Já nejsem právník a nejsem tady tak dlouho, abych mohla citovat některé věci jako můj předřečník. Ale dívám se na celý ten problém jako lékařka, jako člověk, který v politice je už další dobu. A přesně, co bylo řečeno před chvílí, ta důvěra v toho politika poslední dobou... Je to hrozné. Podívám se na ten problém trošku z jiného pohledu.
A chtěla bych zareagovat na vystoupení pana ministra Stanjury. Opravdu důchodci mají zachránit rozpočtový deficit?
Já si myslím, že ten návrh vlády provokuje zbytečný mezigenerační rozkol ve společnosti. A přitom je zcela neúčelný a falešný z několika důvodů. Není to vůbec promyšleným krůčkem k realizaci smysluplné důchodové reformy, nýbrž jednoduchým nápadem, jak co nejrychleji snížit rozpočtový deficit. A to na úkor těch, kteří se vůbec nemohou bránit. Vůbec to nepřispívá k funkčnímu řešení, ale skutečným cílem – podle mého názoru – je rychlý příjem do státního rozpočtu. To je asi důvod, proč vláda tlačí na zrychlené projednávání, i když pro to z hlediska Ústavy není důvod, jak řekl můj předřečník.
Vláda argumentuje tím, že mladší generace se obává, že nebude mít dost vysoké důchody a chce, aby se dnešní důchodci s dnešními generacemi podělili.
Já si myslím, že je třeba se mezi těmhle dezinformacím velice bránit a vysvětlit, že nemáme důchodový fond.
Nemáme fond, ve kterém by se přebytky střádaly pro příští generace, ale průběžný systém, který se vztahuje ke státnímu rozpočtu jen saldem. A kladné saldo spadne každý rok do rozpočtu. A tím se sníží rozpočtový schodek. Snížením valorizace se nic neušetří pro další generace. Neušetří se nic pro další generace. To je třeba zdůraznit. Návrh vlády je založen na předpokládaném schodku důchodového účtu 80 miliard v následujícím období. Tak vysoký schodek v minulosti nikdy nenastal. Ani vloni, kdy docházelo k mimořádným a nad zákonem stanoveným nárůstům důchodů. Naopak čísla za rok 2022 – a podotýkám, já nejsem ekonom, tato čísla mám od ekonomky, mé spolupracovnice – takže naopak čísla za rok 2022 ukazují, že v tak náročném roce, kdy inflace dosahovala 18 % a vláda dotovala důchodový systém mimořádnými přídavky v létě, valorizací a novými přídavky na výchovné, výdaje z státního rozpočtu přesto činily jen 25,8 miliard. Důchodové dávky převyšovaly příjmy důchodového účtu jen o 5 %. A úhrada tohoto záporného salda stála státní rozpočet méně než půl procenta. Méně než půl procenta výdajů státního rozpočtu.
Klíčový závěr je ten, že neexistuje reálný důvod pro vládní návrh snížené valorizace, zejména ne v zrychleném režimu projednávání, jak už to tady bylo řečeno. Pokud si vzpomínám, tak opozice ve sněmovně navrhovala, ať si sedneme, ať o tom mluvíme, ať se připravíme. Ano, uznáváme, že dochází k nějakým schodkům, ale je potřeba se na tom dohodnout. Protože dneska jste u vlády vy. A zítra to může být úplně jinak.
Podíváme-li se na důchodový účet v posledních 10 letech, je zřejmé, že saldo velmi souvisí s celkovým hospodařením státu. Podle údajů Ministerstva financí byly výdaje na důchodové dávky v roce 2022 jen o necelých 26 miliard, což nevybočuje... o 26 miliard korun vyšší než příjmy důchodové systému. V 2021 však doplácel státní rozpočet na státní důchody jen 2,3 miliardy, což nevybočuje z obvyklé roční ztráty na důchodech v rozsahu jednotek miliard. V minulých desetiletích byly jen dvě období s větším záporným saldem, a to v roce 2020 se saldem 40,5 miliard – za tím byl covidový útlum ekonomických aktivit, a v letech 2011–14, kdy bylo záporné saldo důchodu okolo 50 miliard ročně. První důchodová reforma za tím byla.
V letech Babišovy vlády, 2018–19, kdy fungovalo EET, bylo naopak dosahováno kladného salda ve výši 18,6 a 16,4 miliard. Pokud jde o rok 2023, vláda učinila několik velmi neprozíravých rozhodnutí, které přispějí k většímu deficitu státního rozpočtu v roce 2023. Například zrušení EET (principiální záležitost, kterou prostě museli zrušit), a to přinášelo i při nízké inflaci a při neuplatnění EET pro vysokopříjmové kategorie OSVČ více než 14 miliard ročně. Negativní dopad na státní rozpočet budou mít i tisíce zbytečných předčasných důchodů do penze, jak tady již bylo řečeno, ke kterým vláda lidi v předdůchodovém věku koncem minulého roku silně motivovala, přímo vyzývala. Díky vysoké inflaci měl však státní rozpočet adekvátně vyšší příjmy.
