Jaký je zájem na tom, aby byly zavedeny korespondenční volby pro naše občany, žijící a pobývající v zahraničí? Jde jenom o to, aby tito naši občané měli větší komfort bez problému hlasovat, bez nutnosti složitě a dlouze cestovat na patřičné ambasády v jednotlivých zemích, kde pobývají či žijí, nebo je důvod jiný? Občanská společnost v České republice je názorově dlouhodobě rozdělena přibližně na dvě stejné poloviny. Pouze menší část našich občanů, která hlasuje pro strany a hnutí, jejichž hlasy propadnou či nepropadnou z důvodu volebních pravidel či z důvodu změny těchto pravidel, mohou rozhodnout o výsledku voleb. Nakonec jsme toho byli svědky i při posledních parlamentních volbách v České republice.
Na základě těchto skutečností lze předpokládat, že korespondenční hlasy našich krajanů, žijících v zahraničí, zásadním způsobem změní rovnováhu politických sil v České republice na tak dlouho, aby podporovatelé těchto opatření mohli postupně salámovou metodou přidávat další opatření, která mají k dispozici a která jim zajistí dlouhodobý zvýšený podíl dalších hlasů jejich příznivců v následujících volbách.
Prostředky této salámové metody by mohly být tyto. Korespondenční hlasování pro všechny obyvatele České republiky, snížení věku hlasovacího práva na 16 a méně let. Již jsem slyšel na jedné konferenci jednoho pana profesora z Velké Británie otevřít Overtonovo okno, že by bylo vhodné, aby mohly hlasovat i děti, nezmínil od kolika let, a že je to vlastně logické, protože děti by měly ovlivňovat svoji budoucnost.
Další možnost - hlasování s pomocí digitálních technologií, to bylo zmíněno před chvílí, a nakonec hlasovací právo pro osoby jiných států u nás pobývající. Já jsem tady zmínil, že případně i nepobývající, ale to byla samozřejmě nadsázka. Doufám, že tak daleko to nedojde.
Je neuvěřitelné, že zastánci těchto navrhovaných zákonných změn neslyší na argumenty protistrany, že z principu tohoto systému voleb dochází k porušování základních pravidel volebního systému, kdy volby mají být tajné a zároveň zabráněno možnosti jakýchkoliv zásadních podvodů, pokud nejsou vznik a trasa informace o hlasování kryty patřičnou kontrolou a z toho důvodu mohou být manipulovatelné.
Nechci zde již opakovat dobře známé informace o zrušených prezidentských volbách v Rakousku a mnoha nejasnostech ohledně průběhu posledních prezidentských voleb ve Spojených státech amerických, což vedlo k velké eskalaci rozdělení těchto společností. To, že v USA soudy nepotvrdily masové volební podvody, neznamená, že k nim nedocházelo.
Musíme si uvědomit základní fakt, že dochází k mnohému protiprávnímu jednání, ale ne vždy se podaří takové jednání prokázat nashromážděním důvěryhodných a pro soud akceptovatelných důkazů.
Obzvláště těžko se dokazuje protiprávní jednání při masivním sběru dat, krytém anonymitou. A právě tato skutečnost v případě podezření ohledně volebních podvodů může být zdrojem katastrofální frustrace podstatné části společnosti. Jakékoliv zkomplikování volební procedury a nainstalování pochodů, které nejsou zpětně jednoznačně kontrolovatelné, může vést právě k této situaci.
Měli bychom se poučit z těchto skutečností a neeskalovat rozdělení naší společnosti, které může vyústit ve frustraci možná i lehce nadpoloviční části naší společnosti, vedoucí přímou cestou k jejich nespokojenosti, případně k rozpadu společenské smlouvy, k hospodářskému úpadku a v nejhorším případě nelze vyloučit i vyústění /to, co říkám, si nepřeji/ v násilné nepokoje, diktaturu či jiné nepredikovatelné konce.
Tato skutečnost je velmi alarmující a vede k vážném podezření z účelového jednání těch politických uskupení, která tyto změny navrhují. Výsledkem bude vznik masivní nedůvěry oponentní názorové skupiny k demokratickému zřízení a k volbám jako k jeho základnímu atributu. Volební systém je založen na důvěře občanů v legitimní vládu a korespondenční volba tuto důvěru bezpochyby oslabí.
