Minulý týden v pátek jsem proto velmi rád přijal pozvání pana Štěpánka na slavnostní premiéru promítání filmu Sudety v Jablonném nad Orlicí, který natočil právě pan Štěpánek se svými spolupracovníky. Dokument byl nejen o zabrání Sudet nacistickým Německem, ale i o běžném životě v Jablonném nad Orlicí a okolí během války. Věnoval se povstání místních obyvatel v květnu 1945, při kterém byl zraněn i strýc pana Štěpánka. Quido Štěpánek na následky zranění zemřel i přes ošetření v orlickoústecké nemocnici, během kterého mu poskytli svoji krev jeho kamarádi. Film byl nejen o zvěrstvech, která prováděli nacisté, ale vyprávěl i osudy místních Němců, kteří během války nikomu neublížili a naopak řadě obyvatel pomohli. Přesto se stali po válce oběťmi mučení samozvaných „lidových“ soudců, kteří je lynčovali a nakonec zabili. Takovým příkladem byl i tehdejší starosta Mladkova Ferdinand Katzer, který byl zavražděn společně s dalšími během jednodenního lidového soudu. Čtyři muže „partyzáni“ utloukli a nakonec je nahé oběsili na stromech, dalších šest zastřelili. Z historických pramenů vyplývá, že k podobným „soudům“ docházelo i v dalších okolních vesnicích a městech.
Promítání dokumentu sledovalo několik desítek diváků a to i pamětníci, kteří ve filmu vystupovali. Po skončení produkce se někteří z přítomných lidí podělili o podobné osobní příběhy.
Co se stalo, nesmí být zapomenuto a nesmí se opakovat.