Pomatené výplody zoufalých novinářů

Ludvík Šulda, BBA

Poctivost se musí vyplácet

KSČM
Olomoucký kraj
krajský zastupitel

Pomatené výplody zoufalých novinářů

Něco vám řeknu. Stále častěji si připadám jako myslivec na čekané, který pozorně vyhlíží, z které "strany" se zase vynoří nějaký ten antikomunistický (vý)tvor. Nový, neokoukaný. A hle, dočkal jsem se. Trpělivost "třešně" přináší

- to abych navnadil a inspiroval všechny ty rádoby statečné komunistobijce ke sdělení dalšího psychopatického poselství budoucím generacím. Spartakiády! Pravda, to tady už dlouho nebylo. Čtu neohrožený titulek: "Historie spartakiád v barvě: Exhibice komunismu, hromadné osahávání i náctiletý vrah" (novinky.cz, úterý 23. června 2020). Otřásla mnou hrůza a přeběhl mráz po zádech. Je sice pravda, že si vzhledem k svému věku již spartakiády tak moc nepamatuji, při té poslední v roce 1985 mi bylo šest let, ale přeci jenom z vyprávění rodičů i pamětníků trošku o nich, a o dění okolo, něco vím. Ironicky si tak mohu myslet, bože jak jste lidé mohli být tak hloupí a naivní, že jsme se tohoto nástroje komunistického propagandy účastnili? Lidská práva, lidská svoboda, kde jste tehdy byly? Jak tyranský ten minulý režim byl! Donutil milióny lidí sportovat, děti a mládež měli pravidelnou a často i dost náročnou pohybovou aktivitu, něco po nich někdo pořád chtěl, museli se podřizovat pokynům cvičitele, potili se, trpěli hladem a žízní, někdy dokonce vystupovali v dešti, zuby jim drkotaly zimou, při zvedačkách a podobných prvcích na ně stále někdo sahal, dotýkal se jich, a to všechno, prosím pěkně, ti bídní komunisté nejen trpěli, ale dokonce se tím ještě chlubili. Dokonce jsem se v deníku Právo dozvěděl od paní Jiřiny Šiklové, zakladatelky gender studies, že „v roce 1955 byla poprvé spartakiáda, byli tam dorostenky a dorostenci. Ti udělali kruh a ohmatávali tam holky“. Chlapci, ach ta drzost, už i k nám dorazilo potrefené americké hnutí #Metoo a běda tomu muži, který se ženy dotkne, i kdyby to snad bylo jen v rámci tělocvičných úkonů. Díky mravenčí činnosti tehdejší československé kontrarozvědky se však navzdory těmto všem negativům Spartakiád podařilo oklamat nejen západ, ale třeba i USA, Kanadu - aby k československým spartakiádám vzhlížely s netajeným respektem a obdivem. Snad nejvíce zaúřadovala komunistická propaganda na spartakiádě v roce 1985, při armádní skladbě. Tam totiž bylo na první pohled rozeznatelné, jak třeba ta pyramida z těl vojáků byla stavěna socialisticky, protože každý jen průměrně vnímající člověk na první dobrou okamžitě rozeznal zásadní rozdíl mezi pyramidou vojáků ČSLA a bundeswehru :-). Mimochodem, těch vojáků tehdy naběhlo na plochu strahovského stadiónu 13 824, a za to, co předvedli, by se nestyděli ani špičkoví gymnasté či artisté. To nám ostatně ukázal i předlistopadový seriál Chlapci a chlapi. A čím se můžeme světu chlubit dnes? Obézními dětmi, ztrátou sportovní prestiže, a (tím asi nejvíce) pomatenými výplody zoufalých novinářů.

Ludvík Šulda