Budíček už ne, spíš siréna!
Rozdíly v dostupnosti musí řešit stát a pojišťovny. To má být jejich základní úkol. Obrovské regionální rozdíly v rámci ČR nejsou omluvitelné.
1. Zlínský kraj má na počet obyvatel jeden z nejnižších počtů akutních lůžek v rámci ČR. Na tisíc obyvatel Zlínského kraje připadá 3,7 lůžek. Pro srovnání, průměr ČR je 4,6 a vede hl. město Praha s 6,6 lůžky na 1000 obyvatel.
2. Statisticky lehce nad průměrem ČR (2,7) jsme jako kraj v počtu tzv. lůžek následné/dlouhodobé péče. Zlinský kraj má 2,8 lůžek následné péče na tisic obyvatel. Při interpretaci čísel je však třeba vzít v potaz i započtená lůžka Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, což je cca 900 lůžek vykazovaných v kategorii nasledné péče. Bez nich by statistika dostupnosti lůžek následné péče vypadala podstatně jinak. Na Kroměřížsku obzvlášť.
3. Celostátně podprůměrný počet lůžek je tak ve Zlínském kraji v akutní i následné péči, což ale odráží i reálnou kapacitu a dostupnost zdravotnického personálu. Péči bez personálu prostě poskytovat nejde. Zřídit jakákoliv lůžka jednoduše rozhodnutím od stolu není možné, když jaksi není, kým ji zajistit.
A nejde zdaleka jen o nemocnice. Situace v terénu není celém Česku o nic lepší. Statistická čísla jsou nemilosrdná.
4. Ambulantní péče ukazuje alarmující situaci zejména v oblasti tzv. primární péče, tedy u zubařů, praktických lékařů a praktických dětských lékařů. Jde o velký systémový problém českého zdravotnictví a zanedbanou systematickou výchovu personálu pro plynulou generační obměnu, která vyústila do dnešní kalamitní situace. Řešení systému vzdělávání je ovšem v nedohlednu.
5. Ve Zlinském kraji je 43% praktických lékařů starších 60let. Ordinace končí bez náhrady zejména v menších sídlech. Jen za loňský rok v celém Česku ukončilo praxi 270 ordinací praktiků, a naopak vzniklo 199 nových. Bilance minus 71. Z toho 52 zaniknuvších ordinací bez náhrady bylo v obcích do 5 tis. obyvatel. Ve Zlínském kraji ukončilo praxi 18 ordinací, vzniklo 6 nových, bilance je minus 12. Jsme v tomto ohledu mezi čtveřicí nejpostiženějších krajů v rámci ČR. Nejhůře v kraji je na tom Vsetínsko a Kroměřížsko. I proto jsme zavedli nové dotačni programy podpory vybavení ordinací, podporu školitelů tzv. rezidenčních míst absolventů a v přípravě je podpora stáží mediků u praktických lékařů.
6. Situace u praktických dětských lékařů je celostátně ještě horší. Bez náhrady skončilo v České republice v uplynulém roce 86 ordinací dětských lékařů (145 ordinací skončilo a 59 nových vzniklo). Ve Zlínském kraji bez náhrady zanikly “jen” dvě. Skončilo zde osm a vzniklo šest nových ordinací dětských praktiků. Nicméně starších 60 let 43% z nich. Riziko ukončování praxí je tedy extrémně velké.
7. Jakkoliv zdaleka nepovažuji situaci v kraji za dobrou, celostátní čísla od roku 2018-2022 nás řadí mezi pětici nejstabilnějších krajů v Česku. Za posledních pět let ZANIKLO BEZ NÁHRADY v celé České republice celkem 336 ordinací praktických dětských lékařů!!! Nejvíce ve Středočeském (-50), Moravskoslezském (-46) a Jihomoravském (-43) kraji. Zlínský kraj má pětiletou bilanci -14 dětských ordinací, ale i relativně solidní počet mladšich lékařů této odbornosti.
8. Kdyby každý praktický lékař pro děti a dorost registroval jen 1000 dětských pacientů (v reálu je to ale mnohem více), bez svého dětského lékaře se za posledních pět let v České republice ocitlo více než 300 tisíc dětí!!! V souvislosti s výše zmíněným průměrným věkem praktických dětských lékařů jde o obrovské celostátní téma. Pokud je v riziku nedostupnosti péče v některých krajích a okresech více než polovina dětské populace, co jiného má být budíček pro stát a pojišťovny?! Pokud se terén rozpadne, zbývají nemocnice s fungujicími dětskými odděleními, které se o pacienty musí a budou muset postarat. Rušení těchto oddělení, jak občas zaznívá, opravdu není cesta ven z problému. Tím spíše, pokud má obrovské problémy i dětská psychiatrické péče.
9. U zubních lékařů máme v kraji snad výhodu relativně vyššího počtu mladých stomatologů oproti celostátnímu průměru. I když i zde je 28% starších 60 let. Za uplynulý rok bez náhrady zmizelo v celé České republice 106 zubních ordinací (zrušeno bylo 302 a vzniklo 196 ordinací). Bilance ve Zlínském kraji je minus devět, jsme opět spíše na konci pomyslného žebříčku mezi kraji, konkrétně ve čtveřici nejpostiženějších.
Pokud nezačne stát spolu s pojišťovnami řešit územní nedostupnost a regionální rozdíly v poskytování zdravotní péče, ač na to nástroje i spolehlivá data mají, je to selhání, které by mohlo vyústit až v žalobu u Ústavního či jiného soudu.
Stále ale platí, že základem pro fungující zdravotnictví jsou zdravotníci. Jejich výchova je běh na velmi dlouhou trať, jedno špatné rozhodnutí se napravuje léta. Ale ať je systém vzdělávání jakýkoliv, v každém případě nejvíc se naučí v každodenní praxi od motivovaných starších kolegyň a kolegů. I tady jsme začali jako kraj školitele mezi praktiky i nemocnicemi podporovat a jsem ráda, že tato forma podpory vzdělávání ze strany kraje má pozitivní odezvu. Hledáme nejrůznější cesty. Přihlížet a naříkat nad statistikou nemá smysl.
