Prognostika představuje a nastoluje možné alternativy budoucností na základě studia předchozího historického vývoje a poznaných zákonitostí a mechanismů společenské, biologické a technické evoluce.
Tyto závěry jsou použity ke stanovení aktuálních cílů podporovaných ideálně většinou společnosti a k aplikaci rozhodnutí umožňujících co nejefektivnější alokaci vynaloženého úsilí
a prostředků společnosti k dosažení těchto cílů.
Již ve starověku byla společenskými elitami využívána orákula v případě, pokud tyto elity stály před rozhodnutím o realizaci komplikovaných nebo rizikových rozhodnutí.
V současné době se ukazuje celospolečenské nastavení prioritních cílů a odpovídajících opatření jako problematické, a proto by měla v mediálním prostoru začít intenzivní diskuze na toto téma.
Zatím se řídíme možností alternativní budoucnosti, že blížící se inferno globálního oteplení zapříčiněné civilizačním působením technologicky vyspělých společností odvrátíme pouze direktivní aplikací Green Dealu (zelené transformace, tranzice) v minoritní části světové civilizace a prostřednictvím podpory spontánně vznikající digitalizované společnosti (Orwellův Big Brother).
K této cestě navrhuji jinou alternativu, která akcentuje nutnost využití omezeného množství fosilních zdrojů na naší planetě, což umožní přechod na zdroje energie, které nebudou produkovat hromadící se nebezpečné odpadní produkty a umožní expanzi lidského druhu do okolního a případně i vzdálenějšího vesmíru.
Pro tuto úvahu jsem našel oporu v knize známého polského spisovatele a prognostika Stanislawa Lema s názvem Summa Technologiae na straně 73. Dovoluji si citovat:
„Civilizace musí disponovat značnými energetickými reservami, aby měla čas získat informaci, která jí umožní otevřít dveře nové energii a za druhé, že civilizace musí uznat primát získávání informací tohoto druhu před všemi jinými. V opačném případě může vyčerpat dostupné zdroje dřív, než se naučí využívat jiné.“
Mám stejně jako mnoho dalších lidí pochybnosti o vybrání správné alternativy budoucnosti a nastolení reálných cílů (dekarbonizace v malé části světa - jen v Evropě) a aplikaci činností (Green Deal) vedoucích k dosažení těchto cílů. Tedy direktivně tlačené tzv. zelené tranzice současnými ne zcela efektivními technologiemi a opatřeními, která podlamují ekonomickou výkonnost na základě označení globálního oteplování jakožto největšího nebezpečí pro lidstvo.
Největší nebezpečí vidím spolu se Stanislawem Lemem v promrhání časového okna příležitosti využití dostatečného množství fosilních zdrojů energie, které máme k dispozici a k přechodu na jiné bezpečnější a efektivnější zdroje energie.
Omezené časové okno příležitosti využití dostatečných fosilních energetických zdrojů k zachování současné technologické civilizace je třeba využít k vývoji a realizaci nových vysoce efektivních technologií k produkci a uchovávání energie s eliminací kumulujících se nebezpečných a nerecyklovatelných odpadů (nové typy jaderných reaktorů, fúzní reaktory, biotechnologická řešení, kosmické projekty a instalace, těžba přírodního vodíku) což vyřeší většinu nejen environmentálních problémů ale otevře i cestu lidstva do okolního vesmíru.
Žádná technologická civilizace nemůže dlouhodobě (stovky let?) přežít na planetě svého původu, a tak expanze do vesmíru je nezbytná pro dlouhodobé přežití lidstva (Stephen Hawking) a může být zajištěna jedině novými energetickými zdroji. To bezpochyby povede k otevření nových perspektiv získávání surovin, energetických zdrojů a životního prostoru pro lidstvo, případně i s využitím jeho technologické projekce (autonomní robotické mechanismy) v rámci Sluneční soustavy. Uspořádání našeho vesmírného okolí k tomu přímo vybízí, kdy kolonizace Měsíce by měla být prvním krokem k pokračování expanze směrem k dalším planetám, měsícům a asteroidům naší Sluneční soustavy.
Nevyužití tohoto časového okna povede k postupném rozpadu technologické civilizace doprovázenému snižováním počtu obyvatel a postupným zánikem technologických vymožeností a schopností lidské civilizace z důvodu energetické a surovinové nedostatečnosti nebo k jejímu rychlému rozpadu z důvodu ničivých válek nebo pandemií či přírodní katastrofy.
S velkou pravděpodobností přežití technologických civilizací založené na současných technologiích je omezeno poměrně úzkým časovým oknem. Proto zvažme tuto alternativu budoucnosti a případně zaměřme primární úsilí lidského druhu i jednotlivých spolupracujících a zároveň i konkurujících si civilizací tímto směrem, stejně jako to navrhovali velcí vizionáři Stanislaw Lem, Stephen Hawking a další.
Lidstvo také potřebuje pro svoje přežití budoucí velké výzvy, jako předpoklad dalšího myšlenkového vzmachu, který zamezí dalšímu rozvoji nihilismu vedoucímu k civilizační sebedestrukci celého lidstva.
