Už zde bylo k tomuto návrhu zákona mnoho řečeno. Omezím se tedy jenom na pár poznámek. Myšlenku transformace fakultních nemoc obecně podporuji. Také to není myšlenka nová. V několika obměnách se podobný návrh nebo v nějakých trošičku jiných verzích zde objevil již vícekrát. I proto jsem byl zvědav, jakou podobu bude mít návrh, který v poměrně rekordním čase připravilo Ministerstvo zdravotnictví poté, co ztroskotal záměr připravit zákon o neziskových nemocnicích. Zásadní limit se ukázal již na počátku, protože čas na přípravu tohoto zákona a připomínkové řízení se ukázalo více než hraniční. A stejně tak limitní je čas na projednání tohoto návrhu zákona v dalším legislativním procesu. A toto není kritika současného ministra, toto je konstatování současné situace kolem tohoto návrhu zákona.
Bylo zde hovořeno o celé řadě rizik, která návrh zákona obsahuje. Nebudu je opakovat všechny, ale nemohu se nezmínit znovu o problému zadlužení některých současných fakultních nemocnic, přičemž již dlouhodobě je nejvíce alarmující situace Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Také zde již o tom bylo hovořeno. Jen za našeho volebního období bylo nutné opakovaně poskytnout ze strany státu finanční prostředky k řešení neutěšené situace tohoto subjektu. Už to zde bylo zmíněno, jednalo se o tři čtvrti miliardy korun. A negativní hospodaření, ale i další problémy této nemocnice nadále trvají. A tak zde vyvstávají logické otázky, co s takovýmito problematickými subjekty, které se mají stát univerzitními nemocnicemi. Rád bych zmínil i další problematické okruhy nebo i problematické subjekty, které mají podobné problémy možná ne v takové míře. Jedná se v tuto chvíli hlavně o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, ale zítra to může být některá nemocnice jiná.
V této souvislosti se nelze divit požadavku rektorů našich univerzit, kteří požadují, aby byly budoucí univerzitní nemocnice oddluženy. Je ale toto navrhované řešení samo o sobě dostatečné? Problém s negativním hospodařením Fakultní nemocnice u svaté Anny potažmo i jiných nemocnic je dlouhodobý a samotná transformace na jinou právní formu nemůže tuto situaci vyřešit. Troufám si tvrdit, že situaci brněnského zdravotnictví znám poměrně velmi dobře a dle mého přesvědčení je zejména u Fakultní nemocnice u svaté Anny největším problémem absence koncepce dlouhodobého rozvoje této nemocnice i nechuť přistoupit k některým zásadním manažerským rozhodnutím.
A Ministerstvu zdravotnictví v této souvislosti vyčítám, že situaci brněnských nemocnic, které zřizuje, již dříve nezačalo komplexně řešit. A myslet si, že s přijetím tohoto nového zákona se stane zázrak a zadlužené nemocnice se přehoupnou do kladných čísel, je, promiňte mi to, dosti naivní.
Oceňuji, že pan ministr mj. i na nátlak klubu KDU-ČSL vypustil onen kontroverzní § 44, který dával takřka bezbřehou možnost Ministerstvu zdravotnictví rozdělovat, slučovat či rušit některé z příspěvkových organizací, které jsou dnes přímo řízenými organizacemi ministerstva, ale nebudou přitom transformovány na univerzitní nemocnice. Na druhé straně zde zůstává v návrhu řada ustanovení, která jsou ve stávající podobě velmi riziková. Z těchto důvodů byla i diskuse na poslaneckém klubu KDU-ČSL k tomuto návrhu zákona složitá. Nakonec jsme tento návrh zákona ochotni propustit do jednání ve výborech. V žádném případě ale nebudeme souhlasit se zkracováním lhůt, protože diskuse kolem tohoto návrhu zákona budou složité a těžko lze předjímat výsledek. A také lze těžko vzhledem k tomu předjímat i to, jakým způsobem se klub KDU-ČSL zachová v konečném hlasování, jestli se k němu vůbec v tomto volebním období dostaneme.
