres, Óčko Gold) a dvě rozhlasové stanice (Expresradio, Classic FM), dále provozuje zpravodajské internetové portály (iDnes.cz, lidovky.cz) a vlastní jednoho virtuálního mobilního operátora (Mobil.CZ). Jak jsem již napsal výše, pro svoji předvolební kampaň má ANO 2011 skutečně silný mediální arzenál a silné finanční zázemí. Andrej Babiš, ač v menším měřítku, může tak být srovnáván s mediálním magnátem a bývalým několikanásobným italským premiérem Berlusconim.

Transparency International v uplynulých dnech zveřejnila svůj pohled na transparentnost vedení volební kampaně jednotlivých politických stran. Neznám přesné detaily zkoumání a jednotlivá kritéria. Ale právě k výše uvedenému mě udivila ta skutečnost, že hnutí ANO 2011, Transparency International zařadila mezi ty strany, které v hodnocení dopadly dobře. Jestliže podle mého názoru hodnotím transparentnost vedení něčeho, musím vycházet i z dalších souvislostí.

Právě přímé propojení Andreje Babiše na mediální scénu může ukazovat na nerovné podmínky vedení volební kampaně, stejně tak financování jeho hnutí z finančních prostředků firem spadajících do jeho mamutího holdingu, v neposlední řadě jde i o využívání vozů vlastněných Agrofert holdingem k předvolební kampani. Jde o velké množství různých zdrojů, které v konečném důsledku mohou vést k výraznému ovlivnění voličů v České republice.

Jako poslední otázka se pak může nabízet při tak velkých investicích ve svůj prospěch, zdali je pan Andrej Babiš filantrop či jen normálně kalkulující podnikatel, který si vytvořil podobný, ale mnohonásobně zajištěnější, podnikatelský záměr, kterým ve volbách v roce 2010 byly Věci veřejné pana Víta Bárty. Při investici takových prostředků i skrze desítky svých firem se mi jeví pravděpodobnější, že panu Babišovi nejde tolik o blaho občanů České republiky, jak neustále tvrdí, jako spíše o blaho své a svého jmění, které se dnes odhaduje asi na 25 miliard.

Ludvík ŠULDA, BBA, kandidát do Poslanecké sněmovny, Praha (KSČM)