Případná změna volebních dnů je otázkou politického posouzení a rozhodnutí, které by mělo být výsledkem široké politické shody a důkladného uvážení, jež by zohlednilo výhody a nevýhody navrhovaného řešení a především by zohlednilo reálné průzkumy mezi voliči k otázce, který den či dny hlasování jim pro hlasování ve volbách nejvíce vyhovuje.
Připomínám, že jednodenní volby byly v minulosti vyzkoušeny v roce 2000; tehdy se volby do zastupitelstev krajů a do jedné třetiny Senátu konaly v jednom dni, kterým byla neděle, přičemž se ukázalo, že účast voličů byla velmi malá, což vedlo k návratu hlasování v pátek a v sobotu.
V souvislosti s Vámi navrhovaným konáním voleb v jednom dni uprostřed pracovního týdne je třeba vedle dopadů na volební účast zvážit i další praktické dopady. Například minimálně polovina doby určené pro hlasování by se překrývala s pracovní dobou většiny voličů; výkon aktivního volebního práva není přitom podle stávající právní úpravy důvodem pro poskytnutí pracovního volna.
Dále je třeba vzít v úvahu, že sčítání hlasů ve volbách do zastupitelstev obcí vzhledem ke své složitosti zabere několik hodin, zejména pak v územně členěných statutárních městech trvá běžně 6 - 8 hodin. Nejdůležitější činnost okrskových volebních komisí, tj. sčítání hlasů, by tak probíhalo v nočních hodinách po celodenním výkonu funkce člena okrskové volební komise, což by mohlo mít dopad na zvýšení chybnosti při zjišťování výsledků voleb. V důsledku toho by nastaly problémy také s nástupem členů okrskových volebních komisí do jejich zaměstnání následující pracovní den, které by tak zaměstnavatel prakticky musel uvolnit na dva pracovní dny. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že zejména v přípravě komunálních voleb mohou nastat případy, kdy volební komise zpracovává výsledky třeba i 8 hodin, což by mohlo zapříčinit situace, že ne všechny školní třídy využívané často jako volební místnosti, budou uvedeny do původního stavu tak, aby následující den mohli žáci a studenti nastoupit na svoji výuku. Oproti současnému stavu by pak výuka mohla být v některých školách omezena na dva dny.
Kromě výše naznačených praktických komplikací v organizačně technickém zabezpečení voleb, které by hlasování ve volbách v jednom dni uprostřed pracovního týdne přineslo, je třeba vzít letitou tradici dvou volebních dnů, kterými jsou pátek a sobota. Nabourání této zvyklosti by naopak mohlo vést ke snížení volební účasti.
Váš druhý návrh směřuje k tomu, aby preferenční hlasy ve volbách měly absolutní přednost při stanovení konečného pořadí na kandidátních listinách. Rád bych v této souvislosti zmínil, že od září letošního roku působí při Ministerstvu vnitra pracovní skupina, která se zabývá možnostmi modifikace volebního systému v komunálních volbách tak, aby přidělené mandáty lépe vystihovaly vůli a očekávání voličů vyplývající z jejich hlasování. V komunálních volbách mohou voliči přidělovat své hlasy napříč všemi volebními stranami (tzv. panašování), kde se ovšem nejedná o preferenční hlasy v pravém slova smyslu.
Přednostní hlasování je instituciální prvek demokratických voleb využívaný v rámci poměrného volebního systému, který umožňuje upravit pořadí na hlasovacím lístku a omezit tak rozhodnutí orgánů politických stran či jejich uskupení o jejich pořadí a šancích na zvolení.
Institut preferenčních hlasů se uplatňuje ve volbách do Poslanecké sněmovny, volbách do zastupitelstev krajů a volbách do Evropského parlamentu; ve všech volebních zákonech upravujících jmenované volby je stanoveno, že volič může zakroužkováním pořadového čísla u stanoveného počtu kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému dává přednost. Jestliže některý z kandidátů získá takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v daném volebním obvodu, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. Ve všech uvedených druzích voleb se uplatňuje systém poměrného zastoupení, který může být modifikován několika proměnnými: počtem volebních obvodů, volební formulí, uzavírací klauzulí, počtem skrutinií i počtem preferenčních hlasů.
Tyto modifikace (volební aritmetika) mají více či méně podstatné dopady na přidělování mandátů mezi kandidujícími subjekty, což naznačuje, že i tématu jakým jsou volební systémy, se neustále potkává odborná stránka s aspektem politickým.
Závěr ohledně nezbytnosti široké politické shody, která byla zmíněna ve vztahu k výběru volebního dne, platí ještě intenzivněji ve vztahu k výběru volebního systému a jeho modifikacím. Změny v atributech volebního systému nesmí být činěny tak, aby vyvolávaly dojem, že je vládnoucí politická garnitura činí ve svůj prospěch. Podle Kodexu dobré praxe ve volebních věcech, který vytvořila Evropská komise pro demokracii a právo (tzv. Benátská komise) působící v rámci Rady Evropy, se zásadní pravidla volebního práva, zejména volební systém a vymezení volebních obvodů, nemá měnit alespoň jeden rok před volbami.
Prokáže-li se k naznačeným změnám jasná široká politická vůle a podpora, je Ministerstvo vnitra, jako gestor volebních zákonů, připraveno podílet se na provedení příslušných legislativních změn.
