Zemské volby ve Štýrsku skončily. FPÖ je jednoznačně na prvním místě a sesazuje tak z trůnu ÖVP, která se musí smířit se svým historicky nejhorším výsledkem. SPÖ (sociální demokraté) se propadla na třetí místo. Z malých stran se navzdory ztrátě poloviny hlasů drží Zelení před NEOS a KPÖ (komunisté).
Štýrsko zmodralo. Podle předběžných výsledků vyhrává FPÖ zemské volby se ziskem 34,8 % hlasů, což je nárůst o více než 17procentních bodů, a dosáhla tak nejlepšího výsledku ve Štýrsku v historii. Je to teprve podruhé – po Korutanech v Haiderově éře –, co strana Svobodných dobyla celý spolkový stát.
ÖVP se přitom dívá na svůj nejhorší výsledek v historii s pouhými 26,8 % hlasů, což odpovídá ztrátě více než devíti procentních bodů. Předchozí negativní rekord byl 28,45 % v zemských volbách v roce 2015. Největší mínus ale byl v roce 1949 - mínus 10,12procentního bodu.
Neméně velké bylo zklamání koaličního partnera SPÖ, který ve Štýrsku po volbách do Národní rady a volbách do EU poprvé sklouzl na třetí místo. Strana získala pouze 21,4 % hlasů, se ztrátou 1,6procentního bodu. Míra propadů SPÖ byla ale výrazně nižší – dosud nejhoršího výsledku dosáhla v posledních zemských volbách v roce 2019 s 23,02 % hlasů a nyní se musí smířit s dalším historickým minimem.
Zelení dostali 6,2 % hlasů, což je ztráta téměř šesti procentních bodů. KPÖ dosáhla 4,4 %, což je minus 1,6procentního bodu. Nicméně došlo k mírnému nárůstu o 0,5procentního bodu pro NEOS s 5,9 procenta hlasů.
Z hlediska mandátů to do budoucna znamená 17 mandátů (plus devět) pro stranu Svobodných. ÖVP má pouze 13 mandátů (mínus pět), SPÖ má jedenáct mandátů (mínus jeden). Černočervení by tedy měli pouze 24 křesel v 48místném zemském parlamentu a žádnou většinu. Zelení přijdou o polovinu svých mandátů a v budoucnu budou zastoupeni pouze třemi mandáty. KPÖ a NEOS by v současnosti získaly po dvou mandátech. Ve Štýrsku není pro vstup do zemského parlamentu rozhodující procentuální překážka, ale získání přímého mandátu v některém z volebních obvodů.
To nepovede k pokračování černo-rudé koalice pod vedením hejtmana Christophera Drexlera (ÖVP). SPÖ a ÖVP by potřebovaly jako partnera jednu ze tří dalších stran. ÖVP a SPÖ by mohly přivést na palubu Zelené i NEOS a KPÖ. Se Zelenými by bývalé velké strany měly 27 křesel, s NEOS a KPÖ po 26.
V neděli mohlo hlasovat 941 509 oprávněných voličů. Volební účast byla 70 procent, což znamená, že se poněkud vzpamatovala z rekordního minima v roce 2019 – v roce 2019 vhodilo svůj křížek na volebním lístku pouze 63,46 procenta těch, kteří mají právo ve Štýrsku volit.
Ve Štýrsku došlo od roku 1945 k velkým hnutím v zemských volbách. Ke změně moci došlo zatím dvakrát - a to z ÖVP na SPÖ a zpět o 14 let později. Doposud ÖVP nebo SPÖ vždy stavěly hejtmana ve Štýrsku. Nyní vše ukazuje na modrého hejtmana státu.
Na hlasování mělo prý také určitý vliv probíhající jednání o vládě. Svobodní mohli těžit z toho, že nebyli pověření sestavením vlády, přestože dosáhli na první místo. Hejtman Drexler to několikrát kritizoval. ( O sestavování rakouské spolkové vlády jedná Nehammer se sociálními demokraty a NEOS, vítěz voleb nebyl prezidentem pověřen pro svou údajnou nedemokratičnost – pozn. překl.)
Bilance Karla Nehammera, který převzal stranu po Kurzovi na konci roku 2021, představuje pro rakouské lidovce hořké vystřízlivění. V osmi kolech hlasování utrpěla ÖVP sedmkrát ohromující prohru. Jen jednou, totiž v zemských volbách v Korutanech, se mohli těšit z mírného zisku.
V roce 2023 utrpěli lidovci v Dolním Rakousku a Tyrolsku volební porážku s téměř minus deseti procentními body. Po krátkém záblesku naděje v Korutanech s nárůstem o 1,05procentního bodu ztratil Salzburg dalších 7,41 bodu. Letošní celostátní volby byly obzvlášť bolestivé. Ve volbách do EU byla ztráta 10,03procentního bodu a ve volbách do Národní rady se lidovci dokonce museli smířit s rekordní ztrátou 11,19procentního bodu a skončili na druhém místě za Svobodnými s 26,27 %. ÖVP tedy ztratila téměř třetinu křesel ve Sněmovně.
Prohra v zemských volbách ve Vorarlbersku byla menší, než se očekávalo. Mínus 5,23procentního bodu však stále představoval nejhorší výsledek dosavadních voleb v zemi.
ÖVP dosáhla svého posledního plusu v Horním Rakousku v září 2021 – těsně předtím, než vešlo ve známost protikorupční vyšetřování proti spolkové ÖVP a tehdejšímu kancléři Kurzovi.
Tento nárůst však byl také poměrně skromný, a to 1,6procentního bodu. A to byl – s následnými rezignacemi Kurze a jeho věrných spolupracovníků, konec série úspěchů ÖVP. Předtím v letech 2017 až 2021 slavila ÖVP pod Kurzem ve dvanácti kolech voleb triumfální vítězství.
