Petr Honzejk se do mě pustil, že prý jsem pro náboženskou selekci uprchlíků (Národní fronta proti migraci, iHNed 19.6.) Zřejmě můj text příliš pozorně nečetl. Doslova jsem napsal, že mezi uprchlíky, kteří prchají před Islámským státem a podle mě je máme přijímat, jsou "křesťané, Jezídi a příslušníci dalších menšin". Nyní dodávám, že jsou mezi nimi také asyrské národy, či Kurdové. To nevypadá na nějakou křesťanskou monokulturu.

Mimochodem Kurdové jsou převážně muslimové. Když jsem tedy psal o tom, že uprchlíci musejí sdílet naše hodnoty a chtít se integrovat do společnosti, nijak z toho neplyne, že musejí chodit do kostela. Pouze to, že nemá jít o lidi, kteří vraždí kvůli karikaturám Mohameda, neuznávají rovnost pohlaví, svobodu slova náboženskou toleranci, sekularizaci... Jedna věc totiž je, pokud někdo, včetně například Tomáše Halíka, považuje karikatury Mohameda za nevkusné, něco zcela jiného je to, když někdo kvůli nim vraždí. Takže může jít klidně o buddhisty, pokud budou třeba prchat před náboženským pronásledováním.

Máme pomáhat těm, kteří chtějí s námi žít v klidu a míru

Chápu, když Petr Honzejk kritizuje házení imigrantů do jednoho pytle a celkovou neochotu vůbec u nás kohokoli přijmout. Nebo islamofobii. Kdyby si ale můj text přečetl opravdu (Musíme pomoci uprchlíkům, ne ekonomickým migrantům, iHned 17.6.), zjistil by, že žádná z jeho výtek na mě nepasuje. Pouze hájím podle mě legitimní názor, že máme pomáhat těm, kteří chtějí, abychom jim pomáhali a chtějí s námi žít v klidu a míru a s plným respektem k našim hodnotám. A u nichž je tedy předpoklad, že se integrují do společnosti a naše děti se jich jednou ani jich ani jejich dětí nebudou muset bát. Jako křesťan mohu nastavit druhou tvář. Ale nemám právo nastavovat tváře druhých.

Přijímat imigranty je správné. Ale jen v takovém množství a takové, kteří pro nás nejsou bezpečnostním rizikem a problémem do budoucnosti. To není xenofobie, ale odpovědný přístup.