Proto jsem přesvědčen, že zařazení projednávání tohoto zákona na pořad schůze v době, kdy se Česko zmítá ve společenské, ekonomické a energetické krizi, je fatální chyba, která ještě více rozdělí naši společnost a prohloubí frustraci více jak jedné poloviny obyvatel České republiky, pokud volby budou rozhodnuty menšinou občanů žijících v zahraničí.
Duch novely volebního zákona je nesen ideologicky podmíněnou představou pokroku takzvaného progresivismu. Podle této představy je všechno staré a stávající špatné a je třeba to změnit. A v dohledné době nahradit něčím novým, co vyplývá z přání a představ skupiny osob, které jsou přesvědčeny o tom, že jsou nositeli těchto představ o jediných správných budoucích řešeních. Mechanické napodobování západních mnohdy, podotýkám z mého pohledu, příznaky úpadku trpících vzorů a příklon k progresivistickému vnímání světa našim občanům automaticky nezajistí lepší kvalitu jejich života. Spíše povede jejich zaváděním k rozmělňování a podkopávání funkčních demokratických norem a zvyklostí, které se vyvíjely mnoho staletí, ne-li tisíciletí. Destrukce těchto norem a zvyklostí a zavedení norem nových odpovídajících digitálnímu věku, umožňujících kontrolu nad každým jednotlivým občanem zapojeným do systému digitalizované společnosti bude směřovat k centrálně řízené společnosti a k okleštění lidských svobod prostřednictvím trvalého sledování a vyhodnocování těchto informací. V případě internetových voleb dojde k dalšímu rozšíření možnosti nekalého ovlivňování voleb, kdy se budeme spoléhat na těžko kontrolovatelné, zneužitelné a nepředvídatelné digitální prostředky.
Chtěl bych upozornit, že pro část koaličního spektra tento možný nástup progresivistických sil může znamenat také vážné ohrožení jejich budoucích volebních zisků, protože lze očekávat nárůst preferencí zástupců, já jsem to nazval takhle, totálního progresivismu, kteří podporují nepřímo postupnou dezintegraci státu a národů, čemuž má právě navrhovaný zákon postupně otevřít zadní vrátka. Dosaženo toho má být tím, že o základním politickém směřování společnosti jednotlivých států nebudou rozhodovat občané žijící na daném území, ale lidé, kteří nějakým způsobem vztahují svůj původ k danému státu a kteří nemají osobní dlouhodobé zkušenosti s životní realitou v tomto státě. Základním kamenem má být přiznání občanství x-tým generacím potomků, jejichž předci odvozují svůj původ z dané země. U nás se jedná o novelu zákona o státním občanství České republiky, který se připravuje k projednávání v Parlamentu České republiky. V případě tohoto zákona by mohli o české občanství požádat zástupci až čtvrté generace potomků osob, kteří přišli o naše státní občanství z předchozích zákonných důvodů. Z hlediska matematického při zachování tohoto principu aritmeticky přibude množství občanů cizích států, kteří samozřejmě budou žádat o to občanství a kteří ho případně obdrží, pokud budou schopni doložit patřičnou dokumentaci či případně jenom nějakým prohlášením. Tito občané mohou být motivováni různými stimuly prostřednictvím progresivistických nevládních neziskových organizací, aby o občanství žádali, a to včetně nabídky vyřízení všech patřičných formalit a zajištění všech potřebných dokumentů.
