Střední délka života při narození je ve Zlínském kraji blízko celostátního průměru (75,1/81,3) a je na osmém místě mezi kraji. Činí 75 let u mužů a 81,8 let u žen. Nejlépe si v tomto ohledu vede Hl. m. Praha (77,1/82,8), naopak nejnižší střední délku života má kraj Ústecký (73,1/79,2). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší střední délkou života jsou 4 roky u mužů a 3,6 roku u žen. Tomu by měla věnovat zásadní pozornost celostátní politika.
Populace ve Zlínském kraji významně stárne. Podíl obyvatel v seniorním věku 65+ vůči obyvatelům v produktivním věku 15-64 let narůstá a mezi lety 2020-2040 predikce ÚZIS očekává každou dekádu nárůst o zhruba 8 %. Někde po roce 2040 se bude pohybovat okolo 50 %.
Stárnutí populace bude provázeno nárůstem tzv. chorob stáří, bude přibývat polymorbidních pacientů s více přidruženými chorobami. Podíl osob s chronickým onemocněním ve věku 65 a vice let je ve Zlínském kraji nejvyšší v celé ČR a to 79,2 %, průměr ČR je 67,7 %.
Významně celorepublikově narůstá počet osob, u nichž byla diagnostikována cukrovka. Během příštích 10 let se očekává nárůst o 20 %. Proto můžeme očekávat nárůst i přidružených onemocnění a komplikací zejména kardiovaskulárních, očních, neurologických, atd.
K nárůstu dochází i u onkologických onemocnění. Za deset let očekávaný nárůst dle ÚZIS o 11 %. Trend patrný v celé České republice. Tady ve Zlínském kraji “vede” rakovina prostaty u mužů, jejíž výskyt je významně vyšší než republikový průměr, vyšší výskyt je i u zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku, také u kožních zhoubných nádorů, vyšší výskyt je i u zhoubného nádoru prsu u žen. Ostatní typy nádorů kopírují celostátní statistiky. Naopak významně nižší jsou v kraji zhoubné nádory plic. Ke konci roku 2021 žilo ve Zlínském kraji 37 306 obyvatel se zhoubným novotvarem nebo historií tohoto onemocnění. Ve stejném roce bylo nově v kraji diagnostikováno 5044 pacientů se zhoubným novotvarem a v souvislosti se zhoubným novotvarem v roce 2021 zemřelo 1499 osob.
Kde se očekává další významný nárůst, to jsou lidé s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou. V roce 2020 žilo v kraji 5134 obyvatel s tímto onemocněním. Nárůst během příští dekády ÚZIS predikuje o 115 %.
Čím náš Zlínský kraj, bohužel, ve statistice vyniká, jsou onemocnění v souvislosti s nadměrným požíváním alkoholu, včetně závažných úrazů pod vlivem alkoholu. U mužů je to dvojnásobný počet oproti republikovému průměru, a asi o třetinu vyšší než průměr ČR je příčina smrti následkem abúzu alkoholu i u žen. Tradice jsou tradice, ale nic se nemá přehánět… Tím spíš, že to není legrace.
Tzv. předčasná úmrtí jsou definována jako ta, kterým lze do značné míry předcházet zdravým životním stylem a preventivními programy zaměřenými na včasný záchyt nemoci. Patří k nim ale také nehody, úrazy a rovněž zmiňovaná úmrtí v důsledku nadměrného požívání alkoholu. 16,7 % všech úmrtí v ČR lze tak považovat dle metodiky EUROSTAT za předčasná, Zlínský kraj je nad průměrem ČR se 17,0 %.
Prevence musí být proto důležitá součást zdravotní politiky státu, na které se ale musíme podílet svým způsobem všichni. Nejde jen o dostupnost zdravotních služeb, které se musí a budou muset s nárůstem pacientů potýkat, ale všechno souvisí se vším. Zdravé životní a pracovní prostředí, sociální podmínky, vzdělávání, ale také osobní přístup k životu a zdraví bez zbytečného sebepoškozování v nejširším slova smyslu.
