Hlavní příčinou zhoršující dopravy je, že v našem městě raketově přibývá počet aut (meziročně přes 20 000!). Zároveň do Prahy cestuje denně přibližně 300 000 Středočechů. Samotné město se ale nenafukuje. Obzvlášť v centru už prostě víc silnic ve staré zástavbě nepostavíte. Čím dál víc aut tak obývá stejný prostor, který se plní a plní.
Neustále rostoucí počet aut přitom není nic přirozeného nebo samozřejmého. Například ve vedlejší Vídni, která je vzorem moderních měst, mají na obyvatele dvakrát méně aut na obyvatele než v Praze a počet aut ve městě naopak klesá. U nás to ale zatím na změnu trendu nevypadá. Takže pojďme dál.
Co s tím?
Postavte okruh!
Téhle víře v to, že všechny dopravní problémy Prahy vyřeší okruh, a tak nemá cenu hledat do té doby jiná řešení, se někdy s nadsázkou říká "ažbudeokruhismus". Má to ale hned 3 háčky.
- Stavbu okruhu realizuje stát prostřednictvím ŘSD a vedení města na to nemá přímý vliv.
- Horizont dostavby Pražského okruhu je minimálně na deset let. S velkou pravděpodobností ale později. A nejde do té doby dělat nic.
- Okruh zdaleka nezbaví Prahu dopravní zátěže, protože existuje ještě jev zvaný dopravní indukce. Čili že se zvýšením kapacit pro automobilovou dopravu zvýšíte poptávku po automobilové dopravě.
Takže okruh sice rozhodně ano, protože vytvoří vnější obchvat, aby člověk nemusel projíždět středem města. Ale s vědomím, že je to řešení budoucnosti, a navíc ne samospásné.
Existuje tedy nějaký jednoznačný recept na zklidnění dopravy v Praze? Ne! Vracíme se vlastně zpátky na začátek. Je neudržitelné, aby na stejném prostoru jezdilo každý rok víc a víc aut. Zároveň neexistuje jednoduché řešení, jak docílit, aby už nepřibývala nebo jich jezdilo méně. Musí to být kombinace více opatření.
Klíčové je především nabídnout co nejkomfortnější veřejnou dopravu a nalákat do ní cestující, protože právě velkokapacitní městská hromadná doprava nejvíc ušetří místo na silnici. Současná obsazenost osobního auta v Praze je 1,3 cestujícího. Přitom jediná tramvaj dokáže pojmout přes 100 cestujících. Hodně velký rozdíl v šetření prostorem!
Proto je třeba pokračovat dál v rozšiřování tramvajových tratí a tvorbě nových linek, stejně tak jako ve zvyšování jejich pohodlí. Za Piráty jsme třeba představili vizi takzvaného tramvajového okruhu kolem města, který by Pražany zbavil nutnosti cestovat mezi městskými částmi přes centrum.
A pak tu máme také metro, to je sice drahé, ale mimořádně efektivní. Na povrch totiž nepřekáží vůbec, v podzemí může jezdit ve velmi krátkých intervalech, je rychlé a má obrovskou kapacitu. Z toho důvodu je nezbytné dostavět novou linku metra D a plánovat i linky další. Dál je třeba také postupovat v projektu takzvaného metra S, což je zamýšlený podzemní průjezdný železniční systém pod Prahou.
Kromě toho je je důležité podporovat způsoby dopravy, které mohou být při vhodných příležitostech alternativou motorové dopravě. Ať už se jedná o cyklistiku, přepravní cargo kola, ale i pěší dopravu, protože to je také doprava a dlouho se na ni zapomínalo. Alternativy má ale i motorová doprava, třeba v podobě carsharingu.
V neposlední řadě je třeba budovat další odstavná P+R parkoviště v prstenci kolem Prahy. Aby dojíždějící zaparkovali na okraji a dojeli do centra MHD. Tohle řešení je ale mimořádně nákladné, protože jedno parkovací místo v moderním parkovacím domě vyjde na přibližně milion Kč. Těchto parkovacích míst navíc chybí statisíce a v dohledných desetiletích není možné tenhle dluh dorovnat (i když na tom samozřejmě musíme pracovat a v posledních 4 letech jsme otvírali a stavěli nová P+R rekordním tempem). Daleko efektivnější ale opět je souběžně posilovat především meziměstskou veřejnou, hlavně železniční dopravu.
Sečteno a podtrženo, vyplývá z toho jediné. Pokud chceme žít v udržitelném městě, bez veřejné dopravy, alternativ a zklidnění motorové dopravy se neobejdeme.
