Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, dovolte mi, abych po smršti faktických připomínek, které si tady vyměnili ti, kteří opravdu tomu stavebnímu zákonu rozumí, abych dal svůj vlastní pohled na věc trošku jiný.
V headlinech se v současnosti objevují: promarněná šance pro zkrácení stavebního řízení, nejlepší zákon roku 2021 je vykoštěn a hybernován, odklad stavebního zákona je špatná cesta. Já jsem si vybral jiný headline a chtěl bych vám tady něco odcitovat, a to je: každá koruna investovaná do stavebnictví se do ekonomiky vrátí třikrát, zaznělo na summitu. Stavby povolené v posledním pololetí by mohly do české ekonomiky přinést téměř 916 miliard korun. Vyplývá to z barometru stavebnictví, který ve své pololetní analýze stavebnictví a trhu bydlení zveřejnilo Sdružení pro architekturu a rozvoj, zkráceně SAR, na summitu stavebního rozvoje. Jde o historicky nejvyšší výsledek a oproti předchozímu pololetí se jedná o nárůst o více než 35 procent. Pro následující období ale panuje ve stavebnictví nejistota. „V rámci barometru stavebnictví vycházíme z objemu povolených staveb a uplatňujeme na něj multiplikátor, kdy každá koruna vložená do stavebnictví znamená tři koruny do budoucího HDP," vysvětluje partner poradenské společnosti KPMG a člen SAR Pavel Kliment. Za druhé pololetí loňského roku byl v tomto ukazateli patrný razantní nárůst.
Multiplikátor hovořící o tom, že koruna investovaná do stavebnictví se vrací třikrát, vychází z výpočtů efektu investic na zvýšení příjmů. S hodnotou trojnásobku v případě stavebnictví pracuje v analýzách také Ministerstvo pro místní rozvoj. Jde v podstatě o to, že každá výstavba a rozvoj generuje po svém dokončení další příjmy do rozpočtu, a o to snad jde. Pokud se postaví například multifunkční dům s kancelářemi a byty, otevře se v jeho přízemí třeba obchod nebo kavárna, vytvoří se nová pracovní místa a podobně.
Aktuální rekordní hodnoty barometru jsou podle pana Klimenta částečně ovlivněny i rostoucí inflací, která zvedá odhadovanou hodnotu stavebních povolení. Během pandemie se navíc řada projektů kvůli omezenému fungování stavebních úřadů pozdržela, takže se nyní nakumulovaly. Nutně to tedy neznamená, že se jen více povoluje. Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, se však na barometru ukazuje, že stavebnictví jako jeden z mála oborů během pandemie nezastavilo svoji činnost. Co se týče jednotlivých segmentů stavebnictví, klíčové jsou především inženýrské stavby, které by mohly přinést téměř 380 miliard, a zároveň u inženýrských staveb došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení o celých 77 procent, tak například u nebytových budov se téměř nezměnila. Důvodem je především klesající výstavba kanceláří. Řada projektů kvůli nejistotě v poptávce nebo změnách v preferencích firem zůstala jen na papíře a především v Praze to znamenalo velký pokles.
Vyrovnává to ale výstavba průmyslových nemovitostí a skladových prostor, kde byl naopak velký nárůst. Bytové domy se na celkové hodnotě povolených staveb podílí zhruba třetinou. Přitom přínos nově povolených bytových domů za poslední pololetí do ekonomiky byl 303 miliard korun. A v porovnání s prvním pololetím roku 2021 došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení u bytových staveb až o 30 %. Podle majitele developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského je proto patrné, že urychlené povolování nových bytů je v největším zájmu této země, a to nejen kvůli řešení bytové krize, ale bytová výstavba přináší i stovky miliard korun do rozpočtu na daních.
V Praze je v různých fázích přípravy 130 000 bytů, které by přinesly státu více než 155 miliard. Co se týče urychlení povolování výstavby nových bytů, čeká se především na nový stavební zákon. Ten, který schválila předchozí vláda, má nyní odloženou platnost - a o tom zde diskutujeme. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše však s ohledem na okolnosti české stavebnictví žádné zlaté časy nečekají. Přímá řeč. Na velké ambiciózní projekty si asi budeme muset nechat zajít chuť, říká. To je ale asi špatně, pane ministře, dodávám já.
Zatímco poptávka i přes nepříznivý vývoj ekonomiky zatím odolává, a lidé a firmy ještě mají ochotu investovat, na nabídkové straně je stále větší nejistota ve stavebních kapacitách a dodávkách materiálu. Není teď možné určit budoucí náklady, je to zásadní problém, který vede k opatrnosti developerů a povede určitě i k vyšším cenám. Je teď otázkou, zda odložení účinnosti stavebního zákona k 1. 7. jen k vybraným stavbám a s tím související zřízení specializovaného stavebního úřadu je dobrým kompromisem, já si myslím, že ne. Hrozí tam, má to slabiny. Například už to tady padlo opakovaně, může dojít k zmatku, k právním nejistotám a také paradoxně k prodloužení procesu povolování staveb. Děkuji vám za pozornost.
