Z mého pohledu nejdůležitější část tohoto návrhu je eNeschopenka. Elektronizaci nejspíše neutečeme, neutečeme elektronizaci ani kdekoliv, nejen ve zdravotnictví, nicméně ten tlak na zdravotnická zařízení, co se týká elektronizace, je obrovský. Chtěl bych poukázat na osvícenost ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení, že tuto elektronickou neschopenku zavádí jako dobrovolnou.
Pokud se dobře pamatuji, snad to mělo být k 1. lednu 2014 už dokonce, když tehdejší rozhodnutí bylo přesně takové, jaké je ohledně elektronického receptu v současné době, že se budou elektronicky vydávat neschopenky už k tomuto datu. Nicméně, Česká správa sociálního zabezpečení si správně zanalyzovala situaci v systému zdravotnickém a správně vyhodnotila, že tato povinnost by vedla možná až ke kolapsu systému, že by se prostě elektronické neschopenky nevydávaly, že by na to zdravotnická zařízení nebyla připravena, a také je otázkou, kolik by to stálo, jakou časovou zátěž pro ta zdravotnická zařízení by to vyžadovalo.
Takže toto je ta osvícenost oproti tedy bohužel ministerstvu zdravotnictví. Já stejně věřím, že ještě 1. 1. 2018 je relativně daleko. Povinné elektronické recepty prostě povinné nebudou, nebo budou minimálně povinné alespoň s nějakým delším časovým odstupem, vidím ten časový odstup na rok 2020, 1. 1. Alespoň. V souvislosti s usnesením vlády o elektronizaci ve zdravotnictví. Nicméně, každý den, každá chvíle, kdy bude oddálen, tak je pro zdravotnický systém v pořádku.
V úterý před tímto blokem jednání pléna Senátu zasedala Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, tam zaznělo od představitelů Sdružení praktických lékařů pro dospělé a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost zcela jednoznačně: Pokud budou elektronické recepty povinné k 1. lednu 2018, navíc ještě k 1. březnu 2018 elektronická evidence tržeb, což považuji za další nesmysl, protože těch financí, které vyberou ta zdravotnická zařízení, v některých případech jsou možná vyšší, co se platí v hotovosti. Nicméně, většina, jsem přesvědčen o tom, že těch financí tolik není. Ono na příkladu našich zdravotnických zařízení, pokud vyberou v řádech tisícikorun za rok při nabídce, sice trošku odbočuji, ale dovolte mi to, 6000 korun za první kasu, za druhou kasu 4000 korun, 180 korun měsíční paušál za EET, za ten systém, tak třeba toto zdravotnické zařízení, které mám na mysli, tak ani za 2,5 roku se jim ta investice nevrátí. 2,5 roku je toto čistá ztráta. Jsem přesvědčen o tom, že v naprosté většině a především ambulantních zdravotnických zařízení by nemělo být ani EET, dá se to samozřejmě obejít, protože pacienta...
Ještě jednu větu mi, prosím, dovolte. Jednu větu. Dá se to obejít
samozřejmě, pošle se ten pacient na poštu, tam složte na číslo účtu tu
danou částku, ale to je diskomfort pro pacienta. Omlouvám se za to
odbočení, ale to souvisí s tím, co jsem chtěl říct. Já mám připraven
návrh senátního návrhu zákona, který by řešil právě obě dvě tyto
záležitosti. Byl bych rád, abych ho mohl potom podat na srpnové schůzi s
tím, že by ho projednala nově zvolená sněmovna tak, aby k 1. 1.
elektronický recept povinný nebyl.
Ale vracím se zpátky k tomuto tisku. Čili ještě jednou, děkuji za tu osvícenost a vstřícnost ze strany MPSV a České správy sociálního zabezpečení, za dobrovolné elektronické neschopenky.
Děkuji.
