Materiál zakotvuje povinnost zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami. „K zajištění transparentního a efektivního využívání veřejných peněz budou zdravotní pojišťovny povinně zveřejňovat smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb, a to včetně všech změn a dodatků. Každý se bude moci dovolávat zveřejnění těchto smluv a za porušení povinnosti může pojišťovna dostat až desetimilionovou pokutu,“ upřesnil ministr zdravotnictví s tím, že příjem z případných pokut bude příjmem státního rozpočtu.
Dalším krokem k transparentnosti je jasné určení překážek pro výkon funkce ředitele a členů orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, aby se účelněji zamezilo střetu zájmů. Výslovně je lidem v těchto pozicích zakázána jakákoliv majetková či rozhodovací účast v právnických osobách, u nichž hrozí riziko, že v jejich prospěch bude ředitel nebo člen správního orgánu ovlivňovat činnost zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Výslovně jsou poté zmíněni poskytovatelé zdravotních služeb, distributoři léčivých přípravků atd. Překážkou mohou být také případy, kdy se jedná o dodavatele jiných služeb (např. IT technologií). Neexistenci překážek pro výkon funkce prokazuje dotyčný doručením čestného prohlášení pojišťovně. V případě, že by uvedl nepravdivé údaje, vystavuje se až půlmilionové pokutě.
„Lidé díky novele budou také chráněni před nekalými praktikami, kterým je často vystavovaly snahy pojišťoven o přetahování klientů. Norma totiž obsahuje úplný zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob,“ doplňuje ministr Němeček. Zdravotní pojišťovny tedy budou smět provádět nábor pojištěnců pouze prostřednictvím svých kmenových zaměstnanců, za jejichž jednání nesou odpovědnost. V opačném případě jim hrozí pokuta až 5 000 000 Kč.
Dvanáctiměsíční interval mezi přestupy zůstává zachován
Posiluje se postavení pojištěnců a jejich nároků vyplývajících z účasti na systému veřejného zdravotního pojištění. Například v případě dlouhodobého pobytu v cizině bude hradit pojištěnec pouze za tu část pobytu, po níž neprokáže uzavření zdravotního pojištění v zahraničí. Dále bude možné napříště změnit zdravotní pojišťovnu ve dvou termínech kalendářního roku (k 1. lednu a k 1. červenci) a nikoli jako doposud pouze jednou (k 1. lednu). Dvanáctiměsíční interval mezi přestupy zůstává zachován.
Norma také nově upravuje poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví. Při přípravě úhradových vyhlášek a dalších právních předpisů potřebuje Ministerstvo zdravotnictví disponovat datovými zdroji, které umožní modelovat dopady nových regulací na systém veřejného zdravotního pojištění. V současné době neexistuje povinnost zdravotních pojišťoven předávat taková data nad rámec informací o hospodaření. Nová právní úprava tuto povinnost zdravotním pojišťovnám ukládá. Ministerstvo zdravotnictví použije informace například k monitorování vývoje systému veřejného zdravotního pojištění, nebo sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Veškeré informace přitom musí být předávány takovým způsobem, aby nedošlo k narušení ochrany osobních údajů.
Novela mimo jiné dále předpokládá, že o sloučení zdravotních pojišťoven bude rozhodovat vláda na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí a zavádí také jako hrazenou službu očkování proti pneumokokovým infekcím u pojištěnců nad 65 let věku. Normu nyní posoudí senátoři.
