Když chce někdo ukázat, že je opravdu čestný a spravedlivý, vyhlásí boj "kmotrům". Když chce někdo dokázat, že jiný je korupčník, řekne, že ví, že se kamarádí s "kmotry". Když chce někdo někoho usvědčit z neschopnosti, prohlásí o něm, že je jen "loutkou v rukou kmotrů"...
Jak by vypadaly politické boje a soupeření, které jsou ostatně nedílnou součástí politiky jako takové, kdyby Mirek Topolánek před čtyřmi lety nestvořil "českého kmotra"?
V původním významu slova tak byl označován někdo, kdo pomáhal rodičům při výchově jejich dítěte, přebíral za něj odpovědnost v případě, že dítě o rodiče přijde, podílel se na jeho duchovním vzdělávání. Být něčím kmotrem, či kmotrou byla čest a velká odpovědnost. Italský organizovaný zločin postavil "kmotra" do čela svých složitých organizací, jejichž strukturu, organizační řád a přísná pravidla fungování by jim mohl závidět leckterý mezinárodní podnik - logicky je tedy řídil ten nejlepší, vážený a schopný... zločinec.
V české kotlině je "kmotr" postava až mytologického rozměru. Kdo chce psa bít, najde mu "kmotra". Události na pražské radnici jsou ilustrací toho, jak si díky "kmotrovi" lze kariéru vybudovat a jak ji kvůli "kmotrům" zase zničit. Když ex primátor Svoboda nastupoval do úřadu, stěžejním, ne-li nejstěžejnějším programovým cílem bylo odstranit "kmotry" a bojovat proti korupci. Bohuslav Svoboda si opakovaně pochválil, jak se mu to daří. Zničil prý vliv Janouška a Hrdličky, odstavil je od domnělých zdrojů, vyhnal jejich kamarády z "lukrativních míst". O tom, v jaké je situaci Roman Janoušek, které ho čeká asi nejtěžší a nejsložitější období jeho života se nemá cenu rozepisovat. Tomáš Hrdlička je zase členem ODS v Praze 10, stejně jako Bohuslav Svoboda. Dva zastupitelé, Boris Šťastný a Milan Richter před nedávnem opustili řady zastupitelů kvůli tomu, že byli nespokojení a frustrovaní způsobem, jakým bylo město vedeno. Reakce Bohuslava Svobody: odešli proto, že byli přáteli starých pořádků (rozuměj kmotrovských pořádků) a ty skončily.
Kmotři a jejich kmotrování se jako červená nit táhne celými dvěma a půl lety vládnutí Bohuslava Svobody, primátora hlavního města Prahy, jehož základním a prioritním cílem by mělo být hájení jejích zájmu a starost o zajištění prostředků k jejich dosažení. Na scénu však vstoupil ministr financí, místopředseda vlády a místopředseda ve straně, která je koaličním partnerem ODS na celostátní, donedávna i pražské úrovni. Ten v září 2011 vysvětlil několika starostům menších měst, že je třeba sebrat peníze Praze, aby jim je tam neukradli "kmotři Hrdlička a Janoušek". Ten samý Mirek Kalousek po rozpadu pražské koalice ODS a TOP09 říká, že ho Bohuslav Svoboda ho zklamal, a že je jen loutkou v rukou "kmotrů". Bohuslav Svoboda situaci komentuje tak, že on "kmotry" z radnice vyházel oknem, teď se vracejí na pozvání TOP09 dveřmi po červeném koberci a tím se zpronevěřila své "protikmotrovské" rétorice a zradila své ideály. Kromě toho, že je mi přehledně jasné, že za všechno mohou "kmotři", tápu v tom, kdo jsou. Bohuslav Svoboda a jeho "noví" lidé, s podporou Miroslava Kalouska a jeho stranických kolegů v Praze očistili radnici, či například Dopravní podnik od Rittigů a Hrdličků, leč, "kmotři" jsou na scéně i nadále... Ale kdo je to teď? Kdo vodí Bohuslava Svobodu, kdo tak vadí TOP09, kdo způsobil pád koalice, kdo má zákulisní vliv na dění v Praze? Je to někdo ze sociální demokracie, kterou primátor před rokem a půl z rady hlavního města vyštípal? Tomu neuvěří ani dítě. Je to dál Rittig či Hrdlička? Těžko, přetěžko. Je to někdo nový na scéně, kdo už velmi dlouho usiloval se na ní dostat? Nebo je to jen další způsob, jak nasadit do boje univerzálního škůdce "kmotra", zaštiťovat se jím a hodit mu na krk všechny problémy a průšvihy, kterými je česká politická scéna zmítaná?
I veřejnost už musí být výrazem "kmotr" otrávená a znechucená. Třeba by bylo řešením zákonně zakázat oháněním se slova "kmotr" a "korupce" v kontextu naší politiky. Možná by to odhalilo pravé příčiny toho, proč se politická etika a stabilita řítí do pekel.
