Vážený pane poslanče,
obrátil jste se na mne v rámci písemné interpelace v souvislosti s dvěma podněty. První se týká zdravotních sester, respektive jejich možnosti předčasného odchodu do důchodu a druhý podnět či dotaz směřuje na započítávání dohod o pracovní činnosti do nároků na důchod. K tomu mi dovolte uvést následující:
Pokud jde o Váš první námět, aby zdravotní sestry (cituji) „měly po odpracování dostatečného počtu let rovněž nárok na jistý předčasný odchod do důchodu, podobně jako jiné profese“, dovoluji si konstatovat, že již v současné době je tato možnost reálně obsažena v zákoně č. 155/1005 Sb., o důchodovém pojištění. Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a do dosažení „řádného“ důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Dokonce až 5 let je to v případě, pokud je důchodový věk alespoň 63 let a pojištěnec dosáhl věku minimálně 60 let. Jen pro úplnost dodávám, že potřebná doba pojištění se v současnosti rovněž zvyšuje na cílových 35 let, pro rok 2016 je tato doba 32 let. Přestože situace ve zdravotnictví nepatří do gesce MPSV, jsem si vědoma, že jedním z problémů je nedostatek zdravotních sester. Nicméně právě předčasný odchod do důchodu je nástroj, který vede k nežádoucímu předčasnému opuštění osob z trhu práce, a nejsem si zcela jista, zda by případné prohloubení tohoto trendu nad současný rámec nevedlo k ještě většímu nedostatku zdravotních sester a k eskalaci personální krize a (jak píšete) „kritické situaci v českém zdravotnictví“. Přičemž moderní uplatňované trendy jednoznačně směřují ke snaze udržet co nejvíce osob nejen v (před)seniorském na trhu práce, což zlepšuje ekonomický status a autonomii seniorů v budoucnu.
K Vašemu druhému podnětu o započítávání dohod o pracovní činnosti do nároků na důchod lze obecně konstatovat, že zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, stanovuje podmínky na účasti pojištění v tom smyslu, že rozhodující není primárně právní forma pracovněprávního vztahu (s výjimkou dohody o provedení práce), ale výše sjednaného příjmu. Zaměstnanec je účasten důchodového a nemocenského pojištění vždy, když má sjednaný příjem 2 500 Kč a vyšší, a nejedná se o dohodu o provedení práce. Pokud má zaměstnanec sjednaný nižší příjem nebo nemá příjem sjednán vůbec, tak je účasten důchodového a nemocenského pojištění po dobu trvání zaměstnání jen v těch kalendářních měsících, v nichž jeho příjem dosáhl alespoň 2 500 Kč. Taková situace nastává právě nejčastěji u zaměstnání sjednaných jako dohoda o pracovní činnosti.
