„Naší snahou bylo dojednat kompromis ještě v prvním čtení řádného legislativního postupu, což se podařilo a já jsem spokojena,“ uvedla europoslankyně a zpravodajka návrhu Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která jednání s litevským předsednictvím a Evropskou komisí o silničních technických kontrolách po celou dobu vedla. Směrnice navazuje na Bílou knihu o dopravě, u jejíhož zrodu rovněž poslankyně stála a na cíl Evropské unie ohledně snížení počtu smrtelných dopravních nehod do roku 2020 o polovinu.
Podle odhadů Evropské komise zapříčiňují technické závady asi 6 % všech nehod na silnicích, při kterých zemře přibližně 2 000 lidí a ještě mnohem více se zraní. Zhruba 25 % nehod s účastí kamionů a nákladních automobilů je navíc spojeno s nedbalým zabezpečením nákladu. „Vzhledem k tomu, že v Evropě narůstá přeshraniční charakter přepravy, jsou společná pravidla opravdu žádoucí. Zatímco někde se při silniční technické kontrole spokojí s obhlídkou vozu a kontrolou dokladů, jinde následuje důsledná technická prohlídka, která nebezpečné vozidlo přirozeně lépe odhalí,“ vysvětluje europoslankyně Sehnalová, které se podařilo prosadit, aby prohlídky probíhaly ve všech členských státech stejně. Podíl počtu vozidel, jejichž používání bylo kvůli technickým závadám zakázáno, se totiž podle údajů Komise v jednotlivých členských státech dosud značně liší – od vysoké hodnoty 58,5 % ve Spojeném království až po pouhé 0,3 % v Bulharsku.
„Během každé podrobnější silniční technické kontroly užitkových vozidel budou kontrolovány vždy minimálně ty položky, které jsou nejčastějšími příčinami dopravních nehod s technickou závadou, tzn. brzdy, kola, pneumatiky a podvozek,“ uvedla poslankyně Sehnalová. Směrnice přináší také sladění norem pro kontrolu zabezpečení nákladu.
Výběr vozidel k silniční technické kontrole bude od roku 2019 probíhat podle tzv. rizikového profilu jejich provozovatelů. „Tento systém pomůže spravedlivěji zacílit silniční technické kontroly v jednotlivých členských státech. Zastavováni budou méně často ti provozovatelé, kteří svůj vozový park udržují dlouhodobě v pořádku,“ říká poslankyně, která upozorňuje, že podobný princip již dnes některé evropské země uplatňují například při kontrole pravidel řízení a odpočinku profesionálních řidičů.
Tímto způsobem se v Evropské unii zkontroluje minimálně 5 % těžkých užitkových vozidel. „Česká republika nebude mít problém tuto hranici splnit. Již dnes ji počtem svých kontrol převyšuje,“ dodává europoslankyně Sehnalová. Rizikový profil se má postupně skládat z nejnovějších výsledků pravidelných a silničních technických kontrol a má mít flexibilní charakter. K údajům o svém aktuálním profilu, včetně informací o zjištěných nedostatcích, mají mít provozovatelé přístup on-line.
Evropský parlament, zástupci předsednictví a Komise jednali také o začlenění kategorie lehkých užitkových vozidel. Tato vozidla nakonec k silničním technickým kontrolám povinně zastavována nebudou, nicméně instituce vyzývají členské státy, aby uvedený krok zvážily. „Lehká užitková vozidla jsou stále častěji využívána pro obchodní účely. Navíc pro ně neplatí tak přísná pravidla, jako pro těžká vozidla, čehož některé firmy zneužívají. Bohužel se u nich neprojevuje klesající trend v počtu dopravních nehod,“ vysvětluje europoslankyně. V roce 2011 při nehodách s účastí lehkých užitkových vozidel přišlo o život téměř 4 000 lidí.
Balíček směrnic nastavuje minimální rozsah pravidel, která si každý členský stát může v případě potřeby zpřísnit. Nové předpisy by měly být v národních legislativách začleněny nejpozději do konce roku 2017. Vymáhány začnou být od roku 2018, výběr vozidel podle rizikového profilu potom až od roku 2019.