V současné době musí být na vozidle před jeho schválením testováno asi 70 různých požadavků, včetně bezpečnosti nebo emisí. Schválení, které následně udělují vnitrostátní orgány a které je doplněno osvědčením o shodě, je na principu vzájemného uznávání platné v rámci celé EU. Podle poznatků Evropské komise však systém trpí v praxi řadou nedostatků, ať už co do transparentnosti nebo neúčinného vymáhání nastavených pravidel.
Přijaté nařízení přinese proto řadu novinek, mezi které patří například požadavek, aby vnitrostátní orgány kontrolovaly minimálně jedno ze 40 tisíc vozidel, uvedených do provozu za předchozí rok, přičemž alespoň pětina zkoušek by se měla týkat emisí. Státy budou muset také striktně organizačně oddělit schvalovací orgány od orgánů dozoru, navýšeny mají být i finanční prostředky na dohled. Více pravomocí v systému schvalování dostane i Evropská komise, která by měla hodnotit národní postupy procesu schvalování. Zákon také umožní vyšší sankce v případě porušení pravidel.
„Záměrem zákonodárců nebylo hledat obětního beránka, ale seriózně řešit systémová selhání při schvalování motorových vozidel. Věřím, že posílení transparentnosti celého systému je v zájmu všech jeho aktérů, evropský automobilový průmysl si již nemůže dovolit další oslabení své důvěryhodnosti. Důležité je, aby jakákoliv porušení pravidel nezaplatil v konečném důsledku spotřebitel. Naopak by měli spotřebitelé mít v případě, že jim vznikne škoda, nárok požadovat náhradu. Zde nám stále chybí účinné nástroje v podobě institutu hromadných žalob, na kterém chci ještě v tomto mandátu zapracovat,“ uvedla po hlasování česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).
