já bych se chtěl krátce k rozpočtu vyjádřit, konkrétně ke kapitole 335 -Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotnictví spotřebovává ohromné množství peněz. V tomto roce to bude kolem 530 miliard korun. Ale když se bavíme o Ministerstvu zdravotnictví a jeho kapitole, tak je to zhruba 3 - 4 % z této částky. V letošním roce je to 22,6 miliardy korun, v letech 2020 a 21 to bylo zhruba po 30 miliardách.
Tehdy to byly vysoké částky proto, že se řešil covid a věci s tím spojené. Ochranné prostředky, které byly různě kritizované, testování v nemocnicích, ve zdravotnických zařízeních. Bylo tam v tom také očkování a některé speciální léky, které se dodávaly centrálně do nemocnic a pomáhaly léčit ty nejtěžší stavy covidu. Ten pokles, který byl z roku 2021 na rok 22, čili na rok letošní, byl docela odvážný. Ta sázka vlastně panu ministrovi svým způsobem vyšla, protože ta jarní vlna covidu nebyla tak závažná a ta očekávaná podzimní se zatím nedostavila.
Tady bych chtěl jenom připomenout a nemůžu si to odpustit, když si vzpomenete na těch 35 hodin bojů o pandemický zákon, o kterém jsme tehdy většina, včetně koalice, dobře věděli, že je zbytečný, že uplynul právě v těchto dnech, tedy ve dnech, kdy ještě ta epidemie tady zřejmě nebude, tak to vše se naplnilo. Nicméně tehdy z stoosmička ukázala svou sílu a zbytečný pandemický zákon, na který si dnes nikdo ani nevzpomene, je za námi.
Chtěl bych připomenout a nepřeji si to, kdyby nějaká závažná vlna pandemie přišla a změnil se ten covid, jeho charakteristika, tak by nám ani ten pandemický zákon nepomohl a museli bychom se vrátit k těm standardním postupům krizového řízení, opřít se o nouzový stav a řešit to centrálně a po stránce krajů a opřít se skutečně o nouzový stav a postupy z toho vyplývající.
Ale vrátím se zpět k rozpočtu Ministerstva zdravotnictví na rok 2023. Došlo tam k dalšímu poklesu. Ten pokles byl původně o 8 miliard a bylo to korigováno. V současnosti je to pokles z 22,6 na 15,6 miliardy korun. To znamená o 7 miliard. Já si myslím, že není třeba se tím asi až tolik probírat. Jenom bych tam připomenul dvě věci, které mě velmi mrzí.
Jednak, že v rámci toho poklesu je tam pokles o 100 miliard pro krajské hygieny. Tady bych chtěl znovu připomenout ten covid, kdy jsme se upírali k těm hygienám, kdy jsme se je snažili narychlo posilovat, třeba i pro brigádníky, kteří tam byli jako calltakeři a pomáhali zařizovat izolace pacientů a podobně. Pak jsme na ně zapomněli. V současnosti se připravuje reorganizace hygieny, kde nám bylo mimochodem řečeno, že nám bude představena již na podzim tohoto roku. My ji ještě před sebou nemáme, ale přesto děláme opatření, že hygienám bereme 100 miliard a zvyšujeme nejistotu těch pracovníků v té hygieně. Takže to je jeden z kroků, který bych chtěl kritizovat v rámci toho rozpočtu.
Potom tam byl deficit zhruba dvou miliard pro Ministerstvo zdravotnictví a to byl deficit, který se týkal toho, že tam nebylo zajištěno kofinancování z evropských dotací a nebyla tam zajištěna otázka DPH. Ale tady vím, že vláda už nějaké kroky k nápravě učinila.
Chtěl bych připomenout - ono to moc lidí neví - že ministr zdravotnictví, který vládne jenom touto malou částkou - znovu říkám z 530 miliard, které protečou zdravotnictvím, on má k dispozici na příští rok 15,6 miliardy a z toho on platí provoz úřadů, zmíněné krajské hygienické stanice, které chce pro nás neznámým způsobem reorganizovat. Dále Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv a část financí řeší formou investic pro své příspěvkové organizace. Tam rozumějme nemocnice.
Takže já bych chtěl jenom popřát ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví panu ministrovi financí, aby ten krok byl správný, protože on je skutečně velmi úsporný a aby nás vlna covidu skutečně minula. Protože kdyby měla přijít nějaká závažná pandemická vlna, tak by byl předpoklad, že tam musíte prostě hodně peněz doplnit.
Teď bych si dovolil ještě navázat na financování zdravotnictví jako celek. Zmínil jsem 530 miliard, ze kterých 437 miliard v tomto roce protéká zdravotním pojištěním. Zdravotní pojištění je všeobecné v České republice a mimochodem garantuje všem účastníkům zdravotního pojištění, že mají ze zákona nárok na nejlepší možnou péči. To když si dvakrát zopakujeme, tak je to ohromný závazek a toto garantovat lidem je opravdu velký problém. Což si uvědomuje, předpokládám, i pan ministr financí a je jeden z těch, kteří propagují dobrovolné připojištění.
Pan Kabátek, ředitel VZP, si dovede představit, že to soukromé připojištění by mohlo činit až 3 % z té částky, která prochází veřejným zdravotním pojištěním nebo z toho zdravotního pojištění jako takového. Tady chci připomenout ten rozpor v tom, že i bez tohoto připojištění mají podle současné legislativy všichni občané České republiky nárok na nejlepší možnou péči. Čili nelze to za současné legislativy opírat o nutnost připojištění.
