Velice zajímavá část k mezikrajskému srovnání se týká personálních kapacit pro poskytování zdravotní péče. Jinými slovy toho, kolik lékařů, zdravotních sester a v jaké věkové struktuře v kraji máme. A také, jak si v tomto ohledu stojí ostatní kraje a Česká republika jako celek.
Počet úvazků lékařů na 1 tis. obyvatel vypadá takto: v akutní péči (akutní nemocnice) máme jako Zlinský kraj 1,67 lékaře na tisíc obyvatel a jsme mezi kraji třetí od konce. Rozdíly jsou mezi kraji ohromující.
Průměr ČR je 2,12 lékaře na tisíc obyvatel. Z velkých měst vede snad překvapivě Brno s 5,60 úvazky a nepřekvapivě Praha s 3,66 na 1 tisíc obyvatel. Z krajů, včetně krajských měst, má nejvice lékařů tím pádem Jihomoravský kraj (2,68) a Praha se Středními Čechami dohromady (2,50).
Z krajů bez lékařských fakult a fakultních nemocnic pak vedou kraje Liberecký (1,97) a Jihočeský (1,85). Náš Zlinský kraj má velmi podobné počty s krajem Pardubickým (1,74) a Vysočinou (1,71).
Desetinové rozdíly na tisíc obyvatel přepočtené na reálný počet obyvatel toho kterého kraje jdou do desítek, spíše stovek úvazků lékařů.
U ostatních (nakutních) typů lůžkové péče kopíruje Zlínský kraj celostátní průměr, který činí 0,13 úvazku, nicméně ve Zlínském kraji se započítáním úvazků lékařů Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, což obraz do značné míry zkresluje.
U zdravotních sester je jejich regionální rozložení velmi obdobné.
V akutní lůžkové péči (tedy v nemocnicích) jsme ve Zlínském kraji mezi kraji čtvrtí od konce s 3,87 úvazky na 1tisíc obyvatel. Průměr ČR je 4,56 úvazků na 1tis. obyvatel. Z měst vede opět Brno s 10,96 úvazky sester na 1 tis. obyvatel, následované Prahou 7,27. Mezi kraji je na tom nejlépe kraj Jihomoravský (5,43), Královéhradecký (5,27), Praha společně se Středními Čechami (4,99) a u krajů bez fakultních nemocnic má nejvíce úvazků sester kraj Vysočina 4,63 a Liberecký kraj 4,10.
U kategorie úvazků sester v ostatních typech lůžkové péče si vede nejlépe kraj Vysočina 1,17, Zlínský kraj má 0,78 úvazku na 1tis. obyvatel, průměr ČR je 0,52. Pod průměrem ČR se zde naopak ocitá Praha se Středočeským krajem i kraj Jihomoravský.
Dynamika úbytku sester v akutní lůžkové péči v našem kraji mezi lety 2010-2022 zaznamenala zatim nejnižší úroveň v roce 2020 a to minus 155 úvazků. V roce 2022 jsme na úrovni minus 109 úvazků oproti roku 2010. V ostatních typech péče vidíme soustavný pokles od roku 2010 do roku 2022, nyní minus 43 úvazků.
Co je nepochybně alarmující, je věková struktura všeobecných sester. Starších 60 let je v celé České republice 11 700 úvazků, což je 14%(!) všech všeobecných sester, kterých je celkem v našem zdravotnictví dle dat ÚZIS 84 098 a jejich průměrný věk je 47 let.
Ve Zlínském kraji vypadají čísla takto: ze 4380 sester je starších šedesáti let 547 sester (12,5%), což je jeden z nejmenších podílů mezi kraji a vyznamně méně než je celostátní průměr. Slabá útěcha. V akutní péči je to 8,3%, což je opět lepší než ve všech ostatních krajích, ale horší je u nás situace u kategorie ostatní nelůžková péče, což jsou sestry v ambulancích a u praktických lékařů, kde je podíl sester starších šedesáti let 19,3%.
Mezikrajské srovnáni v počtech úvazků lékařů i sester dokáže dát další kamínek do mazaiky nerovnosti v dostupnosti zdravotní péče napříč Českou republikou.
Občasné teoretické úvahy o nadbytku lékařů a zbytečně mnoha nemocnicích by se možná mohly ubírat směrem, kde ony údajné nadbytečné úvazky skutečně jsou, jaký je například počet výkonů a efektivita péče na jednoho lékaře pracoviště, jak vypadá regionàlní rozložení v jednotlivých odbornostech, a jaký to má dopad na dostupnost péče a spádovost.
Rozdíly jsou propastné a další časovanou bombou je nedostatek nelékařského personàlu, tedy sester pro akutní, následnou péči i terén. I to je jeden z důvodů, proč v našem kraji posilujeme zdravotnické školstvi o vyšší odborné školy, tak aby byly při všech okresních nemocnicích. Opravdu nemůžeme čekat na spásu shůry. Ta se nedostaví. Pomoci si musíme, jak jen to jde, sami.