Načasování projednávání novely výše uvedeného zákona o nabytí státního občanství a současného zákona o korespondenční volbě otevírá možnosti, jakým způsobem mobilizovat masu potenciálních voličů ve prospěch jedině správných progresivních názorů. Z hlediska politického jde pod rouškou zajištění základních lidských práv potomků osob, které opustili v minulosti náš stát, o pošlapání základních práv podstatné části občanů žijících na území našeho státu se podílet na jeho fungování a řízení prostřednictvím ověřeného rovného, tajného systému voleb. Uvedení potomci neznající ani jazyk ani reálie života v zemi svých vzdálených předků budou možná nakonec rozhodovat o naší budoucnosti. Není toto krásný příklad progresivistické ideologie, rozmělňování pojmu národ jako společenství jedinců žijících na daném území a sdílejících společný jazyk, historickou zkušenost a kulturní zvyklosti v praxi? Paradoxně se k tomu používá argumentace, že je naším zájmem starost o všechny občany, kteří se údajně hlásí k naší národnosti, aniž by bylo jasné, že s námi sdílí jazyk, kulturní tradice a nakonec i historickou zkušenost, a nikoliv starost o občany vlastní. Jako obvykle cizí nebo téměř cizí v tomto případě má z pohledu vládnoucí pětikoalice přednost před vlastním. Zcela to opět odpovídá globalistickému a neoliberálnímu postoji současné pětikoalice, ať si k sobě některé její subjekty přilepují, jaké chtějí konzervativní přídomky. Pokud budou pokračovat současné tendence vývoje, tak se v blízké budoucnosti ocitnou na pranýři progresivistů koaliční strany, které deklarují, že jsou pro zachování institutu manželství, rodiny, státu a národě ani nemluvě. Opravdu nechápu, co si od zavedení korespondenční volby slibují zástupci KDU-ČSL a ODS. Je to opět můj názor.
Slýcháme často varování před dezinformacemi. Dezinformace vznikají všude tam, kde vznikají pochybnosti. A korespondenční hlasování pochybnosti vzbuzuje. Toho lze až příliš lehce zneužít. Umím si představit, že pochybnosti o legitimitě korespondenční volby budou označeny za dezinformace, přestože budou v některých případech zcela oprávněné. A proto jsem přesvědčen, že měnit volební zákon v době nestability a ignorovat, že důvěra občanů v odborné autority a politiky s každým chybným krokem klesá, je čistý hazard a vytěžování nových občanů v zahraničí prostřednictvím změny zákonných norem vede postupně salámovou metodou k destrukci našeho národa jako entity, která má rozhodující vliv na dění ve svém státním útvaru, tedy v České republice. Potom už nebude stát nic v cestě k aplikaci dalších opatření, které omezí počet jedinců původní populace a zvýší příliv cizorodých populačních elementů otevřením stavidel nekontrolovatelné migrace, což posílí tendence vedoucí ke konci naší státnosti a vytvoření jednotlivého globálního, nesvobodného, nefunkčního a nebezpečného mišmaše, jak vidíme, jak postupně vzniká v západní Evropě.
Korespondenční volba navrhovaná v uvedeném zákoně, je dle mého názoru jednoznačně protiústavní, jelikož nezaručuje tajnou volbu. Tajnost hlasování je základním principem demokratických voleb, který chrání voliče před možným nátlakem nebo manipulací. Při korespondenční volbě může volič hlasovací lístek vyplnit mimo volební místnost, kde není zajištěna tajnost hlasování. To může vést k tomu, že volič bude pod tlakem jiných osob a tak dál. To už tady bylo zmíněno.
Vláda v programovém prohlášení uvádí: Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám. Obávám se, že podobné úpravy zákonů mohou usnadnit přístup k volbám převážně občanům s jedním správným názorem, kteří budou vytěženi v první fázi v zahraničí a postupně se budou přidávat další fáze, tak jak již jsem zmínil v úvodu svého vystoupení. Za tímto účelem již v některých zemích existují osvědčené a etablované struktury neziskových nevládních organizací, které se na tyto činnosti specializují. A toho si musí být navrhovatelé jednoznačně vědomi, a proto ho podávají v této podobě. Ďábelská sofistikovanost a prohnanost celé zmíněné koncepce je alarmující a měla by v případě pravděpodobného schválení návrhu zákona vyústit v nenásilnou občanskou neposlušnost té části společnosti, proti které je zaměřena, pokud Ústavní soud potvrdí platnost obou návrhů zmíněných zákonů tak, jak o tom mluvil ve svém vánočním poselství exprezident Miloš Zeman.
Děkuji za pozornost.
