Zastupitelstvo hl. m. Prahy v červnu schválilo klimatický závazek Prahy s cílem snížit emise CO2 v metropoli o minimálně 45 % do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Rada hl. m. Prahy (RHMP) na pondělním zasedání jmenovala Komisi pro udržitelnou energii a klima RHMP, která pomůže hlavnímu městu klimatický závazek naplnit.
Předsedou komise jmenovala pražská rada Martina Bursíka, ekologa a experta UNEP (Program OSN pro životní prostředí) pro obnovitelné zdroje a klima. Členy komise jsou dále zástupci koaličních stran, opozice, úředníci Magistrátu hl. m. Prahy a experti na problematiku udržitelné energetiky a mobility, cirkulární ekonomiky a přizpůsobení se dopadům klimatické změny.
Poradním orgánem nově jmenované komise bude vědecká rada složená z uznávaných zástupců akademické a vědecké obce. Klimatický závazek Prahy je v souladu se závěry zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN z října 2018.
„Každý občan Prahy by měl svědomitě nakládat s prostorem, ve kterém žije, a zamyslet se nad tím, jak do svého života zavést opatření v reakci na vyhlášení klimatického závazku města. Nikdy není pozdě začít se snižováním produkce odpadu nebo vyšším využíváním MHD na úkor osobních automobilů v centru města. Tak, aby se nám v Praze všem dobře žilo,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.
Konkrétní plán, jak závazku a cílů dosáhnout, bude obsahovat dlouhodobá Strategie dekarbonizace Prahy do roku 2050 a střednědobý Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (tzv. SECAP), který Praha připraví do poloviny roku 2020. Některá opatření ve stručnější podobě již Praha má navržena v dílčích strategiích z nedávné doby, jako jsou Plán udržitelné mobility, Územní energetická koncepce, Adaptační strategie na změnu klimatu či Program zlepšování kvality ovzduší.
„Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a dalších ekonomických aktivitách Praha nepovažuje za ekonomickou či sociální hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli atraktivní pro život,“ uvádí Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí.
Opatření, která bude nutné zavést, se budou promítat do strategického a finančního plánování rozvoje města v následujících letech. Ta se budou týkat především oblasti zdrojů elektrické energie a tepla, udržitelné automobilové dopravy, nakládání s odpady, výstavby a rekonstrukce budov či nákupu a spotřeby výrobků. Nedílnou součástí jsou i adaptační opatření na změny klimatu.
„Praha chce být zdravou metropolí 21. století a zavázala se k tomu i v Plánu udržitelné mobility. V něm je 242 konkrétních opatření, která přispějí k celkovému zklidnění dopravy ve městě, rozvoji elektromobility a snižování uhlíkové zátěže. Investujeme nyní především do kvalitnější, rychlejší a pohodlnější MHD, kterou navíc propojujeme novými linkami. V přípravě jsou záchytná parkoviště P+R. Nový systém připraví hlavní město také na zavedení mýtného pro vjezd do centra Prahy, které úspěšně funguje v řadě evropských metropolí. Vedle toho podporujeme elektromobilitu a auta na plynový a vodíkový pohon,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.
Zadáním práce komise a jejích čtyř pracovních skupin je navrhnout taková opatření, která povedou k naplnění klimatických cílů hl. m. Prahy, tedy snížení emisí oxidu uhličitého o 45 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Čtyři odborné pracovní skupiny - pro udržitelnou energetiku, udržitelnou mobilitu, cirkulární ekonomiku a adaptační opatření - jsou složeny z externích odborníků, zástupců univerzit a akademických pracovišť, zástupců organizací hlavního města, odborů, podnikatelů a poradenských a nevládních organizací.