Tím rokem byl rok 2021, tedy nejtěžší covidový rok, kdy Zlínský kraj byl jedním z nejpostiženějších v zemi. Nemocnice a zdravotníci měli skutečně plné ruce práce se zvládáním desítek těžkých případů. I samo ministerstvo v té době doporučilo odložit plánovanou operativu a s tímto stavem počítaly i pojišťovny.
Byli jsme z tohoto ministerského zamítnutí upřímně šokováni, ale rozhodli jsme se společně s nemocnicí na všech frontách bojovat proti formalistickému přístupu od stolu, který jinak skvělému pracovišti s výbornými medicínskými výsledky podrazil nohy, a navíc nemocnici ekonomicky poškodil.
Úhrady pojišťoven v tzv. centrech a mimo centra se totiž u stejného výkonu liší až o třicet procent. Dohodli jsme se využít možnost odvolání k ministrovi, který naše argumenty uznal a věc vrátil úředníkům ministerstva k novému posouzení. To ovšem dopadlo stejně. Zamítnuto. Počty jsou počty a ty Baťovka nesplnila. Tečka.
V tomto konkrétním případě je třeba ocenit věcný přístup ministra Válka, který i s ohledem na naše argumenty vnímal výkyv covidového roku, když naše nemocnice roky před covidem i po něm požadované počty bez problému odoperovala. Nakonec bylo tedy vypsáno další kolo výzvy, kde se počítá průměr operací páteře za poslední čtyři roky. Díky datům ÚZIS jsme doložili, že Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně počty výkonů podle metodiky Spondylochirurgické společnosti jasně a nade vší pochybnost splňuje.
Výzva pro spondylochirurgii byla nově zveřejněna i pro Zlínský kraj, a tak martyrium s obhajobou jednoho špičkového zdravotnického pracoviště v Zlínském kraji bude mít snad dobrý konec. Právem si ho zaslouží.
Po prvním nezdaru, zamítnutí žádosti nemocnice a pochybnostech, zda máme reálnou šanci původní nespravedlivé a nefér rozhodnutí ministerstva zvrátit, jsme se nevzdali. Odvedli jsme společnou týmovou práci, kde každý měl svou roli, hejtman, radní pro zdravotnictví, vedení a řada dalších kolegů v nemocnici v čele s primářem neurochirurgie. Od diplomacie, po tvrdá, nezpochybnitelná data.
Za, doufáme, nyní již finálně dobrým koncem pro zachování centrové spondylochirurgické péče v Zlínském kraji je třeba hledat skvělou práci a zaujetí pro společnou věc všech, kdo přispěli k vyargumentování a obhajobě naší pozice. Byla to týmová práce, která přinesla výsledky a měla smysl.