Dále bych se chtěl tady zmínit, jaký byl vlastně v minulosti vývoj toho zdravotního pojištění a jaký je jeho současný stav. Zdravotní pojištění se zvedlo za posledních pět let z 300 miliard na těch zmiňovaných 437 miliard. Čili bylo to za minulé vlády, kdy docházelo postupně ke zvyšování plateb za státní pojištěnce. Těch je mimochodem téměř 6 milionů. Jejich skladbu známe, tak si ji tady asi nemusíme opakovat. Nicméně v roce 2018 se platilo za státního pojištěnce měsíčně 967 korun ze státní kasy a v současnosti nebo na konci roku a na začátku roku 2021, 22, se to zdvihlo na 1 967 korun, čili o tisíc korun.
Potom jsme hledali částku, na které by měl startovat takzvaný automat plateb za státní pojištěnce, jejich automatické navyšování. My jsme velmi brojili za to, abychom vycházeli z částky 1 960 korun, respektive zaokrouhleně zhruba dvou tisíc. Chtěli jsme to proto, abychom získali určitou perspektivu pro to zdravotnictví. Protože ty čtyři roky Babišovy vlády znamenaly, že jsme se ze sedmi a půl procenta HDP, které se dávalo na zdravotnictví v posledních zhruba 10, 15, letech, tak jsme se dostali na lehký evropský nadprůměr, na deset procent HDP, který je vlastně standardem v té lepší části Evropské unie a dovoluje nám poskytovat tu péči tak, jak jsem říkal, že na ni ti občané mají nárok.
Pan ministr Stanjura 14 milionů vzal z těch rezervních fondů pojišťoven zdravotních, o tom víme, mnohokrát se to tady diskutovalo. A také víme, že letošek a i příští rok prostě přežijeme. Ale když budete mluvit s těmi řediteli pojišťoven, tak VZP to přežije relativně slušně, ale jsou tady menší pojišťovny, které již se dostávají do problematického stavu. Takže je to otázka, jestli to má být příprava třeba na redukci počtu pojišťoven slučování a podobně a nebo právě i tlak na to, že když vezmeme z veřejného zdravotního pojištění nějaké větší financí, že pak nám nezbude nic jiného, než jít variantou připojištění. To si musí každý ve své hlavě nějakým způsobem srovnat sám.
Mimochodem v současnosti v roce 2022 jde za státní pojištěnce do zdravotního pojištění, čili z pokladničky státu 127,9 miliardy a jenom pro zajímavost, ta částka tvoří zhruba 31 % z veřejného zdravotního pojištění, takže těch 31 % jsou platby za státní pojištěnce. A tady bych chtěl zmínit ještě jeden moment. Za státní pojištěnce ten stát dlouhodobě platil nejméně. Platil ještě v roce 2018 zhruba těch 967 korun. My jsme dostali téměř na 2 000 korun, ale připomenu, že jsou tady další kategorie, které platí, a to jsou zaměstnavatelé, to jsou zaměstnanci. U zaměstnanců je to několik set korun nad 5 000 v průměru, za jednoho zaměstnance a měsíc do veřejného zdravotního pojištění. Dále jsou to živnostníci. Tam je to zhruba 2 700. Pak jsou to osoby bez zdanitelného plnění. Tam je to zhruba 2 200 korun. Dlouhodobě tady byl tlak na to, aby se odstranila nespravedlnost, protože každý z nás, ať patříte do jakékoliv kategorie, tak máte právo na tu péči v tom rozsahu, jak jsem tady říkal. A je tam určitá nespravedlnost, podle toho, kdo kolik platí, tak ve skutečnosti ta péče potom je stejná.
Je tam maximální solidarita. Tady byla snaha ty platby za státní pojištěnce navýšit. A jak už jsem říkal, tak ta perspektiva, kdyby se vycházelo z vyšších částek, tak by to bylo perspektivní i pro vás, pro vaší vládu na další, řekněme třeba tři roky. A teď řeknu proč. Protože meziročně při tom automatu se nám zvedne platba za státní pojištěnce ze současných, původně to bylo v plánu 127,9, ale protože jsme to tady malinko ve Sněmovně protáhli, tak se vyplatí asi 134 miliard tento rok. Takže do příštího roku se to zvedne na 139,7, což je ne o 9 % víc, jak to vycházelo původně, ale zhruba o 4 % víc. Potom meziročně z roku 2023 na rok 2024 to stoupne na 145,9, což je zase o 4,4 % , a na rok 2025 už je to jenom na 148,8, to je výpočet toho automatu, což je o 2 %. A to vám prostě nebude stačit. Já nebudu říkat vám, to nám nebude stačit na kvalitní lékařskou péči.
Čili jestliže chceme udržet kvalitu, kvantitu a dostupnost té péče, tak ty peníze tam stejně budete muset dát. Takže z mého pohledu - a ten rozpočet, a teď se nebavím o Ministerstvu zdravotnictví, protože tam je to skutečně marginální, ale z hlediska financování zdravotní péče cestou veřejného zdravotního pojištění, tak si myslím, že to je nereálné očekávání z vaší strany, pane ministře financí.
Děkuju.