Často se uvádí, že inflace dosahující až 18 % zvedla vloni příjmy do státního rozpočtu o nejméně 150 miliard. Stejně vysoké příjmy se dají předpokládat i letos, protože inflace je stále 90 %, nebo na 90 %, a zastropování energií pro konečné uživatele fungovalo jen v lednu, protože od února již trh nabízí nižší ceny, než bylo zpackané zastropování cen státem. Zde je dobré připomenout mimořádné zisky ČEZ, které v roce 2022 dosáhly více než 300 miliard. To je dvanáctkrát více než ztráta důchodového systému. Bohužel vláda nezastropila mimořádné příjmy ČEZ, jak jsme z opozice doporučovali, ani velkých bank. To je taky v řádu stovek miliard. A tak zhatila přirozenou možnost využití výjimečných příjmů pro krytí deficitu z státního rozpočtu. Místo podílu na mimořádných ziscích ve výši několika set miliard se vládla rozhodla, že konsolidaci veřejných financí musí zachránit důchodci. Podává návrh, který přinese každoročně kladné saldo důchodové systému do státního rozpočtu. Do rozpočtu! Takže důchodový průběžný systém se stane pravidelným zdrojem přijmu státního rozpočtu. Přestože je obecně známé, že efektivní vláda se musí postarat o správné vybírání daní, vláda v tomto neudělala nic na zlepšení příjmové stránky rozpočtu. Naopak osvobodila OSVČ od povinnosti platit daně a nechala jejich placení na jejich libovůli.
Takže 32 let po přechodu na tržní ekonomiku Česko toleruje fakt, že jen někteří poplatníci musí platit daně. Jiní si mohou zvolit, kolik chtějí platit. Jiní jsou v nebezpečí, že budou opět platit nespravedlivou daň ze superhrubé mzdy. Dalším nešvarem je rovná, neprogresivní daň, která zvýhodňuje velké zisky v neprospěch malých, což není v žádné vyspělé zemi na světě. Dále v Česku existuje nepřeberné množství daňových výjimek, které dělají složitým výběr a kontrolu a digitalizaci daní.
Navíc vláda jakoby přikrývá všechny daňové neřestí, nemluví se o problémech, je třeba otevřít společenskou debatu o našem daňovém systému, vysvětlovat, proč jsou tolerovány daňové úniky, zveřejňovat ty podniky, které utíkají do daňových rájů a nepřispívají do rozpočtu, přestože používají naše infrastruktury a Česko je zdrojem jejich zisků. Možná se objedeme bez jejich výrobků a služeb. Konsolidace veřejných financí je velice potřeba, ale dá to hodně práce, pokud by měla přispět k narovnání daňové zátěže a posílení daňové spravedlnosti.
Zejména je třeba se podívat na strukturu příjmů a zkonsolidovat celý daňový systém. Vláda se soustředila jen na to nejjednodušší, a zároveň dost ubohé řešení – snížit příjmy důchodcům. Přitom neudělala nic, aby nedopustila enormní růst cen energií v roce 2022. Tím podpořila nejvyšší a zbytečnou inflaci, která je sice vítaným zdrojem růstu státního rozpočtu, ale velkou záleží pro občany a důchodce. Občané jsou zdaněni na každém kroku – DPH, spotřební daň, daň z nemovitosti, sociální a zdravotní o mnoho více než podnikatelé. Jen na dani z přijmu fyzické osoby přispívají do státního rozpočtu 7,3 %. A právnické osoby jen 8,6 %. Já nejsem expert, ale kde jsou daně ze zisku všech těch velkých podniků jako Škoda, ČEZ, Plynárenská a všech malých, středních podniků, obchodních řetězců atd. atd.? Je třeba se podívat na systém daní – kdo daně platí, kdo má daňové úlevy. A proč a kam jdou zisky všech nadnárodních korporací. Respektive jaký podíl z jejich zisku jde do našeho státního rozpočtu. Minulý týden jsme se dozvěděli, že obraty u dvou největších potravinových řetězců přesahují 150 miliard. A z toho mají prý jen 7 % zisku.
Kolik z těchto 11 miliard zisku jde jako daň ze zisku do státního rozpočtu Česka?
