dovolím si tedy vystoupit k tomuto tématu také. Sice nejsem odborník na tuto problematiku, ale tato problematika mě zajímá. Se zájmem jsem si přečetl důvodovou zprávu k těmto zákonům, nebo ke změnám těchto zákonů, a to několikrát. A pokusím se o nějakou analýzu té důvodové zprávy, ale říkám na rovinu, že to bude z hlediska amatéra, který se o tuto problematiku zajímá.
V důvodové zprávě je konstatováno, že současné řešení problematiky zákonů v oblasti obrany je nevyhovující z důvodu změněné bezpečnostní situace v našem blízkém okolí. Tady je samozřejmě míněna situace na Ukrajině, případně je tady zmiňována problematika nekontrolovatelné migrace. Dále budu citovat z důvodové zprávy, já tady upozorňuji, že tady bude několik citací z té důvodové zprávy, možná jste to všichni nečetli, tak abyste pak chápali ty moje připomínky.
Základním cílem návrhu zákona jako celku je umožnit zahájení přípravných prací a zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. - Tak k tomu tedy nemám připomínku, to je asi správné rozhodnutí, že bychom se měli na nějakou kritickou situaci připravovat dopředu. A teď se dostanu k těm dvěma bodům, které mě mimořádně zajímají. Já nebudu kritizovat všechny ty věci, které tam jsou v tom návrhu změn těch zákonů, ale spíš jenom dvě věci. A to se týká formátu té digitalizace údajů o občanech majících brannou povinnost a zahájení příslušných opatření evidenčního charakteru. A pak se budu zabývat samozřejmě i tím předurčením pro doplnění ozbrojených sil i mimo dobrovolný výkon vojenské činné služby.
A zase budu citovat z té důvodové zprávy, kdy ministerstvo a krajské vojenské velitelství jsou při vedení vojenské evidence oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob, které budou povinny tyto informace vojenským orgánům předat. Tak cítíte, že je to takové velmi povšechné, tedy povšechná informace, člověk si z toho velmi těžko udělá nějaký podrobný přehled, o jaké informace by se mohlo jednat.
Pak je tam zmíněno, že mimo jiné půjde o údaje, to už je zajímavější, o zdravotním stavu, vzdělání, dosažené kvalifikaci a zvláštních dovednostech subjektů údajů. A teď moje připomínky: Nepochybuji o tom, že zmíněná výběrovost při branné povinnosti bude za těchto podmínek směřována k odvedení těch nejkvalitnějších a nejpotřebnějších lidí z hlediska jejich použitelnosti pro armádní potřeby a bude zajišťována výkonnými systémy umělé inteligence, pokud se podaří shromáždit dostatečně kvalitní data o jejich zdravotním, fyzickém, psychologickém a odborném profilu. Toto dává Ministerstvu obrany v podstatě neomezený vhled do všech informací o občanech, jak v informačních systémech státní správy, tak u zaměstnavatelů, bank, pojišťoven a dalších organizací. Podle zpráv a informací, které mám, to není umožněno ani policii, ani zpravodajským službám, aspoň zatím ne, podobnou pravomoc má pouze Národní bezpečnostní úřad, a to pouze tehdy, když provádí prověrku konkrétní osoby na vyšší stupně utajení.
Je třeba se zamyslet nad tím, zdali kromě výše uvedeného záměru, prostřednictvím vlastnictví těchto informací, nevytváříme v blízké budoucnosti nejmocnější informační sílu, s kterou ruku v ruce jde i moc v naší společnosti, která bude znát osobnostní profily a charakteristiky všech občanů naší republiky ve věku 18 až 60 let. - Občané, kteří mají brannou povinnost, by mohli požádat o předurčení pro doplnění ozbrojených sil a na to navazující povinnost, vykonat cvičení na základě mimořádných opatření vlády mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav, na základě rizik ohrožení státu. - Je to celkem složitá definice a otázka potom zní, jaká je definice těchto rizik a zdali za ně bude odpovědna vláda svým vyhlášením ad hoc, tedy jenom na základě jejího uvážení.