V kontextu příjmů a výdajů státního rozpočtu problém důchodové salda zatěžuje státní rozpočet jen minimálně. V minulých 5 letech průměrně 6 miliard ročně. To je okolo 0,3 % státního rozpočtu.
Důchodové saldo není žádnou hrozbou pro kolaps systému, protože vláda má mnoho nástrojů, jak si zajistit růst příjmů státního rozpočtu. Jedním z nich kromě výše zmíněných je držet inflaci na vysoké úrovni. Jen to jim zajistí příjem několikanásobně vyšší než saldo důchodů. Možná to je důvod k laxnosti při zastropování extra příjmů ČEZ, které by mohly snížit inflaci i na polovinu, jako tomu bylo v zemích na západ od nás.
A teď důležitá informace. Podle nejnovějších statistických údajů se růst počtu seniorů nad 65 let věku zpomaluje. Zatímco v dekádě 2011 až 2020 rostl počet seniorů nad 65 let ročně o 52 100, tj. 2,5 %, v roce 2021 a 2022 byl růst jen pětinový, tj. okolo 11 tisíc seniorů, to je půl procenta ročně. Růst počtu seniorů nad 65 let věku se tak v Česku zpomaluje. Ke konci roku 2022 jejich počet činil 2 169 000. Podstatně rychleji ovšem roste počet pracujících důchodců. Například já, taky jsem pracující důchodce. V poslední dekádě se jejich počet zdvojnásobil a dosáhl počtu 566 tisíc. To je růst o 10 % ročně. Tato čísla jasně svědčí o tom, že stále přibývá seniorů, kteří mohou a chtějí pracovat i v důchodovém věku. Je třeba podpořit tyto lidi, udělat jim prostor, podmínky, stejně jako použít zkrácené úvazky atd. Ale o tom už byla řeč několikrát.
Demografický vývoj závisí na tom, zda se většina mladých lidí rozhodne mít potomky, nebo se rozhodne pro snazší život bez starosti o výchovu dětí. Pokud se část společnosti rozhodne nemít děti, bude mít více času se věnovat tomu, jak se zaopatřit na stáří s nízkou státní penzí.
Rodinám s dětmi by se tento rozdíl měl vynahradit dostatečně vysokým příspěvkem za výchovné. Demografický problém se dá dopředu pozitivně ovlivňovat, účinnou motivaci pro větší porodnost, rozšířením dostupnosti asistované těhotenství, třeba až na věk 45 let ženy, lepším přístupem ke zdravotní péči, k jeslím, školkám, zavedením flexibilních pracovních úvazků a zaváděním motivačních politik ke stabilní porodnosti, podpoře rodiny a k dobrovolnému odchodu do penze.
Závěrem tohoto lehce ekonomického souhrnu... Aby nenastal problém v budoucnosti, je třeba zbytečně nesnižovat příjmy státního rozpočtu, např. zrušením EET a daňovými úlevami. Je potřeba postupně směřovat k progresivitě a větší spravedlnosti zdanění a důsledně vymáhat daně od všech daňových subjektů.
Pokud by se někdy uvažovalo o snížení valorizace, tak se musí vztahovat na všechny občany, v první řadě na politiky a státní zaměstnance.
Ještě bych přidala trošku lidsky, bez čísel... Zakončím své vystoupení několika citáty.
Pan ministr Jurečka v rozmezí 3 týdnů dne 22. ledna, jak už tady bylo řečeno, v pořadu Otázky Václava Moravce, řekl, že se nemůže sebrat valorizaci důchodcům. Ovšem vzápětí, dne 15. 2. 2023, otočil a řekl opak. Bylo po volbách prezidenta, tak řekl pravdu, kterou musel znát už při prvním vyjádření. Jaký si z toho dělám závěr? Že lhal. Nebo došlo k takové masáži, že to na vládě neustál? Dobře, vzpomínám si na billboardy před volbami, které říkaly, že ANO lže. Tak kdo lže? Od křesťana bych toto nečekala.
Další citát: Dobrá společnost je taková, která se umí postarat o svůj nejslabší článek. Z toho si dělám závěr, že tato společnost vedená pětikoalicí není dobrá, protože právě ten nejslabší článek, což jsou důchodci, nesmyslně, jak jsem již řekla, potápí.
Závěrem... Když s podnikatelem podepíšete smlouvu o nějakém datu a dohodnete se na financích, pak mu za měsíc oznámíte, že to neplatí, že jste si to rozmysleli, tak copak se stane?
Já pro tento zákon ruku nezvednu, protože, jak už jsem řekla, všechny své argumenty, to nemohu udělat.
Děkuji za pozornost.