Mimořádné opatření vlády se předpokládá vydat za zhoršující se bezpečnostní situace, která nedosahuje intenzity ohrožení státu nebo válečného stavu, avšak je nutno zvýšit intenzitu přípravy státu a jeho občanů na tyto stavy. - Opět se ptám. Jaké množství potenciálních odvedenců a záložníků si požádá o toto předurčení, a to zejména z pohledu každoročního ukončení branné povinnosti u desetitisíců záložníků, kteří kdysi v minulosti prodělali nějakou formu vojenského výcviku, dosažením 60 let jejich věku. - Pokud dobrovolně nepřevezme výkon branné povinnosti dostatečné množství občanů, ptám se, jaké to má být množství, nedojde tak k tvorbě zálohy a navýšení potřebného počtu připravených vojáků v záloze pro doplnění ozbrojených sil České republiky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. - To je citace z té důvodové zprávy. A pak se ptám, jakým způsobem tuto situaci současná vládní koalice bude řešit a v jakém časovém horizontu. Bude tedy vojenská povinná služba, kterou zatím odmítá?
Dále mě zajímá, na základě jakých informací vláda usoudila, že institut předurčení vyhoví dostatečně současným potřebám Armády České republiky. Hlavním problémem se mně dále jeví, že naši vojáci včetně předurčených budou moci být nasazeni kdekoliv mimo území České republiky. Paragraf § 2 odst. 13 zní: Operačním nasazením se rozumí použití ozbrojených sil při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost České republiky mimo její území. - Problémem je vágnost této definice podmínky operačního nasazení našich vojáků. Toto může odradit mnoho potenciálních zájemců, kteří by byli ochotni hájit svůj domov a své rodiny v rámci teritoriální ochrany svého území, pokud by toto bylo realizováno. Nebezpečí vidím ve vynechání této možnosti a nastolení otázky možné povinné činné služby, pokud neuspěje současný navržený systém. A já nevidím důvod, proč by měl uspět. Taktéž si nedovedu představit, pokud by došlo ke všeobecné mobilizaci, která by měla reagovat na vyhlášení ohrožení státu nebo válečného stavu, jakým způsobem by bylo materiálně a organizačně zabezpečeno nejenom odvedení, ale i vystrojení, vyzbrojení, ubytování a secvičení našich jednotek v řádu měsíců, neřku-li dnů a týdnů. Vzpomeňme na dopad rakety na polské území.
Ve vojenské evidenci je vedeno cca 800 tisíc vojáků v záloze, přičemž cca 86 % je starších 40 let včetně mě. Vojáků v aktivní záloze je 3737 podle údajů, které jsem měl k dispozici, vojáků z povolání je dle dostupných údajů něco kolem 30 tisíc osob a z toho jenom několik tisíc bojovníků. Z toho vyplývá, že většina populace, která by podléhala branné povinnosti a je mladší 45 let, o kterou má armáda přednostní zájem, je zcela nevycvičená a není navyklá na činnosti, které jsou spojeny s životem vojáka na vojenském cvičení, neřku-li při bojovém nasazení. Nějaké dávno zapomenuté vojenské schopnosti a zkušenosti, které se ve stresové situaci asi rychle obnoví, mají pouze mužské ročníky starší cca 40 let. V případě velké krizové situace, která bohužel není vyloučena, válečného stavu s bojem, potom nelze vyloučit, že mohou být výběrové povinné odvody, o kterých mluvil pan generál Řehka, zaměřeny na tuto skupinu záložníků starších 40 let, a výběrovost bude zahrnovat zejména jejich civilní či vojenskou odbornost a zdravotní stav.
Mladší nevycvičené ročníky potom po povinném odvodu budou podrobeny urychlenému, ale dlouhodobějšímu vojenskému výcviku, než záložníci s vojenskými zkušenostmi, pro doplnění případných ztrát vojáků z povolání, aktivních záloh nebo starších záložníků. Zde bude pravděpodobně nastavena jiná výběrovost, protože mnoho mladých lidí, kterých se tato povinnost bude týkat, nebude pro výcvik vhodná z důvodu svých fyzických a psychických předpokladů, o motivaci a schopnosti snášet dlouhodobé strádání s ohrožením života ani nemluvě.
Pokud se ve svých úvahách mýlím, což je možné, tak si rád vyslechnu protinázor, který mě vyvede z omylu, jelikož se jedná, jak jsem podotkl na začátku, o úvahy běžného občana, který má obavy z možného vyústění současného chřestění zbraněmi a z navrhovaných zákonných řešení.
Děkuji za pozornost.
